Kdo „zavinil" zvýšení ceny?
Na trhu roste cena masa. Kdo za to může? Lidé si myslí, že za to mohou zemědělci, jatka a řezníci - nejsou efektivní, mají vysoké náklady. Výrobci masa nechtějí nechat vinu na sobě a tvrdí, že za to mohou spotřebitelé -jedí moc masa, tak ať se nediví, že jeho cena roste.
Tržní rovnováha a efektivnost
Jak poznáme, co je důvodem rostoucí ceny masa? Předchozí výklad nám může dát vodítko k nalezení příčiny růstu ceny masa. Pokud vidíme, že je růst ceny masa doprovázen rostoucím prodejem masa, jedná se o změnu rovnováhy ze strany poptávky, neboť v takovém případě roste cena i množství. Pak za zvyšování ceny „mohou" spotřebitelé, protože konzumují více masa. Oni svou zvýšenou poptávkou vyvolali změnu tržní rovnováhy směrem k nové, vyšší rovnovážné ceně.
Pokud je však růst ceny doprovázen klesajícím prodejem masa, jedná se o změnu rovnováhy ze strany nabídky (mohlo například dojít k rozšíření prasečího moru). Pak za růst ceny nelze „vinit" spotřebitele.
4.4
ARBITRÁŽ A ZÁKON JEDINÉ CENY
Většina zboží a služeb se prodává na územně rozptýleném trhu. Tam jsou tržní nabídka i tržní poptávka rozptýleny do mnoha míst, kde se uzavírají obchody. Jak dospěje takovýto územně rozptýlený trh ke své rovnováze?
Cena vajec v Praze
Trh vajec je územně rozptýleným trhem. V Praze se vejce prodávají například v holešovické tržnici i ve vinohradské tržnici. Představme si, že do holešovické tržnice přijde mnoho prodávajících a málo kupujících, takže nabídka je velká a poptávka malá. V důsledku toho se zde budou vejce prodávat za 2 Kč. Ve vinohradské tržnici to bude naopak - přijde tam málo prodávajících a mnoho kupujících, neboli malá nabídka se zde střetne s velkou poptávkou a cena vajec bude 3 Kč. Je možné, aby rozdílná cena vajec v obou tržnicích přetrvávala delší dobu?
Když se prodávající v holešovické tržnici dozví, že ve vinohradské tržnici se vejce prodávají za 3 Kč, budou tam přecházet. V důsledku toho bude v holešovické tržnici nabídka klesat a cena růst a ve vinohradské tržnici bude naopak nabídka růst a cena klesat.
Rovněž kupující z Vinohrad se dozví, že jsou v Holešovicích vejce levnější, a budou tam přecházet. V důsledku toho bude ve vinohradské tržnici poptávka a tudíž i cena klesat a v holešovické tržnici naopak růst. Přesuny prodávajících a kupujících mezi oběma tržnicemi ustanou teprve tehdy, až v nich bude cena vajec přibližně stejná.
Cena vajec na českém trhu
Nyní si představme, že v Jihlavě jsou vejce levnější než v Praze, protože se tam vysoká nabídka střetává s nízkou poptávkou, kdežto v Praze naopak. Toho si brzy povšimnou podnikatelé - obchodníci, kteří v tom spatřují příležitost k výdělkům.
Arbitráž a zákon jediné ceny
Začnou nakupovat vejce v Jihlavě a prodávat je v Praze. Tito obchodníci svými nákupy zvýší poptávku, a tím i cenu na jihlavském trhu vajec, a svými dodávkami zvýší nabídku a sníží cenu na pražském trhu vajec. Tyto obchody, přesouvající vejce z Jihlavy do Prahy, budou pokračovat, dokud se cena vajec na obou trzích téměř nevyrovná. Rozdíl mezi cenou obou trhů pak pouze pokryje dopravní a jiné ekonomické náklady obchodníků, které jim při těchto obchodech vznikají.
Cena pšenice na evropském trhu
V Polsku je pšenice levnější než v České republice. Toho začnou využívat obchodníci, kteří budou pšenici nakupovat na levnějším trhu polském a prodávat ji na dražším trhu českém. To bude zvyšovat cenu pšenice v Polsku a naopak snižovat v České republice. Dovoz pšenice z Polska do České republiky bude pokračovat tak dlouho, dokud se cena pšenice na českém a polském trhu téměř nevyrovná. Nevyrovná se úplně, ale rozdíl v ceně bude odpovídat jen ekonomickým nákladům obchodníků.
Tyto příklady nám ukazují, že se na územně rozptýleném trhu prosazuje zákon jedi né ceny: cena statku tenduje ke stejné výši na všech trzích. Pokud existují nějaké rozdíly v ceně, jsou způsobeny přirozenými překážkami obchodu (dopravní náklady), politickými překážkami obchodu (např. dovozní cla), případně rozdílnými spotřebními daněmi.
Zákon jediné ceny se prosazuje buď přecházením kupujících a prodávajících, nebo činností specializovaných obchodníků. Je-li na různých místních trzích rozdílná cena, budou se kupující snažit přecházet na levnější trhy a prodávající naopak na dražší trhy. To nakonec vede k eliminaci cenového rozdílu.
Jsou-li trhy více vzdálené, takže je pro kupující a prodávající obtížné a nákladné přecházet z jednoho trhu na druhý, objeví se obchodníci, kteří nakupují zboží na levnějších trzích, aby je prodávali na dražších trzích. Této činnosti se říká arbitráž.
Přechody kupujících a prodávajících mezi levnějšími a dražšími trhy, jakož i arbitráže obchodníků, mají své náklady. V případě některých zboží a služeb jsou tyto náklady tak vysoké, že se zákon jediné ceny prosazuje jen v omezené míře nebo se neprosazuje vůbec.