Maximálně zisková produkce pšenice
Zůstaneme u příkladu zemědělce pěstujícího pšenici. Jak již víme, optimální objem produkce je ten, při kterém jsou mezní náklady rovny meznímu příjmu -v tomto případě ceně.
K nalezení optimální produkce využijeme křivky mezních nákladů, jak ji znázorňuje obrázek 3-7. Na tomto obrázku jsou znázorněny nákladové funkce zemědělské usedlostí pana Svobody. AC je funkce průměrných (jednotkových) nákladů, AVC je funkce průměrných (jednotkových) variabilních nákladů a MC je funkce mezních nákladů.5
Z předchozího příkladu víme, že při ceně pšenice 4 000 Kč/t bude chtít pan Svoboda vypěstovat a na trhu nabízet 85 tun pšenice. Bod A bude jedním bodem jeho nabídky.
Ale co když cena pšenice vzroste na 4 300 Kč/t? Představme si, že by pěstoval dále 85 tun. Pak by byly mezní náklady nižší než cena 4 300 Kč/t. Kdyby vypěstoval další tunu pšenice, zvýší svůj zisk o 300 Kč - o rozdíl mezi cenou a mezními náklady. Bude schopen zvyšovat zisk až do produkce 87 tun, kdy už jsou mezní náklady také 4 300 Kč/t, tedy stejné jako cena. Jinými slovy, pan Svoboda se bude chtít dostat do bodu B, který je novým bodem rovnováhy pro cenu 4 300 Kč/t. Nalezli jsme tím druhý bod jeho nabídky. Máme dva body nabídky: A a B.
Minimálně ztrátová produkce pšenice
Nyní předpokládejme, že cena pšenice klesla na 2 700 Kč/t. Podívejme se opět na obrázek. Pan Svoboda bude v tomto případě ve ztrátě, protože jeho průměrné (jednotkové) náklady jsou při každém objemu produkce vyšší než tato cena. Ale snaží se alespoň minimalizovat ztrátu. Představme si, že by produkoval 85 tun. Pak by byly mezní náklady (4 000 Kč) vyšší než cena (2 700 Kč). Když sníží produkci pšenice o 1 tunu, sníží svou ztrátu o 1 300 Kč. Kam až má pan Svoboda snižovat produkcí své pšenice? Až do 77 t, kdy jsou již mezní náklady 2 700 Kč/t, tedy stejné jako cena. V bodě C tedy pan Svoboda minimalizuje svou ztrátu. Bod C představuje další bod jeho nabídky v krátkém období.