Otázka 3. (složitější problém)
Letecké společnosti dávají slevy na letenky do zahraničí cestujícím, kteří zůstávají v cizině přes víkend. Proč to dělají? Umělí byste vysvětlit tuto jejich cenovou strategii na základě cenové diskriminace?
Příklad 1. (složitější problém)
Jistá soukromá univerzita požaduje od studentů dost vysoké školné - 200 000 Kč za rok. Zároveň však dává studentům dost vysoká sociální stipendia, jejichž výše je odstupňována podle výše příjmů jejich rodin. Univerzita má 8 000 studentů a rozdělila je do čtyř skupin podle výše příjmu jejich rodiny. Předpokládejme, že jsou tyto skupiny stejně početné - v každé je 2 000 studentů.
První (nejbohatší) skupině nedává univerzita žádné stipendium. Druhé skupině dává stipendium 40 000 Kč ročně. Třetí skupině dává stipendium 80 000 Kč ročně. Čtvrté (nejchudší) skupině studentů dává stipendium 120 000 Kč ročně.
Jaký to má pro univerzitu smysl? Je její motiv pouze dobročinný - snaha pomoci chudším studentům? Ale jak potom pokryje své náklady, když více než čtvrtinu příjmu ze školného rozdá studentům na stipendiích?
Univerzita vybere na školném 1 600 mil. Kč (8 000 x 200 000) a na stipendiích vyplatí 480 mil. Kč (2 000 x 40 000 + 2 000 x 80 000 + 2 000 x 120 000). Zůstane jí l 120 mil. Kč. Proč raději nezruší stipendia a nesníží školné všem studentům na 140 000 Kč? Tím by přece získala také příjem 1 120 mil. Kč (8 000 x 140 000).
Nebo nezískala? Vysvětlete, zda je první cenová strategie (vysoké školné a stipendia) pro univerzitu lepší než druhá cenová strategie (nižší školné a žádná stipendia).