Dotovaní američtí oceláři
Velcí světoví vývozci oceli - Japonsko, Brazílie a Jižní Korea - obvinili americkou vládu z toho, že za posledních třicet let poskytla americkým výrobcům oceli dotace přesahující 20 miliard dolarů. Američtí spotřebitelé a daňoví poplatníci tak platí vysokou cenu za udržování zastaralého domácího průmyslu. Představitelé amerického ministerstva obchodu naopak tvrdí, že kdo chce vidět opravdový protekcionismus, musí se jet podívat do Japonska.
Americké úlevy exportérům
Vláda USA má program Foreign Sales Corporation, podle něhož mohou velké americké firmy získat významné daňové úlevy (až 4 miliardy dolarů ročně) v případě vývozu svých výrobků. Daňové úlevy v rámci tohoto programu již využívá 6 000 amerických firem včetně takových kolosů, jako je General Motors, Boeing nebo Microsoft. Program již odsoudila Světová obchodní organizace WTO, která jej označila za nelegální subvencování vývozů. Evropská unie již pohrozila, že pokud americká vláda program nezruší, uvalí na některé americké výrobky až 100% clo. Sama Evropská unie však provádí něco podobného, když velmi masivně dotuje evropské zemědělce.
Dalším mýtem obchodního ochranářství jsou mladá odvětví. Podle teorie mladých odvětví (infant industries) by země, která ještě nemá dostatečně rozvinutá průmyslová odvětví, měla svůj průmysl chránit před zahraniční konkurencí, dokud nedosáhne dostatečné zralosti. Teprve až se tak stane, může země otevřít své trhy volnému obchodu.
Ochrana mladých odvětví
Představme si zemi, která má komparativní výhody spíše v zemědělství. Její vláda je však přesvědčena, že nejlepší cestou k prosperitě je zpracovatelský průmysl. Aby podpořila jeho rozvoj, uvalí vysoká dovozní cla na zahraniční průmyslové výrobky. Domácí průmysl je malý a slabý, ale vláda věří, že ochrana před dravou zahraniční konkurencí mu dává šanci jak zesílit a získat konkurenční schopnost.
Umělá ochrana domácího trhu vytváří domácímu průmyslu skleníkové prostředí a ten se v něm skutečně začíná rozvíjet. Je ovšem omezen jen na domácí trh,
Směna, specializace a mezinárodní obchod
protože na zahraničních trzích by neobstál v konkurenci. Domácí trh je ale pro úspěšný rozvoj průmyslu malý. Na malém domácím trhu se hůře prosazuje specializace a dělba práce než na velkém světovém trhu.
Domácí výrobci nedovážejí levné a kvalitní zahraniční průmyslové komponenty do svých výrobků, protože ty jsou díky vysokým dovozním clům příliš drahé. Kupují proto domácí díly, ale ty se cenově ani kvalitou nevyrovnají zahraničním. Domácí průmysl se tak připravuje o výhody ze směny se zahraničním průmyslem.
Dovozní cla také deformují cenové signály - říkají domácím průmyslníkům, že jsou jejich továrny úspěšné a konkurenceschopné a že do nich mají dále investovat. Přitom investují do něčeho, v čem nemají (v porovnání se světem) komparativní výhody.
Průmysl vyrůstající ve skleníkových podmínkách chráněného domácího trhu sotva kdy dosáhne skutečné síly a konkurenceschopnosti. Až jednou země otevře svůj domácí trh, může zjistit, že svou předchozí umělou ochranou vypěstovala něco, co v podmínkách tvrdé světové konkurence není životaschopné. Následky bývají nepříjemné. Choulostivé rostliny zdárně rostou ve skleníku - odstraňte skleník a zahynou.
