Jak vidíme, je tento obchod výhodný pro každou ze zúčastněných zemí.
5.6
ÚČINKY DOVOZNÍHO CLA
Přesto vlády často brání volnému dovozu zahraničního zboží. Nejpoužívanějším nástrojem obchodního ochranářství jsou dovozní cla. Dovozní clo je částka, kterou dovozce musí zaplatit státu.
Podívejme se nyní, jaký je účinek dovozního cla na obchod a na ekonomickou efektivnost. Obrázek 5-3 ukazuje trh pšenice určité země. Nabídková křivka S odráží mezní náklady domácích producentů a poptávková křivka D odráží mezní užitek domácích spotřebitelů pšenice. Předpokládejme, že cena pšenice na světovém trhu je 100 dolarů za tunu. Je-li dovoz zahraniční pšenice do země bez omezení možný, bude cena pšenice na jejím domácím trhu stejná jako světová cena. Pak domácí spotřeba pšenice za určité období bude 10 milionů tun a domácí produkce pšenice je 7 milionů tun. Dovoz pšenice je rozdíl mezi domácí spotřebou pšenice a domácí produkcí pšenice: země bude dovážet 3 miliony tun pšenice. Z předchozího příkladu (kde ČR dováží brambory) již víte, že čistý efekt z dovozu pšenice lze ocenit plochou trojúhelníku ABC.
Ale co když vláda uvalí na dovoz pšenice clo ve výši 10 dolarů na tunu? Jaký to bude mít účinek na dovoz, na domácí produkci a na domácí spotřebu pšenice? Dovozní clo 10 USD/t zvýší cenu pšenice na domácím trhu ze 100 USD/t na 110 USD/t. Jestliže dovozci nakupují pšenici na světovém trhu za 100 USD/t a pak musí odvést vládě clo 10 USD/t, nemohou prodávat pšenici na domácím trhu pod 110 USD/t. Účinek dovozního cla je na obrázku znázorněn červeně. V důsledku zvýšení ceny na domácím trhu se domácí produkce zvýší na 8 mil. t a spotřeba klesne na 9,3 mil. t. Dovoz se tudíž sníží na 1,3 mil. t.
Příjem státu z cla bude 13 mil. USD (1,3 x 10 = 13). Na obrázku je znázorněn obdélníkem EFGH. Jaký bude nyní čistý efekt, který má země z dovozu pšenice? Původní čistý efekt z dovozu pšenice, který odpovídal trojúhelníku ABC, se v důsledku dovozního cla zmenšuje na trojúhelník EBF. Ale musíme vzít v úvahu také výnos z cla. Před-
Směna, specializace a mezinárodní obchod
pokládejme, že stát použije peníze získané z dovozního cla na nějaký společensky žádoucí účel (například na údržbu silnic). Pak k čistému efektu z dovozu musíme přičíst také užitek ze cla (plocha obdélníka EFGH). Konečný efekt z dovozu pšenice po uvalení cla je tedy dán plochou pětiúhelníku GEBFH.
Tento efekt je však menší, než jaký byl před uvalením cla (plocha trojúhelníku ABC). Uvalení dovozního cla, jak vidíme z grafu, snížilo čistý efekt z dovozu o plochu dvou trojúhelníčků: AEG a HFC.
Obr. 5-3 Uvalení dovozního cla snížilo čistý efekt z dovozu pšenice z původní plochy ABC na plochu EBF. Protože clo vláda použije na užitečné účely, lze plochu GEFH rovněž započítat do přínosu z dovozu. Čistý efekt z dovozu představuje plocha GEBFH. Plocha trojúhelníků AEG a HFC měří čistou ztrátu vyvolanou clem.
Dovozní cla a dovozní kvóty vyvolávají i jiné problémy - někteří dovozci tyto překážky obcházejí různými podvody.