KLÍČOVÉ POJMY
Cenový strop (maximální cena) • nepeněžní náklady • spotřební daň • břemeno daně • subvence • minimální cena • vývozní subvence • státní intervenční nákupy • produkční kvóta.
OTÁZKY A PŘÍKLADY
Otázka 1.
Jako jeden z důvodů cenových stropů se někdy uvádí argument „zákazníka v tísni". Z tohoto důvodu se například stanovuje cenový strop na odtahovou službu. Argument „zákazníka v tísni" se uvádí i v taxislužbě. Zákazník, který zastaví TAXI jedoucí kolem, například ve spěchu na letiště nebo v nočních hodinách, musí akceptovat jeho cenu, protože v dané situaci není schopen sehnat jiné TAXI. Taxíkář, vědom si své „moci" nad zákazníkem, by toho mohl zneužít k požadování neúměrně vysoké ceny. Myslíte, že argument „zákazníka v tísni" odůvodňuje použití cenových stropů?
Otázka 2.
V polovině 90. let jsme mohli v inzertních novinách běžně číst inzeráty tohoto typu:
„Dám 500 000 Kč majiteli domu, který se mnou uzavře nájemní smlouvu na dobu neurčitou". Proč by člověk, který hledá nájemní byt, dával majiteli domu půl milionu za uzavření nájemní smlouvy? Vždyť jako nájemník mu bude za byt platit nájem. Jak si vysvětlujete smysl tohoto inzerátu?
Otázka 3.
Stále slyšíme, že je „nedostatek bytů". Ale zároveň jsou některé nájemní byty prázdné. Jak je možné, že existují prázdné nájemní byty v situaci „nedostatku bytů"? Proč jejich vlastníci tyto byty nepronajmou?
Otázka 4.
V zemích nebo ve městech, kde je regulované nájemné, můžeme objevit řadu zchátralých neobydlených
domů. Proč? A proč něco takového ztěží nalezneme tam, kde neexistuje regulace nájemného?
Otázka 5.
V roce 1997 se uskutečnily průzkumy „bytové potřeby". Lidé, kteří neměli vlastní byt, byli tázáni, zda
by jej chtěli mít. Většina lidí odpověděla, že ano. Výsledek tohoto průzkumu byl pak vládními úřední
ky interpretován tak, že je u nás „nedostatek bytů", že existuje neuspokojená „bytová potřeba".
Je správné položit otázku: „chtěli byste mít vlastní byt"? Jaká otázka by měla být správně položena?
Otázka 6.
V roce 1997 byly katastrofální povodně na Moravě. Bezprostředně nato došlo ke zvýšení ceny cihel.
a) Jak byste vysvětlili tento cenový růst? O jakou změnu na trhu cihel šlo?
b) Objevila se doporučení, aby vláda v této situaci přistoupila k regulaci ceny cihel a zabránila jejímu
růstu. Doporučili byste to? K čemu by to vedlo?
Otázka 7.
V roce 1997 se vláda rozhodla značně zvýšit poplatky z provozování hracích automatů. Majitelé hra
cích automatů tehdy tvrdili, že je to zničí, protože nebudou mít z čeho poplatky zaplatit: zhruba 50 %
Otázky a příklady
příjmů z hracích automatů odvádějí jako nájemné majitelům nemovitostí (heren a restaurací), v nichž jsou automaty umístěny, a téměř celý zbytek příjmů „padne" na pokrytí ostatních nákladů. Tvrdili, že jejich vlastní zisk již nedává žádný prostor pro odvod zvýšených poplatků. Měli pravdu? Vysvětlete.
Otázka 8.
Jeden z představitelů Agrární komory použil proti dovozům zahraniční subvencované pšenice tento argument: „Až zahraniční konkurence zlikviduje naše zemědělce, pak bude pšenice na našem trhu drahá." Je tento argument platný?
Otázka 9.
V prosinci 1999 schválila Poslanecká sněmovna novelu zákona o dani z přidané hodnoty, podle které se stravování v restauracích přeřazuje z 22% sazby do 5% sazby daně. Některé noviny psaly, že by se ceny za jídlo a pití v restauracích mohly snížit až o 17 %. Je to pravda?