Dokonalé a nedokonalé trhy
6
Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé
6.1
DOKONALÉ A NEDOKONALÉ TRHY
Teorii nedokonalých trhů rozpracovali Angličanka Joan Robinsonová (Ekonomie nedokonalé konkurence, 1933) a Američan Edward H. Chamberlin (Teorie monopolistické konkurence, 1933).
Nejprve se podívejme, co je dokonalý trh a jaké jsou podmínky pro jeho existenci. Ukažme si dva příklady, z nichž jeden je příkladem dokonalého trhu a druhý je příkladem trhu nedokonalého.
Trh pšenice
Pan Svoboda je jedním z tisíců dodavatelů pšenice na trh. Žádný z pěstitelů pšenice není tak velký, aby na něj připadala víc než tisícina celého trhu pšenice. Všichni ji prodávají na plodinové burze. To znamená, že trh je soustředěn na jednom místě a všichni kupující jsou proto dokonale informováni o cenách všech prodávajících.
Má pan Svoboda za těchto okolností nějakou volbu, za jakou cenu svou pšenici prodávat? Když přijde na trh, vidí, že se na něm tuna pšenice prodává za 3 000 Kč. Kdyby chtěl prodávat svou pšenici za cenu jen nepatrně vyšší, například za 3 001 Kč/t, kolik by prodal? Neprodal by nic, protože všichni kupující by nakupovali u jiných dodavatelů za 3 000 Kč/t. A co kdyby chtěl pan Svoboda prodávat za cenu nižší -například za 2 999 Kč/t? Pak by všichni kupující chtěli kupovat jen od něho a on by získal celý trh pšenice - což mu ale není k ničemu, neboť by tento obrovský trh svými dodávkami nikdy nedokázal nasytit. Proto bude prodávat za 3 000 Kč/t.
Můžeme to říci také tak, že pan Svoboda (chce-li jednat racionálně) nemá ani ten nejmenší rozhodovací prostor, pokud jde o cenu. Přijímá cenu, která převládá na trhu, a jediné, o čem se rozhoduje, je to, kolik pšenice bude při této tržní ceně pěstovat a prodávat.
Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé
Trh guláše
Nyní se podívejme na pana Nováka, který ve své restauraci nabízí hostům guláš. Kromě něho je ve městě ještě několik desítek restaurací, rovněž nabízejících guláš. Za jakou cenu bude pan Novák guláš nabízet? Když bude chtít denně prodat hodně gulášových porcí, sníží cenu, a když bude chtít vyvařovat méně guláše, cenu zvýší. Na rozdíl od pana Svobody má pan Novák jistý rozhodovací prostor, pokud jde o volbu své ceny. Podívejme se proč.
Dejme tomu, že pan Novák prodává 30 gulášů denně po 35 Kč za porci. Když zvýší cenu na 40 Kč, ztratí jen pět zákazníků. Zbývající hosté k němu budou dále chodit na guláš, protože kvůli pěti korunám nebudou měnit svou oblíbenou (nebo nejbližší) restauraci a nevymění svůj oblíbený guláš „podle paní Novákové" za jiný, byť levnější. Je také možné, že ceny a kvalitu gulášů v jiných restauracích ani neznají a nemají čas ani náladu si je zjišťovat. Pan Novák tedy prodá 25 gulášů při ceně 40 Kč. Kdyby zvýšil cenu až na 50 Kč, ztratí další zákazníky, ale přesto mu ještě zůstanou mnozí „věrní".
Když pan Novák naopak sníží cenu guláše na 30 Kč, získá nové zákazníky a bude prodávat 40 porcí denně. Když sníží cenu na 20 Kč, bude nejlevnější ve městě, ale přesto nedocílí toho, aby k němu chodili na guláš všichni. Někteří hosté totiž dále zůstanou věrni svým oblíbeným a blízkým restauracím bez ohledu na vyšší cenu jejich gulášů.
Už tušíte, v čem se trh gulášů liší od plodinové burzy pšenice? Za chvíli si tyto rozdíly blíže specifikujeme. Ale ještě se podívejme, jak se liší poptávka po pšenici pana Svobody od poptávky po guláši pana Nováka.
