Jsou-li tyto čtyři podmínky splněny, je trh dokonalý. Nesplnění jediné z nich jej mění v trh nedokonalý.

Дата: 2025-05-21; Просмотры: 3

Оценка:

0.00 из 5.00 — оценок

Скачиваний: 0

Скачать

MEZNÍ PŘÍJEM A CENOVÁ TVORBA NA NEDOKONALÉM TRHU

Již dříve jsme definovali, co je mezní příjem. Připomeňme si, že mezní příjem je pří­růstek celkového příjmu, dosažený zvýšením prodeje o jednotku. V příkladu země­dělce pěstujícího pšenici byl však mezní příjem totožný s cenou, protože trh pšenice se blíží dokonalému. Ale jak je to na nedokonalém trhu? Ukažme si to nejprve na příkladu.

Jak penzión tvoří svou cenu?

Penzión „U tří hvězdiček" má kapacitu 30 pokojů. Předpokládejme, že jeho nákla­dy (údržba budovy, topení, elektřina, úklid, implicitní nájemné za pozemek a budovu) jsou pouze fixní a jejich výše nezávisí na počtu hostů. To znamená, že mezní náklady, spojené s pronájmem pokojů, se blíží nule. Jakou cenu za pokoj (předpokládáme, že všechny pokoje jsou stejné) bude penzión požadovat, aby maximalizoval svůj zisk?

Trh ubytovacích služeb je trhem nedokonalým, protože hosté nejsou dokonale informováni o všech penziónech a jejich cenách. To znamená, že poptávka po pokoji v penziónu „U tří hvězdiček" bude klesající: při nižší ceně pronajme pen­zión více pokojů a naopak.

Penzión nejprve stanovil cenu pokoje na 300 Kč/den a uvedl ji ve svých inzerá­tech a v katalozích cestovních kanceláří. Zjišťuje, že při této ceně pronajme 20 po­kojů, takže jeho celkový příjem bude 6 000 Kč denně (300 x 20). Pak zkusí cenu snížit - zveřejní cenu 290 Kč/den. Zjišťuje, že při této ceně pronajme 21 pokojů, takže jeho celkový příjem pak bude 6090 Kč (290 x 21). Jeho celkový příjem se zvýšil o 90 Kč. Těchto 90 Kč je mezní příjem z pronájmu dvacátého prvního poko­je. Všimněte si, že mezní příjem z pronájmu pokoje je nižší než cena pokoje.

Ale proč je mezní příjem z pronájmu dvacátého prvního pokoje pouze 90 Kč a ne 290 Kč? Cožpak by penzión nemohl prvních dvacet pokojů pronajmout za 300 Kč, jako dříve, a dvacátý první pokoj za 290 Kč? To by právě nemohl. Podí­vejte se znovu, jak penzión „vyjednává" s hosty o ceně. Oznámí svou cenu poko­je předem, v inzerátech a katalozích. Tato cena je pak stejná pro všechny hosty, kteří přijdou. Je pravděpodobné, že někteří hosté by byli ochotni zaplatit vyšší cenu, kdyby s nimi penzión individuálně vyjednával a smlouval. Jenže to právě penzión prakticky nemůže dělat. Hosté obvykle vyhledávají ubytovací služby v inze-

Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé

rátech a katalozích cestovních kanceláří, kde už chtějí mít informaci o ceně. Málo­kdo bude objíždět penzióny (aniž by znal předem jejich ceny) a smlouvat.

To znamená, že když penzión sníží cenu ze 300 Kč na 290 Kč, požaduje cenu 290 Kč nejen od dvacátého prvního hosta, ale od všech 21 hostů. Přírůstek jeho příjmu (mezní příjem) z pronájmu 21 pokojů namísto 20 pokojů bude 90 Kč.

Tabulka ukazuje mezní příjem penziónu při dalším snižování ceny.

Protože má penzión nulové mezní náklady, bude maximalizovat zisk tam, kde je maximalizován celkový příjem. To bude v případě, když pronajme 25 pokojů. Od dvacátého šestého pokoje je totiž mezní příjem záporný, čili celkový příjem klesá. Penzión tedy stanoví cenu 250 Kč a bude pronajímat 25 pokojů.

Možná vás napadne, jaký má smysl, aby měl 5 pokojů volných. Neměl by je raději přestavět, dejme tomu na hernu nebo na něco podobného? Penzión však ví, že poptávka po ubytování je proměnlivá, a proto si raději ponechá volné pokoje jako rezervu pro období s vyšší poptávkou.

Mezní příjem a cenová tvorba na nedokonalém trhu

Situaci našeho penziónu si můžeme znázornit graficky. Na obrázku 6 - 3 je znázor­něna křivka poptávky (d) po ubytování v tomto penziónu a křivka mezního příjmu pen­ziónu (MR). Protože jsou mezní náklady v tomto případě nulové (funkce mezních nákladů splývá s vodorovnou osou), penzión maximalizuje zisk tam, kde je maximali­zován jeho celkový příjem. To je při pronájmu 25 pokojů. Kdyby pronajal 26 pokojů, jeho mezní příjem by již byl záporný a jeho celkový příjem by poklesl.

Obr. 6-3 Funkce mezního příjmu je odvozena od funkce poptávky. Křivka mezního příjmu leží pod křiv­kou poptávky. Protože má penzión nulové mezní náklady (křivka mezních nákladů splývá s vodorovnou osou), maximalizuje zisk tam, kde křivka mezního příjmu protíná vodorovnou osu (MR = MC = 0).

Příklad nám ukazuje dvě zajímavé věci. První je, že penzión tvoří svou cenu. V tom se odlišuje od dodavatele pšenice na dokonale konkurenčním trhu, který přijímá cenu, vytvo-

Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé

řenou na trhu pšenice, a této ceně přizpůsobuje své nabízené množství. Skutečně, na nedo­ konalých trzích výrobci „tvoří svou cenu". Přesnější by ovšem bylo říci, že „hledají svou cenu" - hledají takovou cenu, která jim maximalizuje zisk.

Jak výrobci „tvoří svou cenu"? Výrobce maximalizuje zisk při takové ceně, při které se mezní příjem rovná mezním nákladům.

6.3

CENOVÁ PŘIRÁŽKA

Ale dělají to výrobci opravdu takhle? Skutečně zjišťují své funkce mezního příjmu a mezních nákladů a hledají jejich průnik? Ekonomové se zeptali výrobců a dostali pře­kvapivou odpověď. Výrobce ani nenapadne zjišťovat nějaký mezní příjem a mezní náklady (často ani neví, co to je). Tvoří svou cenu tak, že k průměrným (jednotkovým) nákla­dům přičte určitou procentní přirážku. Jsou-li například průměrné náklady na výrobek 100 Kč a stanoví-li výrobce svou přirážku jako desetiprocentní, bude cena 110 Kč.

Toto zjištění vedlo některé ekonomy k závěru, že na nedokonale konkurenčních trzích se cena netvoří vyrovnáváním mezního příjmu a mezních nákladů, nýbrž cenovou při­rážkou k jednotkovým nákladům. Někteří dokonce začali mluvit o „teorii cenové při­rážky" jako o zvláštní teorii ceny na nedokonalých trzích. Jenže firmy neudržují ceno­ vé přirážky beze změny. Mění je podle situace na trhu - podle měnící se poptávky, podle sílících nebo slábnoucích tlaků konkurence.