Obchody Státního fondu tržní regulace
Náš stát si k provádění intervenčních nákupů a prodejů na trhu potravinářské pšenice zřídil speciální instituci: Státní fond tržní regulace (od roku 2000 jeho funkce převzal Státní zemědělský intervenční fond). Podíl státních nákupů a prodejů na trhu pšenice se stále zvyšuje na úkor soukromých nákupů a prodejů a stát vynakládá miliardy jednak na výkup pšenice a jednak na její skladování. Ministr zemědělství řekl (30. 5. 2000): „Fond může i sám získat prostředky, když včas a dobře nakoupí a efektivně potom prodá. Na tom se dají vydělat velké peníze."
Produkční kvóty
Podívejte se na čísla z tabulky.
| Rok | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
| Ztráta fondu (mld. Kč) | -0,81 | -1,63 | -4,5 | -4,77 |
(Hospodářské noviny, 19. 5. 2000)
Jak vidíte, ztráta fondu rok od roku vzrůstá a dosahuje vysokých částek. Svědčí to o tom, že intervence fondu udržují dlouhodobě vyšší cenu pšenice, než jakou by vytvořil trh bez těchto zásahů. Dalším důvodem ztráty budou zřejmě nákladné operace spojené s nákupy a skladováním. Jestli tedy někdo opravdu „vydělává velké peníze", rozhodně to není stát.
Vhodnějším způsobem stabilizace cen pšenice a jiných zemědělských produktů by byl volný zahraniční obchod. Po vysoké domácí úrodě pšenice by mohla být pšenice vyvážena do zahraničí, což by bránilo poklesu její ceny na domácím trhu. Naopak po nízké domácí úrodě by byla pšenice dovážena ze zahraničí, což by bránilo růstu její ceny na domácím trhu. Zahraniční obchod je efektivnějším a levnějším nástrojem stabilizace zemědělských cen než státní intervenční nákupy a prodeje. Jenže to by musela k liberalizaci obchodu se zemědělskými produkty přikročit většina zemí.
8.6