Dosahování rovnováhy na trhu vajec
Producenti vajec dodávají každý měsíc na trh 80 milionů vajec. Mezní náklady na jedno vejce jsou při tomto množství 2 Kč. Konkurence mezi výrobci srazí cenu, kterou budou požadovat, na 2 Kč za vejce. Ale co když při této ceně budou chtít spotřebitelé nakupovat 130 milionů vajec? Pak vznikne na trhu nedostatek vajec v rozsahu 50 milionů. Tento nedostatek se projeví tak, že prodávající vyprodají všechny zásoby a stále registrují neuspokojenou poptávku - fronty zákazníků na vejce. Proto začnou výrobci zvyšovat cenu.
Zvyšování ceny však způsobí, že spotřebitelé začnou poněkud omezovat nákupy - pohybují se podél poptávkové křivky vlevo vzhůru, jak to znázorňuje obrázek 4-2. Zároveň růst ceny motivuje výrobce ke zvyšování nabízeného množství, tj. pohybují se podél nabídkové křivky vpravo vzhůru. Kdy přestane cena vajec růst? Jakmile zmizí nedostatek vajec na trhu, tj. jakmile se poptávané množství bude rovnat nabízenému množství. To se stane, jak vidíte na obrázku, při ceně 2,70 Kč. Při této ceně je poptávané i nabízené množství stejné: 110 milionů.
Nyní předpokládejme vznik opačné situace. Producenti vajec dodávají na trh 150 milionů vajec. Toto množství je vyráběno při mezních nákladech 3,50 Kč, a proto budou tuto cenu požadovat. Avšak spotřebitelé budou při tak vysoké ceně chtít kupovat pouze 60 milionů vajec. Situaci nám znázorňuje obrázek 4-3.
Na trhu proto vznikne přebytek vajec v rozsahu 90 milionů, projevující se u prodávajících neprodanými zásobami. Ti však nechtějí držet nadměrné zásoby, a proto začnou cenu snižovat. Klesající cena pak motivuje spotřebitele, aby zvýšili nákupy vajec - pohybují se podél poptávkové křivky vpravo dolů. Zároveň klesající cena nutí výrobce omezovat produkci vajec - budou se pohybovat podél nabídkové křivky vlevo dolů. Kdy se zastaví pokles ceny? Jakmile na trhu zmizí přebytek vajec. To se stane opět při ceně 2,70 Kč.
Tržní rovnováha a efektivnost
Obr. 4-2 Při ceně 2 Kč je na trhu vajec nerovnováha - nedostatek. Nedostatek vajec vede k růstu jejich ceny a trh směřuje k rovnováze při rovnovážné ceně 2,70 Kč.
Obr. 4-3 Při ceně 3,50 Kč je na trhu vajec nerovnováha - přebytek. Přebytek vajec vede k poklesu jejich ceny a trh směřuje k rovnováze při rovnovážné ceně 2,70 Kč.
Tržní rovnováha a její dosahování
Jak vidíte, trh, na němž existuje konkurence mezi kupujícími a konkurence mezi prodávajícími, spěje samovolně a neodvratně do bodu rovnováhy E, kde se protíná křivka poptávky s křivkou nabídky. Jako kdyby byl tento bod jakýmsi „bodem gravitace" trhu.
Příklad nám ilustruje dosahování tržní rovnováhy. Tržní rovnováha nastává v prů sečíku křivky poptávky a křivky nabídky, neboť tam se poptávané množství právě rovná nabízenému množství, a na trhu tudíž nevzniká ani nedostatek, ani přebytek zboží.
Existuje pouze jedna cena, při které se poptávané množství právě rovná nabízenému množství. Tuto cenu nazýváme rovnovážnou cenou. Všechny ostatní ceny jsou nerov novážné ceny. Pro rovnovážnou cenu platí, že uvádí do souladu poptávané množství s nabízeným množstvím. Také si všimněte, že rovnovážná cena odráží současně mezní užitek spotřebitelů i mezní náklady výrobců.
Na trhu mohou vzniknout dva typy nerovnováhy. Prvním typem je nedostatek. Při něm poptávané množství převyšuje nabízené množství. Nedostatek vzniká, když je cena nižší než rovnovážná cena. Nedostatek vyvolává na trhu takové jevy, jako jsou fronty nebo pořadníky. Na to reagují výrobci zvyšováním ceny.
Druhým typem nerovnováhy je přebytek. Při něm nabízené množství převyšuje poptávané množství. Přebytek vzniká, když je cena vyšší než rovnovážná cena. Na trhu se přebytek projevuje neprodejnými zásobami. Výrobci na to reagují snižováním ceny.
Každá nerovnováha je nestabilní a přechodnou situací, protože vyvolává pohyb ceny směrem k rovnovážné ceně a tím i pohyb trhu směrem k rovnováze. Jedinou sta bilní situací na trhu je tržní rovnováha.
Proč říkáme, že tržní rovnováha je stabilní? Použijme jako analogii fyzikální pojem rovnováhy: kulička v důlku představuje stabilní rovnováhu, zatímco kulička na kopečku je nestabilní rovnováhou (viz obrázek 4 - 3). Když totiž kuličku v důlku vychýlíme z polohy, sama se do ní vrací. Když vychýlíme z polohy kuličku na kopečku, do své polohy se nevrací, naopak se od ní sama vzdaluje. Tržní rovnováhu lze v tomto ohledu přirovnat ke „kuličce v důlku".
Obr. 4-4 Kulička v důlku je stabilní rovnováhou. Kulička na kopečku je nestabilní rovnováhou.
Teorii tržní rovnováhy rozpracovali již v minulém století Léon Walras (Základy čisté politické ekonomie, 1874) a Alfred Marshall (Zásady ekonomie, 1890). Grafický model poptávky a nabídky, který používáme, pochází od Marshalla.
Tržní rovnováha a efektivnost
4.2