Zásahy státu do cen
8
Zásahy státu do cen
8.1
CENOVÝ STROP (MAXIMÁLNÍ CENA)
V této kapitole si ukážeme, jak mohou intervence státu do tvorby cen ovlivnit tržní rovnováhu a ceny.
Jedním druhem zásahu státu do cenového systému je stanovování cenových stropů, neboli maximálních cen. Znamená to, že prodávající nesmí požadovat cenu vyšší, než je státem stanovený cenový strop. Ten se stává maximální cenou.
Napadne nás, proč to stát dělá? Cenovým stropem chtějí politikové pomoci spotřebitelům, chránit je před vysokými cenami některých statků - zejména takových, které uspokojují základní potřeby. Ale podívejme se, zda cenové stropy spotřebitelům skutečně pomáhají.
Maximální jízdné
Vláda dříve stanovovala cenový strop na jízdné v autobusové dopravě, protože chtěla lidem zajistit cenovou dostupnost této dopravy. Podívejme se na důsledky cenového stropu.
Platí-li cenový strop, dopravci nesmějí požadovat vyšší jízdné, než kolik činí strop. Díky cenovému stropu se mohou některé autobusové spoje stát přetíženými. Je-li jízdné nízké, budou někteří lidé jezdit autobusem, i když pro ně jízdy nejsou až tak naléhavé. Paní Nováková by nemusela jezdit do města na nákupy pětkrát týdně, ale když je levný autobus? Novák junior má dobré nohy a mohl by jít dva kilometry na vlak - ale proč ztrácet čas, když je levný autobus?
Nyní si představte, že váš strýc je nemocný a musí naléhavě k lékaři. Přichází však pozdě - autobus je nacpaný k prasknutí. Paní Nováková a mladý Novák byli čilejší a postavili se do fronty na autobus dřív. Váš strýc by rád zaplatil vyšší jízdné, jen kdyby se dostal do autobusu, ale to nejde - platí cenový strop. A tak mu nezbývá, než jít dva kilometry na vlak.
Cenový strop (maximální cena)
Lidé si někdy myslí, že cenové stropy pouze „odčerpají" výrobcům jejich zisky a „věnují" je spotřebitelům v podobě nižší ceny. Jenže majitelé autobusů dosahují dlouhodobě pouze nulového ekonomického zisku. Pokud cenový strop sníží jejich příjmy pod náklady, jsou nuceni zrušit některé autobusové spoje. Pokračujme v našem příkladu.
Některé málo vytížené spoje se díky cenovému stropu stávají pro autobusové dopravce ztrátovými, a ti je proto zruší. Představte si, že vaše teta dojíždí z malé obce do zaměstnání do blízkého města. Poté, co vstoupil v platnost cenový strop, zrušil dopravce do její obce všechny spoje, neboť tam jezdí velmi málo lidí a při cenovém stropu by měl ztrátu. Vaše teta by ráda zaplatila vyšší jízdné, ale to nejde - platí cenový strop. A tak jí nezbývá než dát v práci výpověď.
Jak vidíte, nemusí být cenový strop vždy k prospěchu spotřebitelů. Nebo alespoň ne všech. Na obrázku 8 - 1 vidíte, že rovnovážné jízdné by bylo 16 Kč, ale stát stanovil cenový strop 12 Kč. Proto vzniká na trhu autobusové dopravy nerovnováha - nedo statek. Při ceně 12 Kč chtějí jezdit autobusem i lidé, kteří by při ceně 16 Kč nejezdili (jako například paní Nováková a mladý Novák z našeho příkladu). A zároveň při ceně 12 Kč zruší dopravci některé spoje, které by při ceně 16 Kč provozovali. Při cenovém stropu bude sice jezdit Q1 lidí za 12 Kč, ale Q2 - Q1 lidí nebude jezdit vůbec, ačkoli by chtěli a ačkoli jsou mezi nimi takoví, kteří by rádi zaplatili i 16 Kč (jako například nemocný strýček nebo teta z malé vísky).
Obr. 8-1 Cenový strop na trhu autobusové dopravy - Rovnovážná cena je 16 Kč. Cenový strop 12 Kč vyvolává na trhu nedostatek v rozsahu Q2 - Q1. Prodávané a kupované množství Q1 není efektivní, protože jeho mezní užitek (20 Kč) je vyšší než jeho mezní náklady (12 Kč).
Zásahy státu do cen
Obrázek zároveň ukazuje, že cenový strop vyvolává neefektivnost. Ta spočívá tom, že rozsah autobusové dopravy je při cenovém stropu menší než optimální: při množství Q1 je mezní užitek vyšší než mezní náklady. Jestliže by někteří lidé byli ochotni zaplatit vyšší jízdné, než kolik činí cenový strop, je jasné, že jejich mezní užitek z jízdy autobusem je vyšší než 12 Kč.
Cenový strop sice umožňuje spotřebitelům kupovat statek za nižší cenu, ale mnozí nich za to musí zaplatit jinak - mají nepeněžní náklady. Pokračujme v našem příkladu.