Výrobci aut rozpoutali cenovou válku
„Boj automobilek o zákazníky se přiostřuje. Zatímco před půl rokem ještě prodejci lákali zákazníky na různé slevy či lepší vybavení vozů, nyní se zcela nezakrytě pouštějí do cenové války a začínají výrazně zlevňovat.
Zájem o nové automobily se totiž letos na jaře prudce snížil a odborníci soudí, že nejméně do podzimu budou klesat ceny nových vozů...
Někteří dovozci, jako například Fiat, již přišli se zásadním snížením cen... Podle expertů se však lidem vyplatí s nákupem nového automobilu ještě počkat. Když některá automobilka výrazně sníží cenu svých modelů, budou ji následovat firmy další."
(Lidové noviny, 22. 5. 1998)
Tyto automobilky jistě nesnižují své ceny proto, že by jim zrovna klesaly náklady. Je více než pravděpodobné, že jejich náklady se nezměnily. Automobilky prostě pod tlakem sílící konkurence a klesající poptávky rapidně snížily své cenové přirážky. Výrobce, který by lpěl na neměnné cenové přirážce a tvrdohlavě by ji odmítal měnit tváří v tvář měnící se poptávce po svém zboží, by se na trhu dlouho neudržel.
_____________________________ 6.4 _____________________
ROVNOVÁHA FIRMY NA NEDOKONALÉM TRHU
Jak již víte, rovnováhou firmy nazýváme takovou situaci, kdy firma (při daných nákladových funkcích a při dané poptávce po jejím statku) maximalizuje zisk. Také již víte, že pro firmu je optimální (maximálně ziskový) takový rozsah produkce stat ku, při kterém se mezní příjem rovná mezním nákladům. Na dokonalém trhu je mezní příjem totožný s cenou (vzpomeňte si na příklad zemědělce, který hledal optimální rozsah produkce pšenice). Avšak na nedokonalém trhu se mezní příjem ceně
Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé
nerovná (vybavte si příklad penziónu). Jak tedy firma na nedokonalém trhu nalezne svou rovnováhu?
Rovnováha pěstitele růží
Pan Mládek má zahradnictví a rozhoduje se, kolik má pěstovat a prodávat růží. Trh růží je nedokonalým trhem, protože lidé kupující růže nejsou dokonale informováni o všech prodejcích růží a o jejich cenách. Proto je poptávka po růžích pana Mládka klesající.
Tabulka ukazuje denní poptávku po Mládkových růžích, jeho mezní příjem a mezní náklady.
| Množství růží | Cena | Mezní příjem | Mezní náklady |
| 40 | 60 | ||
| 19 | 12 | ||
| 41 | 59 | ||
| 17 | 14 | ||
| 42 | 58 | ||
| 15 | 15 | ||
| 43 | 57 | ||
| 13 | 16 | ||
| 44 | 56 |
Kdyby zahradník Mládek prodával 40 růží denně, dociloval by cenu 60 Kč. Kdyby chtěl prodávat 41 růží, musel by s cenou dolů na 59 Kč. Jeho mezní příjem ze čtyřicáté první růže by tudíž byl 19 Kč. Protože jeho mezní náklady na vypěstování čtyřicáté první růže jsou jen 12 Kč, vyplatí se mu zvýšit počet prodávaných růží.
Když porovnáme mezní příjem a mezní náklady na růže pana Mládka, zjišťujeme, že jeho optimální počet prodávaných růží je 43, protože mezní příjem je právě roven mezním nákladům (15 Kč). Kdyby prodával 44 růží, snížil by svůj zisk o 3 koruny, protože jeho mezní příjem ze čtyřicáté čtvrté růže by byl jen 13 Kč, zatímco mezní náklady na ni by byly 16 Kč.
Nyní si rovnováhu firmy na nedokonalém trhu znázorníme graficky. Obrázek 6-4 ukazuje rovnováhu zahradníka v krátkém období (horní graf) a v dlouhém období (dolní graf). Křivka d je poptávka po jeho růžích.
Podívejme se nejprve na krátkodobou rovnováhu. Optimální počet pěstovaných růží je 43, neboť při tomto množství růží se mezní příjem rovná mezním nákladům -křivka mezního příjmu MR se protíná s křivkou mezních nákladů MC. Při tomto množství dociluje cenu 57 Kč.
Rovnováha firmy na nedokonalém trhu
Jelikož je při tomto množství cena růže vyšší než průměrné náklady na růži, dosahuje zahradník ekonomického zisku o velikosti úsečky GH z každé růže. Jeho celkový ekonomický zisk (z celého množství růží) je dán plochou šedého obdélníka.
Obr. 6-4 Na horním grafu je rovnováha zahradníka v krátkém období. Zisk je maximalizován při počtu růží 43, neboť tam se MR = MC. Zahradník dosahuje cenu 57 Kč a ekonomický zisk GH z jedné růže. Celkový ekonomický zisk je znázorněn plochou šedého obdélníka. Dolní graf ukazuje rovnováhu zahradníka v dlouhém období. Zisk je maximalizován při množství QE (MR = MC) a současně je ekonomický zisk nulový (P = AC).
Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé
Tato rovnováha je však jen krátkodobá. Ekonomický zisk láká na trh růží další zahradníky. Jejich příchod způsobuje, že se tržní poptávka dělí mezi stále větší počet zahradníků. Poptávka po růžích jednoho zahradníka se v důsledku toho snižuje -křivka poptávky d se posouvá dolů a s ní se posouvá dolů i křivka mezního příjmu.
Teprve když už není dosahováno ekonomického zisku (křivka poptávky se dotýká křivky průměrných nákladů), přestávají na trh růží vstupovat další zahradníci. V dlouhém obdo bí dosahuje zahradník nulového ekonomického zisku: jeho cena se rovná průměrným nákladům. Tuto dlouhodobou rovnováhu vidíte na spodním grafu obrázku 6-4.
Podívejte se znovu na spodní graf obrázku. Všimněte si, že firma na nedokonalém trhu prodává za cenu, která je vyšší než mezní náklady. Tím se nedokonalý trh odlišuje od dokonalého trhu, kde se cena rovná mezním nákladům. Dále si všimněte, že na nedokonalém trhu firma nevyrábí v minimu průměrných nákladů. Tím se nedokonalý trh rovněž odlišuje od dokonalého trhu, kde firmy vyrábí v minimu průměrných nákladů.
Nyní se podíváme na dva typy nedokonalých trhů - monopolistickou konkurenci a oligopol.
____________________ 6.5 __________