Růst poptávky po pšenici
Spotřebitelé zvýšili svou poptávku po moučných výrobcích. V důsledku toho vzrostla poptávka po pšenici a tudíž také cena pšenice. Pan Svoboda reaguje na zvýšení ceny pšenice tak, že zvyšuje její produkci a nabízené množství, dokud se jeho mezní náklady nevyrovnají zvýšené ceně pšenice.
Obrázek 3-9 ukazuje, jak se mění nabízené množství v odezvu na změnu ceny. Nabídka zemědělce je stejná, pouze se posouvá podél ní nahoru.
Zvýšení nákladů na hnojení
Představte si hypotetickou situaci, že by vláda (v rámci své ekologické politiky) zakázala používání některých hnojiv v zemědělství, protože tato hnojiva mají
Změny nabídky
nežádoucí účinky na životní prostředí. Pan Svoboda, který je dosud používal, byl nucen přijít na jiná, ekologicky příznivější, avšak dražší hnojiva. Zvýšily se mu náklady - jeho nákladové křivky se posunuly vzhůru.
To nám ukazuje obrázek 3 - 10. Nyní vypěstuje každé množství pšenice s vyššími náklady než dříve. Jestliže původně pěstoval 85 tun pšenice, nyní zjistí, že jsou mezní náklady na toto množství vyšší než cena pšenice. Proto pan Svoboda snižuje množství, dokud nejsou mezní náklady opět rovny ceně.
V tomto případě došlo ke změně nabídky: nabídka se snížila. Nabídková křivka se posunula, shodně s posunem křivky mezních nákladů, vzhůru.
Krupobití
Krupobití zničilo panu Svobodovi část úrody pšenice. Předpokládal, že sklidí a prodá 85 tun, ale nakonec sklidil pouze 75 tun.
Toto lze rovněž interpretovat jako pokles nabídky, jak to ukazuje obrázek 3-11: nabídková křivka se posunula vlevo. (V tomto případě nabídková křivka „opustila" křivku mezních nákladů a posunula se oproti ní vlevo.)
Příklady ukazují, že nabídka se může změnit v důsledku změny nákladů nebo v důsledku neočekávané změny některých (např. přírodních) podmínek.
|
|
| Kč/t |
Obr. 3-9 Růst poptávky po moučných výrobcích zvýšil cenu pšenice. Proto se výrobce posouvá podél nabídkové křivky nahoru.
Chování výrobce: náklady a nabídka
|
|
Obr. 3-10 V důsledku zvýšení nákladů se křivka mezních nákladů, tedy nabídková křivka výrobce, posouvá nahoru.
0 75 85 Q(t)
Obr. 3-11 Krupobití zničilo část úrody pšenice. Proto se její nabídka posunula vlevo.
Tržní nabídka
3.12
TRŽNÍ NABÍDKA
Tržní nabídka je součtem nabídek jednotlivých firem. Musíme přitom opět rozlišovat tržní nabídku krátkého a dlouhého období. Tržní nabídku krátkého období zís káme jako součet krátkodobých nabídek firem, které jsou na trhu.
Tržní nabídka pšenice v krátkém období
Grafické odvození tržní nabídky nám ukazuje obrázek 3-12. Na levém grafu je krátkodobá nabídka jednoho zemědělce. Na pravém grafu je tržní nabídka. Předpokládejme, že na trh pšenice dodává 1000 zemědělců, kteří mají identické nákladové křivky. Při ceně 3 000 Kč/t dodává každý z nich 80 tun, takže při této ceně se na trhu nabízí 80 000 tun pšenice. Když se cena zvýší na 4 000 Kč/t, bude každý z nich nabízet 85 tun, celkem tedy bude nabízené množství na trhu 85 000 tun.
Poněkud obtížnější je pochopit tržní nabídku dlouhého období. V dlouhém období, jak víte, vede růst ceny k příchodu nových firem na trh. To ovšem cenu zase tlačí dolů. Znamená to snad, že v dlouhém období může produkce růst i bez zvyšování ceny? Přečtěte si příklad.
Tržní nabídka pšenice v dlouhém období
Při ceně pšenice 3 000 Kč/t bylo na trhu tisíc producentů pšenice s obdobnými nákladovými křivkami. Při této ceně bylo nabízené množství na trhu 80 000 tun.
Chování výrobce: náklady a nabídka
Pak se zvýšila poptávka po pšenici a s ní i cena pšenice na 4 000 Kč/t. Ekonomický zisk však láká na trh pšenice další zemědělce a jejich příchod tlačí cenu opět dolů.
Noví producenti pšenice ovšem potřebují další půdu. Rostoucí poptávka po orné půdě vede k růstu nájemní ceny půdy, protože výměra půdy, vhodné pro pěstování pšenice, je omezená. Vyšší nájemné pocítí všichni zemědělci - i ti, kteří byli již dříve na trhu. Náklady na pšenici tedy rostou. Ukazuje to levý graf obrázku 3-13. Růst nájemného posouvá křivky nákladů nahoru.
Jakmile se cena „setká" s rostoucími náklady, což bude dejme tomu při 3 400 Kč/t, zmizí ekonomický zisk a ustane příchod dalších zemědělců na trh pšenice. Počet producentů pšenice se zvýšil z původních 1000 například na 1200. Jak velké množství pšenice bude pak na trhu nabízeno při ceně 3 400 Kč? Bude to 96 000 tun (1200 x 80).
Obrázek 3-13 nám ukazuje, jak se formuje tržní nabídka pšenice dlouhého období. Po příchodu nových producentů na trh roste nájemné za půdu, a tudíž rostou náklady.
|
|
| Obr. 3-13 Tržní nabídka pšenice je i v dlouhém období rostoucí, protože s příchodem nových producentů roste nájemné za půdu, a tudíž rostou náklady. |
Obrázek 3-14 pak porovnává tržní nabídku krátkého a dlouhého období. Ačkoli je dlouhodobá tržní nabídka rostoucí, je méně strmá než nabídka krátkého období. Je to proto, že v krátkém období se produkce zvyšuje pouze nadměrným využíváním kapacit firem, které jsou na trhu, zatímco v dlouhém období se produkce zvyšuje příchodem nových firem.
Tržní nabídka
0 80 000 85 000 96 000 Q (t)
Obr. 3-14 Křivka tržní nabídky dlouhého období je méně strmá než křivka tržní nabídky krátkého období.
Příklad ukazuje, že růst produkce statku posléze naráží na nedostatek výrobních faktorů specifických pro daný statek. V našem příkladě to je orná půda, vhodná pro pěstování pšenice. Ale není to jen u zemědělských produktů. Téměř každý statek potřebuje ke své výrobě nějaké specifické výrobní faktory. Jeho produkce se může dále zvyšovat jen vtahováním jiných výrobních faktorů, pro dané účely méně vhodných. Vezměme si například stavebnictví.