NABÍDKA FIRMY V DLOUHÉM OBDOBÍ - DLOUHODOBÁ ROVNOVÁHA FIRMY
V krátkém období se počet firem na trhu nemění. Ale v dlouhém období již firmy z trhu odcházejí, mají-li ekonomickou ztrátu. Rovněž nové firmy na tento trh vstupují, dosahuje-li se na něm ekonomického zisku.
Jaká je nabídka firmy v dlouhém období? Zůstaňme u našeho příkladu pěstitele pšenice.
Nabídka zemědělce v dlouhém období
Podívejte se na obrázek 3-8. Je-li cena pšenice 2 700 Kč/t, pan Svoboda minimalizuje ztrátu při 77 tunách pšenice. Má ekonomickou ztrátu 500 Kč z každé tuny pšenice (rozdíl mezi průměrnými náklady a cenou). Ztrátu je však ochoten nést jen v krátkém období. Pokud se situace na trhu pšenice nelepší a její cena zůstává nízká, přestane na svém poli pěstovat pšenici a začne pěstovat jinou plodinu (například oves). To znamená, že odchází z trhu pšenice na jiný trh (například na trh ovsa).
Je pravděpodobné, že i jiní zemědělci, dosahující ztráty jako pan Svoboda, začnou odcházet z trhu pšenice na jiné trhy (začnou například pěstovat jiné plodiny). To ale sníží množství pšenice na trhu a její cena začne růst. Kam až musí vzrůst cena pšenice, aby se zastavil odchod pěstitelů pšenice z trhu? Musí vzrůst až na úroveň průměrných nákladů. Jakmile cena dosáhne 3 000 Kč/t, bude zemědělec pěstovat 80 tun pšenice a dosahovat nulového ekonomického zisku.
Ale co když cena vzroste například na 4 000 Kč/t? Pak budou producenti pšenice, jako je pan Svoboda, pěstovat 85 tun pšenice a budou z každé tuny dosahovat ekonomického zisku 700 Kč. Existence ekonomického zisku však bude signalizovat, že je trh pšenice ziskovější než jiné trhy. To bude lákat další zemědělce ke vstupu na trh pšenice. Počet producentů pšenice se začne zvyšovat, množství nabízené pšenice na trhu poroste a její cena se v důsledku toho začne snižovat. Kam až musí cena klesnout, aby se zastavil příchod dalších zemědělců na trh pšenice? Musí klesnout až na 3 000 Kč/t. Tehdy ekonomický zisk zmizí a s ním zmizí i lákadlo ke vstupu dalších producentů na trh.
Nabídka firmy v dlouhém období - dlouhodobá rovnováha firmy
|
|
Obr. 3 -!
Je-li cena vyšší než průměrné náklady (jako je tomu v bodě A), v dlouhém období ekonomický zisk láká na trh nové firmy, což posléze sníží cenu. Je-li cena nižší než průměrné náklady (jako v bodě C), ekonomická ztráta v dlouhém období motivuje firmy k odchodu z trhu, což vede k růstu ceny.
Obrázek 3-8 nám znázorňuje, jak změna počtu firem na trhu (jejich odchody, resp. příchody) udržuje v dlouhém období cenu na úrovni průměrných nákladů a ekonomický zisk na nule. Křivka nabídky se v dlouhém období mění v jediný bod nabídky.
Hovoříme-li o rovnováze firmy, musíme odlišit rovnováhu firmy v krátkém a v dlouhém období. V krátkém období je firma v rovnováze (tj. nemá podnět ke změnám své produkce), jsou-li mezní náklady rovny meznímu příjmu. Přitom firma může dosahovat ekonomický zisk (případně ekonomickou ztrátu). V dlouhém období však firma nebude dosahovat ekonomický zisk ani ekonomickou ztrátu. Dlouhodobá rovnováha firmy se ustálí tam, kde se její mezní náklady rovnají meznímu příjmu, a současně firma dosahuje nulového ekonomického zisku. Tato situace je rovnováhou firmy a současně i rovnováhou trhu. Rovnováhou trhu v tom smyslu, že firmy z trhu neodcházejí ani na něj nové firmy nevstupují, takže produkce celého trhu se nemění.
Když slyšíme o „dlouhodobé rovnováze", mohlo by to v nás vyvolat dojem, že firmy v takové situaci „ustrnou" na dlouhou dobu. Tak tomu ovšem není. Firmy pod tlakem konkurence neustále hledají možnosti, jak snížit své náklady. Podaří-li se firmě uskutečnit nějakou inovaci (například přijít s novým výrobkem, vyvinout lepší technologii nebo provést organizační zlepšení), sníží se její náklady, její nákladové křivky se posunou dolů a vznikne jí ekonomický zisk. Ostatní firmy ale nezahálejí a také hledají cesty ke snížení svých nákladů. Ekonomický zisk láká nové firmy ke vstupu na
Chování výrobce: náklady a nabídka
takový trh. To posléze vytvoří novou dlouhodobou rovnováhu při nižších nákladech a při nižší ceně. Tak se dlouhodobá „rovnováha" neustále mění.
Pojmem „dlouhodobá rovnováha" chceme tedy vyjádřit pouze to, že na trzích se prosazuje tendence k nulovému ekonomickému zisku. Kladný ekonomický zisk firem je přechodnou situací. Úsilí všech firem o snižování nákladů tlačí cenu dolů a ekonomický zisk k nule.
Ale proč se vlastně firmy snaží snižovat náklady, zavádět lepší výrobní postupy, zdokonalovat své výrobky atd., když ekonomický zisk, kterého tím dosáhnou, jim zase zmizí? Protože nezmizí ihned, ale až za určitou dobu. Chvíli trvá, než ostatní konkurenti úspěšnou firmu doženou. Každé firmě se vyplatí usilovat o ekonomický zisk, i když je krátkodobý. A je-li firma ve svém úsilí o ekonomický zisk vytrvalá a novými zlepšeními jej stále obnovuje, jinými slovy, udržuje-li se „na špičce" konkurenčních dostihů o ekonomické zisky, bude dlouhodobě prosperovat.
Je to právě honba firem za ekonomickými zisky, která je motorem ekonomického růstu. Ale tím, kdo skutečně sklízí plody tohoto úsilí výrobců, je nakonec spotřebitel. Když se firmám podaří snížit náklady, konkurence je donutí snížit ceny a spotřebitelé mohou kupovat více statků.
3.11
ZMĚNY NABÍDKY
Tak jako v případě poptávky, musíme i v případě nabídky odlišovat pojmy nabízené množství a nabídka. Nabídka je funkce, která vyjadřuje závislost nabízeného množství na ceně. Pokud je změna ceny příčinou změny množství, firma se posouvá podél své nabídkové křivky. Pokud se však změní jiné okolnosti, může to změnit nabídku, tj. posunout nabídkovou křivku. Následující příklady nám problém pomohou objasnit.