Růst stavební výroby
Zvyšuje se výstavba domů. Aby mohly stavební firmy více stavět, potřebují více dělníků stavebních profesí - například zedníků a tesařů. Roste tedy poptávka po zednících a tesařích. Ale protože je počet vyučených zedníků a tesařů omezen, může stavební výroba dále růst pouze „vtahováním" lidí jiných profesí. Ti však nejsou vyučenými zedníky ani tesaři - jsou to například řidiči nebo horníci. Opustit stávající zaměstnání a pracovat jako zedníci nebo tesaři - to pro ně znamená náklady. Musí se rekvalifikovat. Někteří musí opustit svá dobře placená povolání. Kromě toho nesou riziko - co když konjunktura ve stavebnictví pomine a oni změní povolání zbytečně? „Vtáhnout" nové lidi do stavebních profesí lze jen za cenu zvýšení mezd těchto stavebních profesí. Vyšší mzdy pak budou dostávat nejen nově příchozí, ale i původní stavební dělníci, protože konkurence mezi stavebními firmami o tyto dělníky „vytáhne" jejich mzdy nahoru.
Vyšší mzdy zedníků a tesařů ovšem zvyšují náklady stavebních firem, což se nakonec musí promítnout do vyšší ceny domů. Růst stavební výroby je tudíž doprovázen rostoucími náklady.
Chování výrobce: náklady a nabídka
Jak vidíte, růst produkce je i v dlouhém období ve většině případů podmíněn rostoucí cenou. Je to proto, že téměř každý statek potřebuje ke své výrobě určité pro něj specifické výrobní faktory. Růst produkce statku zvyšuje poptávku po specifických faktorech nutných k jeho výrobě, a protože jejich množství je omezeno, rostou ceny těchto faktorů. Růst produkce tak vyvolává rostoucí náklady. Proto má dlouhodobá nabídka u většiny statků rostoucí průběh.
Jak jsme viděli, nabídka je určena náklady. Z obrázků, které nám ukazují odvození tržní nabídky (krátkodobé i dlouhodobé), vidíme, že tržní nabídka je funkcí mezních nákladů. Cena, kterou firmy docilují, je totiž rovna jejich mezním nákladům.
SHRNUTÍ
□ 
Při ekonomických rozhodnutích nebere člověk v úvahu utopené náklady.
Utopené náklady člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli z volených možností.
□ Podstatou nákladů je obětovaná příležitost. Nákladem příležitosti je oběto
vaný výnos nebo užitek, který bychom mohli mít v druhé nejlepší příležitosti.
D Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů. Implicitní náklady jsou obětované příležitosti výrobcových vlastních faktorů. Eko nomické náklady zahrnují náklady explicitní i implicitní. Ekonomický zisk je rozdíl mezi příjmem a ekonomickými náklady. Výrobce odchází do jiné příležitosti, jakmile je jeho ekonomický zisk záporný (změní se v ekonomickou ztrátu).
□ Variabilní náklady se mění s rozsahem činnosti. Pokud výroba roste, rostou
i variabilní náklady, pokud výroba klesá, klesají také. Fixní náklady nezávisí na
rozsahu činnosti a vznikají, i když se nevyrábí.
D Firma je ochotna nést krátkodobě ekonomickou ztrátu, ale jen do výše fixních nákladů. Pokud její příjem již nepokrývá ani variabilní náklady, přikročí k zastavení činnosti. V dlouhém období není firma ochotna nést žádnou ekonomickou ztrátu a odchází z trhu do jiné příležitosti.
□ Nákladová funkce ukazuje závislost nákladů na objemu produkce. Je odvo
zena od produkční funkce. Průměrné náklady jsou náklady na jednotku produkce.
Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů, vyvolaný zvýšením produkce
o jednotku.
□ Přírůstek celkového příjmu, dosažený prodejem dodatečné jednotky produk
ce, se nazývá mezní příjem. Výrobce bude zvyšovat produkci do takového objemu,
kdy se již mezní náklady rovnají meznímu příjmu. V takovém případě je zisk maxi
malizován. Tuto situaci nazýváme též rovnováhou firmy.
□ V krátkém období je firma v rovnováze, jsou-li mezní náklady rovny mez
nímu příjmu. Přitom firma může dosahovat ekonomický zisk (případně ekono
mickou ztrátu).
Otázky a příklady
□ 
Dlouhodobá rovnováha firmy nastává, když se její mezní náklady rovnají
meznímu příjmu a současně firma dosahuje nulového ekonomického zisku. Tuto
situaci můžeme zároveň označit jako rovnováhu trhu - firmy z trhu neodcházejí
ani na něj nové firmy nevstupují, takže produkce celého trhu se nemění.
□ Nabídka je funkce, která ukazuje závislost nabízeného množství statku na
jeho ceně. Nabídka firmy v krátkém období je totožná s částí její křivky mezních
nákladů, přičemž počátečním bodem nabídkové křivky je minimum funkce prů
měrných variabilních nákladů. Nabídku firmy v dlouhém období udává bod mini
ma její křivky průměrných nákladů.
□ Dlouhodobá tržní nabídka mívá rostoucí průběh, protože růst produkce stat
ku zvyšuje poptávku po specifických faktorech nutných k jeho výrobě. Protože je
množství specifických výrobních faktorů omezeno, rostou jejich ceny. Růst pro
dukce tak vyvolává rostoucí náklady.
□ Tržní nabídka je funkcí mezních nákladů. Cena, kterou firmy docilují, je
totiž rovna jejich mezním nákladům.