Tyto mýty obchodního ochranářství nám dávají odpověď, proč vlády brání svobodnému mezinárodnímu obchodu a kladou mu různé překážky. Existuje však další neméně závažná příčina obchodního ochranářství - nátlak domácích výrobců na vlády. Připomeňme si důležitou věc: obchodní ochranářství neprospívá spotřebitelům, ale prospívá domácím výrobcům, kteří trpí konkurencí levnějších zahraničních dovozů. A domácí výrobci - vlastníci podniků a jejich zaměstnanci - dokáží vyvíjet na vlády silný tlak, aby je před zahraničními konkurenty chránily. Zřídkakdy po pravdě řeknou, že jim jde o udržení jejich vysokých cen. Když se domáhají ochrany, argumentují obvykle právě oněmi mýty, na které jsme upozornili. A státní úředníci je rádi vyslyší, protože ochranářská obchodní politika jim dává příležitosti k jejich vlastní seberealizaci: sestavování složitých celních sazebníků, vymýšlení sofistikovaných systémů dovozních kvót či kvalitativních požadavků na zahraniční vývozy (ve jménu ochrany spotřebitelů, ale ve skutečnosti v zájmu domácích výrobců). To všechno vytváří pracovní místa pro mnoho úředníků. A pomyslete jen, jak důležitý a mocný je například státní úředník, který rozhoduje o přidělování omezeného počtu dovozních licencí na zahraniční zboží. Tak vzniká silná zájmová koalice domácích výrobců a státních úředníků, která ochotně naslouchá mýtům obchodního ochranářství.
Strategické skopové
„Proč se na většinu zboží uvaluje clo? Pokud si vůbec někdo takovou otázku klade, spokojí se většinou s odpovědí, že musíme naši slabou ekonomiku chránit před zahraniční konkurencí. Podívejme se tedy na naše „národní zájmy" shrnuté v téměř tisícistránkovém českém celním sazebníku. Co vlastně chráníme?
Shrnutí
Zní to neuvěřitelně, ale vůbec nejvyšší celní ochranu má v ČR skopové maso vykostěné (sazba dovozního cla 254,2 %). Ovšem pozor - budete-li skopové maso dovážet ve slaném nálevu, usušené či vyuzené, zaplatíte clo už „jen" 251 %. Tvůrci celního sazebníku vůbec tento drah masa zjevně považovali za strategickou komoditu a věnovali mu zvláštní péči. Nebezpečí jeho jednotlivých částí pro náš trh precizně rozlišují: Jehně v celku nebo půlené, čerstvé nebo chlazené má sazbu 151,6 %, předky a půlené předky 146,3 %.
Stanovení sazeb až na desetinná místa vyvolává dojem vědecké metodiky, s níž tvůrci sazebníku hledají „optimální tarif. O to ale neusiluje žádný celní systém na světě. Většinou se jedná o snahu úředníků předstírat odbornost a složitost problému, kombinovanou s jejich ochotou naslouchat rázným zájmovým skupinám. Výsledkem je, že náš trh je chráněn dokonce i proti komoditám, které zde nikdo neprodukuje. Příkladem jsou sazenice ananasu s celní sazbou 19 % (ovšem ananasy konzervované alkoholem s obsahem cukru a v balení do 1 kg už mají sazbu pouze 8 %) nebo tropické ořechy a tropické ovoce konzervované se sazbou 70 %. Naopak žabí stehýnka lze dovážet bez cla.
I kdybychom ale přistoupili na vysvětlení, že čeští drobní pěstitelé ananasů a tropických ořechů potřebují chránit, v celním sazebníku najdeme i zboží, jehož výrobci mohou sotva předstírat „nedospělost" svých odvětví. Jde kupříkladu o pivo ze sladu (sazba 70 %), zápalky jiné než pyrotechnické (sazba 68 %), noviny a časopisy (sazba 21 %) či obrázková alba, obrázkové knihy a omalovánky pro děti (sazba 50 %). Od cla jsou naproti tomu osvobozeny hudebniny.
Český celní sazebník omezuje i dovoz výrobků, u nichž bychom ze strany moderního sociálního státu očekávali spíše podpora: vibrační a světelné budíky pro neslyšící (sazba 56 %) či sorbit pro diabetiky (sazba 15 %)."
(D. Šťastný: Strategické skopové. Respekt, 4/2000)
Na zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000 v Praze řekl výkonný ředitel MMF Horst Kohler pozoruhodnou větu: „Pokud by se světové bariéry omezující obchod snížily na polovinu, přineslo by to rozvojovým zemím 110 až 140 miliard dolarů ročně." V této větě je ovšem skryta ještě jedna myšlenka: kdyby byly odstraněny bariéry omezující mezinárodní obchod, nemusely by možná takové instituce, jako je Mezinárodní měnový fond, vůbec existovat.
