PODNIKATELÉ A STÁT
Existence mezer na nedokonalých trzích láká k jejich zaplnění nejen podnikatele, ale i stát. Problém je v tom, že nalézt mezeru na trhu a zaplnit ji trvá podnikatelům nějaký čas. Nejprve se existence takové mezery musí projevit ve vysoké ceně. Vysoká cena láká pozornost podnikatelů a říká jim, že je na trhu mezera, jejíž zaplnění slibuje zisky.
Mezera na trhu bydlení
V jednom kraji zničily povodně mnoho obytných domů. Lidé, kteří ztratili střechu nad hlavou, hledají nové bydlení. Jejich poptávka se ale střetává s velmi omezenou nabídkou, a tak cena domů, bytů a podnájmů roste. Vysoké ceny by jistě přilákaly stavební podnikatele, kteří by začali stavět nové domy, nabídka bytů by vzrostla a jejich ceny by opět klesly. Jenže to si vyžádá nějaký čas. Mezitím noviny a televize přinášejí zprávy o lidech bez střechy nad hlavou, o neúnosně vysokých nájmech a o neschopných politicích, kteří se na to dívají a nic nedělají. Všichni se ptají, co dělají radnice, co dělá vláda. A tak se radnice a vláda nakonec odhodlají k akci: začnou se stavět obecní byty. Trvá to sice dlouho a je to drahé, ale politiky alespoň nikdo nebude kritizovat, že nic nedělají.
Shrnutí
Možná myslíte, že se vlastně nic nestalo - vždyť stát pouze pomáhá zaplnit mezeru, která vznikla na trhu bydlení. Jenže v tom je právě problém - když tuto mezeru zaplňuje stát, nebudou ji už pak zaplňovat podnikatelé. Když stát staví obecní byty, podnikatelé by už mnoho nevydělali na stavbě soukromých bytů. A když nemají naději na zisky, nebudou byty stavět.
Stát mnohdy nedává podnikatelům šanci k zaplnění mezer na trzích a pokouší se tyto mezery zaplňovat sám. Politikové jsou totiž pod tlakem části veřejnosti, která si myslí, že „vláda může za všechno" a že „vláda dokáže všechno". Když jsou vysoké ceny bydlení, ozývá se volání po výstavbě obecních bytů. Zaměstnané ženy požadují obecní jesle a školky. Zemědělci chtějí, aby pro ně stát zřizoval poradenská střediska. Pod tíhou odpovědnosti a ve snaze zavděčit se voličům, ale často i v touze po větší ekonomické moci, mnoho politiků tyto hlasy vyslyší. Rádi uvěří, že jen státní pošta umí doručovat dopisy, že jen státní zemědělský fond dokáže stabilizovat ceny pšenice, že jen státní úřady práce dovedou nezaměstnaným nalézt nové zaměstnání, že jen stát dokáže poskytovat sociální služby.
Jenže když stát takto vstoupí na dosud neobsazené trhy a zaplní jejich mezery, nedá již podnikatelům šanci, aby je zaplnili sami. Se zaplněním mezer na trzích mizí totiž ziskové příležitosti pro podnikatele. Služby, které by jinak poskytoval soukromý sektor, zůstávají pak na bedrech státu. Lidé užívající těchto státních služeb žijí v iluzi, že je stát poskytuje levně. Ve skutečnosti je stát obvykle poskytuje dráž, než by to dokázaly soukromé firmy. Státní instituce nezkoumají, zda svých služeb poskytu jí málo nebo naopak, zbytečně mnoho. Státní úředníci na rozdíl od podnikatelů nejsou motivováni ke zvyšování kvality služeb ani k inovacím.
Někdy si politikové uvědomí, že by bylo lepší někde uvolnit místo soukromému sektoru. Jenže pak je to už politicky riskantní krok. Přestat stavět obecní byty, zrušit státní zemědělský fond, snížit počty státních jeslí, zrušit státní úřady práce? Vždyť by tím vznikly mezery na trzích! Ano, vznikly, a bylo by nutné čekat, až je podnikatelé zaplní. Mezitím by ale lidé volali politiky k odpovědnosti a možná by je už nevolili v blížících se volbách.
Proto je dobrým řešením některé veřejné služby, které nemusí nutně poskytovat stát, raději privatizovat.
SHRNUTÍ
□ 
Když výrobci nemohou změnami své produkce ovlivnit docilovanou cenu,
jedná se o dokonalý trh. Mohou-li ovlivnit cenu, jde o nedokonalý trh.
□ Předpoklady dokonalého trhu jsou: dokonalá informovanost kupujících
i prodávajících, nulové náklady na změnu dodavatele, homogenní produkt a velký
počet prodávajících.
Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé
□ 
Prodávající na nedokonalých trzích „tvoří" (hledají) svou cenu tak, že vyrov-
návají mezní příjem a mezní náklady.
□ Na rozdíl od dokonalého trhu firma na nedokonalém trhu prodává za cenu, která
je vyšší než mezní náklady, a nevyrábí v minimu svých průměrných nákladů.
□ Nejběžnějším typem nedokonalého trhu je monopolistická konkurence. Je
pro ni charakteristická systematická snaha výrobců odlišovat (diferencovat) svůj
produkt od konkurence. Namísto trhu homogenního výrobku tak vzniká trh odliš-
ných, avšak blízkých substitutů. Protože neexistují bariéry vstupu na trh, dosahují
výrobci v dlouhém období nulového ekonomického zisku.
□ Oligopol je trh, na kterém nejen krátkodobě, ale i dlouhodobě působí jen
několik málo firem. Jde o trh, kde optimální velikost firmy je díky velkému podí-
lu fixních nákladů značná a zároveň tržní poptávka je (vzhledem k optimální veli-
kosti firem) relativně malá. Nemusí se zde ani v dlouhém období prosazovat ten
dence k nulovému ekonomickému zisku.
□ Lidé jsou nedokonale informováni, protože informace jsou vzácné - na jejich
získání je nutné vynaložit náklady. Racionální člověk získává jen tolik informací, kdy
se mezní výnos z informací rovná mezním nákladům na získávání informací.
□ Vzácnost informací vytváří příležitosti pro podnikání. Na nedokonalých
trzích existují mezery - dosud nevyužívané ziskové příležitosti. Podnikatelé obje-
vují mezery na trhu a zaplňují je. Tím zároveň snižují tržní nedokonalosti.
□ Nejdůležitějšími podnikatelskými aktivitami jsou inovace. Inovace je uvede
ní nového výrobku, služby nebo výrobního postupu na trh. Inovace jsou plodem
podnikatelského hledání, objevování a zlepšování.
□ Když mezery na trzích zaplňuje stát, bere podnikatelům šanci, aby je zapl-
nili sami. Se zaplněním těchto mezer mizí ziskové příležitosti pro podnikatele.
Služby, které by jinak poskytoval soukromý sektor, zůstávají pak na bedrech státu.