Tržní rovnováha a efektivnost
4
Tržní rovnováha a efektivnost
4.1
TRŽNÍ ROVNOVÁHA A JEJÍ DOSAHOVÁNÍ
Na trhu statku se obvykle střetává mnoho kupujících a mnoho prodávajících. Naleznou všichni prodávající pro své zboží odbyt? Dostane se zboží na každého zájemce? Jaká cena se na trhu vytvoří? Tato kapitola nám dá odpověď na tyto a na mnohé další zajímavé otázky.
Na trh přichází mnoho kupujících. Jakou cenu jsou ochotni za zboží platit? Kupují cí si navzájem o zboží konkurují a jejich vzájemná konkurence žene cenu vzhůru. Kam až? Jaká je maximální cena, kterou je kupující ještě ochoten platit? Připomeňme si, že spotřebitel porovnává cenu statku s jeho mezním užitkem. Cena, kterou jsou kupující maximálně ochotni platit, je dána jejich mezním užitkem.
Nyní se podívejme na druhou stranu trhu - na stranu nabídky. I zde je mnoho pro dávajících, kteří si navzájem konkurují. Jejich konkurence naopak tlačí cenu dolů. Kam až? Jaká je minimální cena, za kterou jsou ještě ochotni statek nabízet? Připomeňme si, že výrobce porovnává cenu s mezními náklady. Pokud by cena klesla pod mezní náklady, začne snižovat produkci. Proto minimální cena, kterou jsou prodáva jící ochotni akceptovat, je ohraničena jejich mezními náklady.
Co je tržní rovnováha a jak je jí dosahováno? Ukažme si to nejprve na příkladu malého trhu.
Mezní kupující a mezní prodávající
Čtyři ženy přicházejí do tržnice, každá chce koupit do své zahrady jednu lavičku (předpokládáme stejné lavičky). Každá z nich přitom přisuzuje lavičce jiný užitek.
V tržnici jsou čtyři truhláři, z nichž každý nabízí zhotovení jedné lavičky. Jejich náklady na výrobu lavičky jsou přitom odlišné.
Na obrázku 4-1 jsou čtyři zákaznice seřazeny podle užitku, který pro ně lavička má. Jejich užitek je znázorněn šedými sloupky. Alice přisuzuje lavičce největší užitek, Dáša nejmenší. Čtyři truhláři jsou zase seřazeni podle svých nákladů, znázorněných červenými sloupky. Aleš má nejnižší náklady, David nejvyšší.
Tržní rovnováha a efektivnost
Užitky naznačují, kolik je která ze zákaznic ochotna maximálně za lavičku zaplatit. To si ovšem každá nechá pro sebe. Náklady zase naznačují, za kolik minimálně je truhlář ochoten lavičku zhotovit. I to si každý z truhlářů nechá pro sebe.
Jak je to na většině trhů obvyklé, prodávající deklarují svou cenu. Co by se stalo, kdyby Aleš nabídl zhotovení lavičky za 800 korun? Všechny čtyři ženy by chtěly koupit od něho. Čtyři kupující na jednu lavičku - to je pro Aleše mnoho, a proto bude zvyšovat cenu. Když cena vystoupí na 1000 korun, prohlásí Bedřich, že je také ochoten zhotovit lavičku. Ale stále jsou čtyři lavičky poptávány a jen dvě nabízeny, a ták jde cena dále nahoru. Když cena lavičky vzroste nad 1000 korun, Dáša znechuceně odchází domů, protože její užitek z lavičky je jen 1000 korun a víc by za ni nedala.
Stále jsou ale tři zájemkyně o lavičku a jen dvě nabízené lavičky. Cena tedy stoupá a když dosáhne 1300 korun, je ochoten zhotovit lavičku také Cyril. Nyní jsou tři lavičky poptávány a tři lavičky nabízeny. Proto cena dále nestoupá ani neklesá - setrvá na 1300 korunách. Aleš, Bedřich a Cyril zhotoví za tuto cenu lavičku a Alice, Barbora a Cecílie si lavičku za tuto cenu koupí. David ani Dáša žádný obchod neudělají.
Příklad ukazuje, jak se na trhu vytváří rovnováha poptávky a nabídky a jak se vytváří tržní cena. Všimněte si, že cena 1300 korun odpovídá nákladům Cyrila a blíží se užitku Cecílie. Cecílie je „mezní kupující" a Cyril je „mezní prodávající". Ti dva jsou „mezním párem" kupujícího a prodávajícího, který fakticky „určuje" tržní cenu.
Aleš Bedřich Cyril David
0 1 2 3 4
Obr. 4-1 Šedé sloupky znázorňují užitek zákaznice z lavičky. Červené sloupky znázorňují náklady truhláře na lavičku. Cena lavičky bude 1300 Kč. Při této ceně budou vyrobeny a prodány 3 lavičky. Černě orámovaná plocha znázorňuje přebytek spotřebitelů a červeně orámovaná plocha znázorňuje přebytek výrobců.
Při ceně 1300 Kč za lavičku mají tři zákaznice přebytek spotřebitele. Alice má přebytek 700 Kč (koupí lavičku za 1300 Kč, ačkoli by za ni byla ochotna dát až 2000 Kč). Bar-
Tržní rovnováha a její dosahování
bora má přebytek 400 Kč a Cecílie 100 Kč. Přebytek spotřebitelů tak činí celkem 1200 Kč. Na obrázku 4 - 1 je znázorněn černě orámovanou plochou.
Dva truhláři - Aleš a Bedřich - prodají lavičku dráž, než kolik by za ni minimálně požadovali. Alešovy náklady jsou 800 Kč a to by byla minimální cena, za kterou by ji byl ochoten vyrobit a prodat. Že cena vystoupila až na 1300 Kč, to je pro něho výhoda, které říkáme přebytek výrobce. Přebytek výrobce je rozdíl mezi cenou, za kterou prodá výrobce, a cenou, kterou by minimálně požadoval, aby vyrobil poslední jednotku statku. Jinými slovy, je to rozdíl mezi tržní cenou a výrobcovými mezními náklady.
V našem příkladě je Alešův přebytek 500 Kč (1300 - 800) a Bedřichův přebytek je 300 Kč (1300 - 1000). Cyril nemá přebytek výrobce proto, že je cena lavičky stejná jako jeho náklady na lavičku. Přebytek výrobců tedy činí celkem 800 Kč. Na obrázku je znázorněn červeně orámovanou plochou.
Nyní se podívejme na velký trh. Připomeňme si přitom, že je to funkce poptávky, která nám ukazuje mezní užitek spotřebitelů, a že je to funkce nabídky, která nám ukazuje mezní náklady výrobců.