Zastavení činnosti
Když cena pšenice poklesne pod 2 200 Kč/t, nepokryje panu Svobodovi ani průměrné variabilní náklady - náklady na ošetřování, kultivaci a sklizeň zaseté pšenice. Proto se rozhodne raději pro její zaorání do země. Jeho sklizeň bude tedy (při této ceně) nulová.
5 Používáme standardní zkratky převzaté z anglických textů: AVC = average variable cost, AC = average cost, MC = marginal cost.
| Nabídka firmy v krátkém období |
Obr. 3-7 Firma vyrovnává mezní náklady s mezním příjmem (v tomto případě s cenou). Křivka nabídky firmy (na obrázku vyznačena červeně) je dána částí křivky jejích mezních nákladů. Počátkem nabídkové křivky je bod minima průměrných variabilních nákladů.
Viděli jste, že rovnost mezních nákladů a mezního příjmu (ceny) je podmínkou maximalizace zisku, popřípadě (je-li firma ztrátová) minimalizace ztráty. Teď už můžeme odvodit nabídku výrobce v krátkém období. Je-li cena pšenice 4 000 Kč/t, bude chtít zemědělec vyrábět takové množství, jehož mezní náklady nepřesáhnou 4 000 Kč/t. Podívejte se na obrázek 3-7. Platí to ve dvou bodech: A a G. Avšak bod G nepřichází v úvahu, protože tam jsou, jak z grafu vidíte, průměrné (jednotkové) náklady vyšší než cena, takže výrobce by měl ztrátu. Proto bude firma volit produkci 85 t, neboť zde je cena vyšší než průměrné (jednotkové) náklady, takže bude mít zisk.
Při ceně 4 300 Kč/t bude chtít produkovat 87 tun a při ceně 2 700 Kč/t bude chtít produkovat 77 tun. Nalezli jsme tři body nabídky zemědělce: A, B a C. Takto můžeme nalézt další body nabídky. Spojíme-li je, dostaneme křivku nabídky výrobce v krátkém období.
Jak z grafu vidíte, křivka nabídky firmy v krátkém období je totožná s částí křiv ky mezních nákladů firmy. Počátečním bodem nabídkové křivky je minimum křivky průměrných variabilních nákladů. Výrobce je sice v krátkém období ochoten nést ztrátu, ale pouze do výše fixních nákladů. Poklesne-li cena pod průměrné variabilní náklady, výrobce zastaví činnost a nabízené množství je nulové.
Chování výrobce: náklady a nabídka
3.10