Poptávka po pšenici pana Svobody je dokonale elastická, což znamená, že nepatrné zvýšení jeho ceny sníží poptávané množství jeho pšenice až na nulu a nepatrné snížení ceny mu získá celý trh pšenice. Vidíme ji na obrázku 6—1. Výrobce nemůže změ nami své produkce ovlivnit docilovanou cenu. Pokud toto platí pro všechny výrobce dodávající na trh, říkáme o takovém trhu, že je dokonalý (též dokonale konkurenční).
Poptávka po guláši pana Nováka není dokonale elastická. Zvýšení ceny sníží poptávané množství, ale ne až na nulu. A snížení ceny mu nezíská celý trh, neboť někteří kupující budou stále nakupovat od původních dodavatelů. Tuto poptávku vidíme na obrázku 6-2. Výrobce může změnami své produkce do určité míry ovlivnit docilovanou cenu. Takový trh je nedokonalý (též nedokonale konkurenční).
Dokonalé a nedokonalé trhy Poptávka po pšenici pana Svobody
Obr. 6-2 Poptávka po guláši jedné z mnoha restaurací není dokonale elastická. Majitel restaurace může změnami svého prodávaného množství do jisté míry ovlivnit svou cenu.
Nedokonalé trhy, informace a podnikatelé
Víme tedy, jak se projevuje dokonalý trh. Ale jaké podmínky musí být splněny, aby byl trh dokonalý? Jinak řečeno, jaké jsou příčiny nedokonalosti trhu? Jsou to:
1. Dokonalá informovanost kupujících a prodávajících. Tato podmínka bývá splněna pouze na územně centralizovaných trzích, jako jsou například burzy. V případě trhů územně rozptýlených, jako jsou například restaurační služby, cukrárny, benzínová čerpadla nebo autoservisy, nemívají kupující k dispozici všechny informace.
Když pan Růžička potřebuje rychle opravit auto, dá jej do blízkého autoservisu pana Hromádky. Je možné, že jsou v Praze autoservisy, kde by mu auto opravili levněji. Ale pan Růžička to neví - nemá informace o cenách všech autoservisů v Praze. A bylo by pro něj nákladné a časově náročné si je zjišťovat.
2. Nulové náklady na změnu dodavatele. Pokud kupující na burze pšenice, kteří dosud nakupovali u jiných dodavatelů, zjistí, že pan Svoboda prodává za nižší cenu, začnou kupovat od něho a tato změna dodavatele u nich není spojena s žádnými náklady.
Ale když se paní Nováková dozví, že v tržnici v centru města mají brambory o korunu levnější než v tržnici za rohem, není ochotna podstoupit dlouhou cestu kvůli několika ušetřeným korunám, neboť by je musela „vykoupit" ztrátou času nebo jízdenkou na tramvaj. K tomu se rozhodne, jen když tam bude cena brambor podstatněji nižší.
Zvýší-li domácí ocelárny cenu, mohou sice odběratelé nakupovat ocel u zahraničních výrobců, ale jsou s tím spojeny vyšší dopravní náklady. Přejdou k zahraničním výrobcům až tehdy, když rozdíl mezi cenou tuzemských a zahraničních oceláren přesáhne tyto dopravní náklady.
Kupujete v blízké prodejně krmení pro akvarijní rybičky. Zjistíte, že prodejna zdražila toto krmení z 60 na 70 Kč. A přesto je koupíte. Protože nemáte čas obíhat ostatní prodejny.
Svou roli zde hraje i zvyk. Jsou-li někteří hosté po léta zvyklí chodit do restaurace pana Nováka, nezačnou chodit jinam kvůli malému zvýšení ceny jeho piva nebo jeho guláše.
3. Homogenní produkt. Pšenice pana Svobody musí být stejná jako pšenice jiných pěstitelů. Pouze v tom případě se kupující rozhodují mezi dodavateli výlučně podle ceny a neberou v úvahu jiná hlediska - například kvalitu výrobku nebo pověst firmy. Guláš v restauraci pana Nováka tuto podmínku nesplňuje, protože není kvalitativně úplně stejný jako guláše v jiných restauracích. Vlastně tuto podmínku splňuje velmi málo výrobků a služeb. Téměř všechny výrobky spotřebního průmyslu a služby jsou heterogenním produktem.
Mezní příjem a cenová tvorba na nedokonalém trhu
4. Velký počet prodávajících. Na každého prodávajícího musí připadat jen velmi malá část trhu statku.