SHRNUTI
□ Bohatství není měřeno množstvím výrobků nýbrž uspokojením z nich. Směna
obohacuje oba směňující. Každý z nich je na tom po směně lépe než před směnou.
□ Směna zvyšuje produkční schopnosti, protože umožňuje výrobcům, aby se
Směna, specializace a mezinárodní obchod
specializovali. Specializace a směna zvětšuje produkční schopnosti sama o sobě, aniž by se musel zvětšit kapitál, práce nebo jiné výrobní faktory.
□ Specializace a směna může být založena na absolutních výhodách. Absolut
ní výhoda znamená, že je člověk (firma, země) v něčem lepší než jiní lidé (firmy,
země). Specializace a směna může být také založena na komparativních výho-
dách. Komparativní výhodu má člověk (firma, země) v té činnosti, ve které je rela-
tivně lepší než v jiných činnostech.
D Specializace na základě komparativní výhody může přesunout výrobu některých statků do absolutně horších produkčních podmínek, a přesto se zvýší jejich produkce. Díky specializaci jsou totiž výrobní faktory využívány efektivněji.
□ Svoboda mezinárodního obchodu zvětšuje možnosti pro mezinárodní speci-
alizaci a přináší prospěch všem zemím zapojeným do mezinárodního obchodu.
Naopak obchodní ochranářství tyto možnosti zužuje. Ve svém důsledku tak nejví-
ce poškozují ty země, které ochranářskou politiku uskutečňují a které se tím samy
vyřazují z výhod mezinárodní dělby práce.
□ Specializace nebývá věcí náhody. Komparativní výhoda může být dána při
rozeným talentem, přírodními podmínkami, nahromaděnou speciální znalostí nebo
vybaveností výrobními faktory. Vláda, která nerespektuje zákon komparativních
výhod, může ekonomiku velmi poškodit.
□ Tržní proces se nepodobá přirozenému výběru v přírodě, kde silní přežívají
a slabší hynou. Zákon komparativních výhod umožňuje i těm nejméně výkonným
specializovat se a výhodně směňovat.
□ Mezinárodní obchod je v podstatě arbitráž na světovém trhu zboží. Zboží
jsou kupována na levných trzích a prodávána na dražších trzích.
□ Mezinárodní obchod přispívá k efektivnější alokaci světových výrobních zdrojů.
□ Mezinárodní obchod je výhodný pro každou ze zúčastněných zemí. Uvalení
dovozního cla nebo dovozní kvóty snižuje čistý efekt z dovozu zboží. Dovozní cla
a dovozní kvóty mají na ekonomiku negativní dopad.
□ Přesto vlády často brání volnému dovozu zahraničního zboží. Činí tak obvy-
kle pod tlakem domácích výrobců, kteří se obávají zahraniční konkurence.
□ K nejznámějším mýtům obchodního ochranářství patří mýtus ochrany domá-
cích pracovních míst, mýtus rovné konkurence a mýtus mladých odvětví.
□ Mýtus ochrany domácích pracovních míst vychází z toho, že dovozy vytla-
čují z trhu domácí výrobce a tím vyvolávají v zemi nezaměstnanost. Ve skuteč-
nosti ztracená pracovní místa v odvětvích potlačovaných dovozy jsou nahrazo-
vána novými pracovními místy v odvětvích, která expandují díky levným
dovozům.
□ Mýtus rovné konkurence říká, že bychom měli na vysoká dovozní cla jiných
zemí reagovat také vysokými cly. Ovšem země, které uvalují na naše zboží dovoz
ní cla, poškozují především samy sebe. Když na to budeme reagovat obdobně,
poškodíme je - a sebe poškodíme ještě více.
Otázky a příklady
□ 
Podle mýtu mladých odvětví by země, která ještě nemá dostatečně rozvinu-
tá průmyslová odvětví, měla svůj průmysl chránit před zahraniční konkurencí,
dokud nedosáhne dostatečné zralosti. Jenže průmysl, vyrůstající ve skleníkových
podmínkách chráněného domácího trhu, sotva kdy dosáhne skutečné síly a konku-
renceschopnosti.
□ Obchodní ochranářství neprospívá spotřebitelům, ale prospívá domácím výrob
cům, kteří trpí konkurencí levnějších zahraničních dovozů. Vzniká zájmová koali-
ce domácích výrobců a státních úředníků, která ochotně naslouchá mýtům obchod-
ního ochranářství.