PŘÍNOSY Z MEZINÁRODNÍHO OBCHODU
Ukážeme si, že mezinárodní obchod je ve své podstatě arbitráž na světovém trhu zboží. Statek je kupován na levném trhu jedné země, aby byl prodáván na dražším trhu jiné země.
Příčinou mezinárodního obchodu jsou odlišně položené poptávkové a nabídkové křivky v různých zemích. Ukažme si takový obchod na příkladu.
Dovoz řeckých brambor
V Řecku jsou brambory levnější než v České republice, protože náklady řeckých producentů jsou nižší. Může to být způsobeno příznivějšími přírodními podmínkami nebo lepší technikou pěstování brambor.
Obrázek 5-1 znázorňuje český a řecký trh brambor. Na českém trhu je cena brambor 30 Kč/kg a na řeckém trhu je cena brambor (po přepočtu kurzem) 20 Kč/kg. Ale je-li možné řecké brambory dovážet na český trh, neudrží se tak velký rozdíl mezi cenou brambor v Řecku a u nás. Obchodníci začnou nakupovat brambory na levném řeckém trhu a vozit je na dražší český trh.
Podívejme se nejprve, co se bude dít na řeckém trhu. Původně tam bylo kupované i prodávané množství QR. Nákupy obchodníků na řeckém trhu ale začnou zvyšovat tamní cenu brambor. Díky tomu budou řečtí spotřebitelé snižovat náku-
Přínosy z mezinárodního obchodu
py brambor a řečtí zemědělci budou naopak zvyšovat produkci brambor. Rozdíl mezi domácí nabídkou a domácí poptávkou bude vyplňován vývozem.
Co se bude dít na českém trhu? Původně tam bylo kupované i prodávané množství Qc. Dovoz levnějších řeckých brambor ale začne snižovat cenu brambor na českém trhu. Nákupy českých spotřebitelů se budou zvyšovat a produkce českých zemědělců se bude snižovat. Rozdíl mezi domácí poptávkou a domácí nabídkou bude vyplňován dovozem.
Obchodníci budou zvyšovat nákupy řeckých brambor a dovážet je na český trh, dokud cena brambor na řeckém trhu nebude stejná jako na českém trhu (zanedbáváme přitom dopravní a další náklady spojené s touto arbitráží).
Jaká cena bude nakonec převládat na obou trzích a jaké množství brambor se bude vyvážet z řeckého na český trh? Konečné řešení ukazuje úsečka X, která vyplňuje mezeru mezi nabídkou a poptávkou v každé z obou zemí. X je množství brambor, které je řeckým vývozem a zároveň českým dovozem. Tento „tok" brambor z řeckého na český trh bude udržovat stejnou cenu brambor na obou trzích -na úrovni 23 Kč/kg.
Příklad je velmi zjednodušený, protože předpokládá, že ČR dováží brambory jen z Řecka a Řecko vyváží brambory jen do ČR. Nicméně ukazuje podstatu věci - v zemi vývozu se zvýší cena i domácí produkce a v zemi dovozu se naopak sníží cena i domácí produkce.
Obr. 5-1 Cena řeckých brambor je nižší než cena českých brambor. Díky vývozu řeckých brambor na český trh v objemu X se na obou trzích ustálí stejná cena. Vývoz zvýší cenu a produkci brambor v Řecku a dovoz sníží cenu a produkci brambor v ČR.
Bude tento obchod výhodný pro Řecko i pro Českou republiku? Podívejme se nejprve na užitek. Na řeckém trhu byla původně cena brambor (20 Kč) nižší než na čes-
Směna, specializace a mezinárodní obchod
kém trhu (30 Kč). To znamená, že mezní užitek brambor byl v Řecku nižší než mezní užitek brambor u českých konzumentů (připomeňme si, že cena, kterou spotřebitelé platí, měří jejich mezní užitek). Vývoz brambor z Řecka do ČR tedy znamená, že ztráta užitku brambor v Řecku je menší než přírůstek užitku brambor v ČR. Vývoz bram bor z Řecka do ČR je proto z hlediska užitku efektivní, neboť zvyšuje celkový užitek z brambor.
Ilustruje nám to obrázek 5-2. Vývoz brambor z Řecka do ČR snižuje množství brambor konzumovaných řeckými spotřebiteli a zvětšuje množství brambor, které konzumují Češi. Plochy červených obrazců měří úbytek celkového užitku řeckých spotřebitelů a přírůstek celkového užitku českých spotřebitelů. Vidíme, že přírůstek užitku českých spotřebitelů je větší než úbytek užitku řeckých spotřebitelů.
Nyní se podívejme na náklady. Původní ceny brambor v Řecku a v ČR ukazují, jaké byly v obou zemích mezní náklady na jejich produkci (připomeňme si, že cena, měří mezní náklady). V Řecku byly mezní náklady nižší (20 Kč/kg) než v ČŘ (30 Kč/kg). Vývoz brambor z Řecka do ČR vede ke zvýšení produkce brambor v Řecku a ke snížení produkce brambor v ČR. Přesouvá část jejich produkce z nákladnějších (českých) do méně nákladných (řeckých) výrobních podmínek, čímž snižuje celkové náklady na produkci brambor.
Ilustruje nám to rovněž obrázek 5-2. Plochy šedých obrazců měří přírůstek celkových nákladů v Řecku a pokles celkových nákladů v ČR. Vidíme, že úspora nákladů v ČR je větší než přírůstek nákladů v Řecku.
Obr. 5-2 Vývoz zmenšuje spotřebu brambor v Řecku, což snižuje celkový užitek o plochu červeného lichoběžníka. Naopak dovoz zvyšuje spotřebu brambor v ČR, což zvyšuje celkový užitek o plochu červeného lichoběžníka. Zároveň vývoz zvyšuje produkci brambor v Řecku, což zvyšuje náklady o plochu šedého lichoběžníka. Dovoz naopak snižuje produkci brambor v ČR, což snižuje celkové náklady o plochu šedého lichoběžníka.
Konečně prozkoumejme, zda je tento obchod výhodný pro každou z obou zemí. Podívejme se nejprve na Řecko. Vyváží do ČR X kg brambor za cenu 23 Kč/kg a utrží tedy cel-
Účinky dovozního cla
kem od českých spotřebitelů sumu 23 x X Kč. To odpovídá ploše obdélníka abcd na pravém obrázku. Tato částka více než pokrývá ztrátu řeckého užitku (červený lichoběžník) i přírůstek řeckých nákladů (šedý lichoběžník). Čistý efekt z vývozu brambor pro Řecko by tedy bylo možno měřit částkou, která odpovídá ploše bílého trojúhelníku dEc.
Nyní se podívejme na Českou republiku. Čeští spotřebitelé zaplatí za řecké brambory rovněž částku 23 x X Kč, což odpovídá ploše obdélníka abcd na levém obrázku (ten je pochopitelně stejný jako obdélník abcd na pravém obrázku). Ale součet přírůstku českého užitku (červený lichoběžník) a úspor českých nákladů (šedý lichoběžník) je větší než tato částka. Celkový efekt z dovozu řeckých brambor pro Českou republiku by proto bylo možné měřit částkou odpovídající ploše trojúhelníku dFc.