Státní dluh v r. 2000 jako % HDP
| Belgie | 110,9 | Dánsko | 47,3 |
| Itálie | 110,2 | Portugalsko | 53,8 |
| Řecko | 103,9 | Německo | 60,2 |
| Švédsko | 55,6 | Francie | 58,0 |
| Nizozemí | 56,3 | Finsko | 40,4 |
| Španělsko | 60,6 | Velká Británie | 42,9 |
| Irsko | 39,1 | Česká republika | 15 |
| Rakousko | 62,8 |
Tabulka 30 - 1 Pramen: ČSU, 2001
|
|
| Politický cyklus |
Obr. 30-4 Veřejný dluh obsahuje kromě státního dluhu ještě dluhy okresních úřadů a obcí, dluh Fondu národního majetku a dluh zdravotního pojištění.
Pramen: MF ČR
30.4
POLITICKÝ CYKLUS
Ukázali jsme si, že schodky státního rozpočtu představují pro politiky snadnou cestu k popularitě a že to vyvolává chronickou tendenci státních rozpočtů ke schodkovosti. Ale politikové využívají státní rozpočet také k tomu, aby ovlivňovali hospodářský růst a nezaměstnanost.
Rozpočtové schodky a státní dluh
Politický cyklus
Za rok budou v zemi nové volby. Vládní politikové si nejsou jisti, zda ve volbách opět zvítězí, a proto chtějí zvýšit svou popularitu u voličů. Co by lidé nejvíce ocenili? Hospodářské oživení, které přináší růst výroby a pokles nezaměstnanosti. Lidé to považují za ekonomický úspěch, jehož odlesk padá i na vládu.
Ale může vláda dosáhnout snížení nezaměstnanosti? Může, když zvýší státní výdaje (a nezvýší zároveň daně). Vzniklý rozpočtový schodek bude krýt půjčkou od centrální banky. Vláda zvýší výdaje na stavbu dálnic, dotace státní železnici a mzdy státním zaměstnancům. Tím jednak potěší některé zájmové skupiny (stavební firmy, železničáře a státní zaměstnance) a jednak oživí spotřebitelskou a investiční poptávku, a dosáhne tak snížení nezaměstnanosti.
Po určité době se tento růst poptávky promítne do vyšší inflace. Ale to už je po volbách.
Po volbách přicházejí čerstvě zvolení politikové do svých úřadů s tváří ustaranou. V zemi se začíná nebezpečně rozvíjet inflační spirála. Je potřeba ji zastavit, dokud je čas. Jak? Snížením agregátní poptávky. Vláda toho může dosáhnout, když sníží státní výdaje (aniž by snížila daně). Pokles státních výdajů vyvolá snížení spotřebitelské a investiční poptávky, což vede k růstu nezaměstnanosti. Vláda také rozzlobí některé zájmové skupiny, které jsou postiženy snížením státních výdajů. Budou vůbec politikové ochotni provést tato nepopulární opatření? Ale ano - do příštích voleb je totiž dlouhá doba, téměř čtyři roky.
Po nějaké době se snížení státních výdajů projeví ve snížení inflace. Nezaměstnanost se ale zdá vládě dosti vysoká. Do příštích voleb zbývá pouhý rok, a je proto načase s tím něco dělat -jinak by mohly být volby prohrané. Vláda tedy sáhne opět k osvědčenému prostředku: zvýší státní výdaje, což stimuluje poptávku a sníží nezaměstnanost. Inflace se dostaví později, ale to už bude zase po volbách.
Každá vláda chce, aby byla nízká nezaměstnanost. Zvyšuje to popularitu vládních politiků. Jenže vláda není schopna dosáhnout toho jinak než zvýšením agregátní poptávky. Nemůže zvýšit potenciální produkt, může jen dosáhnout zvýšení HDP nad potenciální produkt. Jak víme, je toto zvýšení dočasné. Po příjemném opojení se dostavuje kocovina - inflace.
Kdyby se příjemné alkoholické opojení a nepříjemná kocovina dostavovaly ve stejnou chvíli, určitě by méně lidí pilo. Kdyby se oba efekty ze zvýšení poptávky - pokles nezaměstnanosti i růst inflace - dostavovaly ve stejnou dobu, vlády by se zdráhaly podněcovat poptávku. Jenže jak víte, růst agregátní poptávky nejprve sníží nezaměstnanost a teprve s určitým časovým zpožděním zvýší inflaci. A právě to je klíč k pochopení politického cyklu. Vlády intuitivně poznají, že příjemný účinek (pokles nezaměstna nosti) se dostaví dříve než nepříjemný účinek (inflace). Proto má vláda tendenci zvyšovat výdaje před volbami.
Pokud lze zvyšování poptávky přirovnat k popíjení alkoholu, snižování poptávky lze naopak přirovnat k užívání hořké pilulky. Nejprve cítíte nepříjemnou chuť, ale později
Strukturální a cyklický schodek státního rozpočtu
léčivé účinky. Jak víte, snížení agregátní poptávky nejprve zvýší nezaměstnanost a teprve s časovým odstupem sníží inflaci. To znamená, že nepříjemný účinek (růst nezaměstnanosti) se dostaví dříve než příjemný účinek (pokles inflace). Proto má vláda tendenci snižovat výdaje po volbách.
Toto chování, kdy vlády střídavě (s periodicitou volebního období) zvyšují a zase snižují státní výdaje, nazýváme politickým cyklem. Takový politický cyklus má ovšem dopad na skutečný hospodářský cyklus. Tím, že střídavě zvyšuje a snižuje poptávku, přispívá politický cyklus k většímu rozhoupávání hospodářského cyklu.
30.5