Obilné zákony ve Velké Británii
V první polovině 19. století byly ve Velké Británii v platnosti tzv. obilné zákony (Corn Laws) - vláda na jejich základě aplikovala vysoká cla na dovoz zahraničního obilí, kdykoli hrozil pokles cen obilí na domácím trhu. Obilné zákony
Směna, specializace a mezinárodní obchod
vyhovovaly zájmům landlordů (majitelů půdy). Ti ovládali horní sněmovnu Parlamentu a dokázali úspěšně bránit všem pokusům o prosazení volného dovozu obilí. Teprve když proběhla volební reforma, která oslabila politickou moc landlordů, dokázali reprezentanti anglické buržoazie (obchodníci a průmyslníci) v roce 1846 zrušení obilných zákonů prosadit.
Jakmile Velká Británie otevřela svůj trh dovozům levného zámořského obilí, drahá domácí produkce obilí začala ustupovat levným dovozům, anglické zemědělství se začalo rychle zmenšovat a kapitál a práce se přesouvaly do průmyslu. V následujících desetiletích začala Velká Británie prožívat rychlý průmyslový růst a stala se proslulou „dílnou světa".
Můžete se setkat s názorem, že tržní proces je něco podobného jako přirozený výběr v přírodě: silní přežívají a slabší hynou. To je omyl. V tržním procesu se prosazuje zákon komparativních výhod, který umožňuje i těm „nejslabším" specializovat se a výhodně směňovat. Nevede k „hynutí" slabších, pouze je „vyhání" z činností, kde nemají komparativní výhodu, do činností, v nichž komparativní výhodu mají.