Směna v zajateckém táboře
R. A. Radford popsal směnu v zajateckém táboře za II. světové války. Váleční zajatci dostávali balíčky od Červeného kříže, ve kterých byly různé druhy potravin (marmeláda, čokoláda, káva, cigarety aj.). Každý zajatec dostal balíček stejného složení. Jenže vojáci neměli stejné preference. Například někteří nekouřili a chtěli by raději čokoládu než cigarety. Jiní vojáci zase byli kuřáci a dávali přednost cigaretám před čokoládou. Začali proto směňovat čokoládu za cigarety. Tato směna zvýšila uspokojení každého směňujícího. Směna zvětšovala jejich bohatství, aniž by se zvětšil počet balíčků.
(R. A. Radford: The Economic Organization of a POW Camp. Economica, November 1945, p.189 - 201)
Lidé si někdy myslí, že směna nemůže „obohatit" oba směňující, a pokud „obohatí" jednoho z nich, pak dochází k „ochuzení" toho druhého. Ale to je omyl. Dobrovolná směna obohacuje oba směňující, protože každý z nich je na tom po směně lépe než před směnou. Kdyby tomu tak nebylo, nikdy by dobrovolně nesměňovali. Voják -nekuřák, který vyměnil cigarety za čokoládu, se směnou obohatil, protože má z čokolády větší uspokojení než z cigaret. Voják - kuřák se touto směnou obohatil rovněž, protože má cigarety radši než čokoládu.
________________________ 5.2_______________