Český nábytek a německé stavební stroje
Německé firmy vyrábějí stavební stroje levněji, než by je mohly vyrábět české firmy. Čeští truhláři zas dokáží vyrábět nábytek levněji než němečtí truhláři. Proto je pro obě země výhodná specializace. České stavební firmy nakupují raději německé stavební stroje, což zvyšuje výrobu těchto strojů v Německu a snižuje
Specializace a směna na základě komparativních výhod
jejich výrobu v ČR. Němci zas dovážejí český nábytek, což „vytlačí" část německého nábytku z trhu. Obě země na této specializaci a obchodě vydělají (tak, jako vydělají restaurace specializující se na hamburgery a dorty). Zvyšují tím svou souhrnnou produkční schopnost.
5.3
SPECIALIZACE A SMĚNA NA ZÁKLADĚ KOMPARATIVNÍCH VÝHOD
V předchozí části jsme zkoumali specializaci v případech, kdy má každý v něčem abso lutní výhodu, tj. je v určité činnosti lepší než ten druhý. Ale co když má jeden absolutní výhodu ve všech činnostech, zatímco druhý je ve všem horší? Existuje i pak nějaký prostor pro specializaci a směnu? Nebo je taková specializace a směna pro toho, kdo je ve všem lepší, zbytečná a nevýhodná? Následující příklady nám to pomohou objasnit.
Spisovatelka a písařka
V jednom městě žije úspěšná spisovatelka románů, která je zároveň velmi dobrou a rychlou písařkou. Vlastně je nejlepší písařkou ve městě. Tato spisovatelka pracuje osm hodin denně. Za šest hodin vymyslí v průměru osmnáct stránek románu (tři stránky za hodinu) a dvě hodiny je přepisuje.
Druhá nejlepší písařka v tomto městě by přepsala osmnáct stránek za tři hodiny, tedy o hodinu déle, než je přepisuje spisovatelka sama. Vyplatí se přesto spisovatelce tuto písařku zaměstnat?
Průměrný honorář spisovatelky za stránku románu je 100 Kč. Kdyby ušetřila dvě hodiny svého času vynaloženého na přepisování textu, mohla by za den vymyslet o šest stránek více, a vydělat tak o 600 Kč více. Musela by ovšem dávat plat písařce. Předpokládejme, že písařka požaduje za svou tříhodinovou práci 300 Kč. Pak se spisovatelce vyplatí písařku zaměstnat, protože, i když z dodatečného výdělku 600 Kč odečte plat písařky, stále jí zbude 300 Kč navíc oproti tomu, co vydělala dříve, když si ještě text přepisovala sama.
Specializace spisovatelky umožnila vzniknout šesti stránkám románu denně navíc, přinesla jí o 300 Kč denně navíc a ještě umožnila zaměstnat písařku s denním platem 300 Kč. A to vše přesto, že písařka přepisuje text pomaleji.
V tomto příkladě je spisovatelka absolutně lepší v obou činnostech - ve vymýšlení románu i v jeho přepisování. Přesto přenechala přepisování textu písařce - specializovala se na tu z obou činností, u které je relativně lepší. Ačkoli má u obou činností absolutní výhodu, u vymýšlení románů má komparativní (relativní) výhodu.
Směna, specializace a mezinárodní obchod
Co je komparativní výhoda a proč je výhodné se podle ní specializovat, to nám ještě názorněji ukáže následující příklad, který je jen číselnou úpravou dřívějšího příkladu dvou restaurací.