ÚČINKY DOVOZNÍ KVÓTY
Jiným nástrojem omezování dovozu je dovozní kvóta. Dovozní kvóta je maximální množství statku, které stát povoluje dovézt. Dovozci musí nejprve získat od státu licenci (povolení) k dovozu. Prakticky to funguje tak, že stát vydá určité množství licencí k dovozu daného statku a ty pak přiděluje dovozcům.
Podívejme se, jaké účinky má dovozní kvóta na obchod a na ekonomickou efektivnost. Předpokládejme, že vláda stanoví kvótu na dovoz pšenice 2 miliony tun. Světová cena pšenice je 100 USD/t. Pokud by domácí cena pšenice byla nižší než světová cena, dovozci by nedováželi žádnou pšenici. Jakmile je ale domácí cena rovna nebo vyšší než světová cena, dovozci dovezou na náš trh 2 miliony tun pšenice.
Podívejte se na obrázek 5-4. Kdyby dovozní kvóta neexistovala, dovezly by se 3 miliony tun pšenice, na domácím trhu by bylo 10 milionů tun a domácí cena by se rovnala světové ceně 100 dolarů za tunu. Když je v platnosti dovozní kvóta 2 miliony tun, bude se nabídka na domácím trhu rovnat nabídce domácích producentů plus 2 miliony tun dovezené pšenice. Nabídková křivka bude S + K, kde K je dovozní kvóta.
Rovnováha domácího trhu bude tam, kde se domácí poptávka protíná s nabídkou S + K. Domácí cena vzroste na 108 dolarů a spotřebované množství na domácím trhu za určité období bude 9,6 milionů tun. Z toho 2 miliony tun je z dovozu a 7,6 milionu tun z domácí produkce.
| Směna, specializace a mezinárodní obchod |
Obr. 5-4 Dovozní kvóta sníží čistý efekt z dovozu pšenice z původní plochy ABC na plochu KLB. Při-počteme-li ekonomický zisk dovozců KLMN, je čistý efekt z dovozu reprezentován plochou MKBLN. Plocha trojúhelníků AKM a LNC představuje čistou ztrátu zapříčiněnou dovozní kvótou.
Červený obdélník KLMN představuje ekonomický zisk dovozců. Kdyby stát neomezoval dovoz kvótou, dovezly by se 3 miliony tun pšenice, které by se na domácím trhu prodávaly za světovou cenu 100 dolarů (náklady na dovoz zanedbáváme). Dovozci by pak žádný ekonomický zisk neměli. Jenže díky dovozní kvótě prodávají dovozci na domácím trhu pšenici za vyšší než světovou cenu - za 108 dolarů - a mají ekonomický zisk 8 dolarů z každé tuny. Jejich celkový ekonomický zisk je tedy 16 milionů dolarů (2 000 000 x 8).
Jaký je účinek dovozní kvóty na efektivnost? Bez dovozní kvóty by byl čistý efekt z dovozu pšenice reprezentován plochou trojúhelníku ABC. Ten se v důsledku kvóty zmenšil na trojúhelník KLB. Připočtěme k tomu prospěch dovozců -jejich ekonomický zisk daný obdélníkem KLMN. Konečný čistý efekt z dovozu pšenice po uvalení dovozní kvóty je tedy měřen plochou pětiúhelníku MKBLN. Dovozní kvóta tedy sni žuje čistý efekt z dovozu o plochu dvou trojúhelníků: AKM a LNC.
Jak vidíte, dovozní kvóta, podobně jako dovozní clo, prospívá domácím výrobcům, kterým umožňuje zvýšit produkci i cenu. Ale zatímco dovozní clo přineslo prospěch státu (příjem z cel), dovozní kvóta přináší prospěch dovozcům, kteří získají licence k dovozu.
Mýty obchodního ochranářství