OPTIMÁLNÍ OBJEM PRODUKCE (ROVNOVÁHA FIRMY)
Cílem výrobce je maximalizovat zisk. Vezměme si jako příklad zemědělce pěstujícího pšenici. Kolik pšenice má pěstovat, aby maximalizoval svůj zisk? Intuitivně vás může napadnout, že by jí měl vyprodukovat „co nejvíce". Tato odpověď však není správná. Když bude zemědělec stále zvyšovat produkci pšenice, například používáním většího množství hnojiv nebo zaměstnáváním více dělníků, začnou se mu posléze zvyšovat mezní náklady.
Kolik pšenice pěstovat?
Pan Svoboda pěstuje pšenici. Může zvyšovat její produkci tak, že bude více hnojit a zvyšovat náklady na ošetřování a kultivaci. V tom případě se posléze začnou zvyšovat náklady na dodatečnou tunu pšenice - mezní náklady. Může také zvětšovat plochu osetou pšenicí - bude ale postupně osévat půdu, která se stále méně hodí pro pšenici. A opět se mu budou zvyšovat mezní náklady na pšenici.
Kolik pšenice má pan Svoboda pěstovat, aby maximalizoval zisk?
Tabulka ukazuje mezní náklady na pšenici, které ukazují přírůstek celkových nákladů na další tunu pšenice. Pan Svoboda je porovnává s cenou pšenice.
| (1) | (2) | (3) | (4) | (5) = (4) x (1) | (6) = (5)-(2) |
| Pšenice | Celkové | Mezní | Cena | Celkový | Celkový |
| (t) | náklady (Kč) | náklady (Kč/t) | (Kč/t) | příjem (Kč) | zisk (Kč) |
| 82 | 300 000 | 328 000 | 28 000 | ||
| 3 500 | 4 000 | ||||
| 83 | 303 500 | 332 000 | 28 500 | ||
| 3 700 | 4 000 | ||||
| 84 | 307 200 | 336 000 | 28 800 | ||
| 3 900 | 4 000 | ||||
| 85 | 311 100 | 340 000 | 28 900 | ||
| 4 100 | 4 000 | ||||
| 86 | 315 200 | 344 000 | 28 800 | ||
| 4 300 | 4 000 | ||||
| 87 | 319 500 | 348 000 | 28 500 | ||
| 4 500 | 4 000 | ||||
| 88 | 324 000 | 352 000 | 28 000 |
Chování výrobce: náklady a nabídka
Pan Svoboda bude zvyšovat produkci pšenice, dokud je cena větší než mezní náklady. Prodejem dodatečné tuny pšenice totiž v takovém případě získává více, než kolik jej stojí na nákladech. Bude tedy pěstovat 85 tun pšenice. Osmdesátou šestou tunu už nebude chtít, protože přírůstek nákladů na ni (4 100 Kč) by byl větší než přírůstek příjmu z ní (4 000 Kč), takže jeho zisk by klesal. Nebude chtít ani snížit produkci na 84 tuny, protože ztráta příjmu (4 000 Kč) by byla větší než úspora nákladů (3 900 Kč).
Pro větší názornost si jeho rozhodování znázorníme obrázkem 3-5, který zachycuje Svobodovu analýzu nákladů a výnosů. Červené sloupky znázorňují jeho mezní náklady na tunu pšenice a šedé sloupky znázorňují mezní příjem z tuny pšenice - v tomto případě její cenu.
Kdyby se však cena zvýšila dejme tomu na 4 300 Kč/t, chtěl by pan Svoboda pěstovat 87 tun pšenice.
Obr. 3-5 Šedé sloupky znázorňují cenu pšenice. Červené sloupky znázorňují rostoucí mezní náklady na pšenici. Pan Svoboda bude pěstovat 85 tun pšenice, protože mezní náklady na 86. tunu by už byly vyšší než cena.
Přírůstek celkového příjmu, dosažený z prodeje dodatečné jednotky produkce, se nazývá mezní příjem. V našem příkladu, kdy cena pšenice je stále stejná, je mezní příjem totožný s cenou. (Jak uvidíme později, jedná se o speciální případ nastávající jen na tzv. dokonalém trhu.)
Výrobce bude zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady nižší než mezní příjem. Optimální objem produkce bude ten, při němž se mezní náklady rovnají meznímu příjmu - v takovém případě výrobce maximalizuje svůj zisk. Tuto situaci nazýváme rovnováhou firmy, protože při jejím dosažení firma nemá důvod produkci ani snižovat, ani zvyšovat.
Nabídka firmy v krátkém období
Obrázek 3-6 znázorňuje tuto rovnováhu. Úsečka a měří ekonomický zisk z jednotky produkce (rozdíl mezi cenou a průměrnými náklady). Celkový ekonomický zisk je dán plochou šedého obdélníka.
Obr. 3-6 Výrobce je ve své rovnováze (maximalizuje zisk) v bodě A, kde se jeho mezní náklady rovnají ceně. Při ceně 4 000 Kč/t bude pěstovat 85 tun pšenice. Bude přitom dosahovat ekonomický zisk o velikosti úsečky a (rozdíl mezi cenou a průměrnými jednotkovými náklady). Jeho celkový ekonomický zisk je dán plochou šedého obdélníka.
_______________________ 3.9 _______________
NABÍDKA FIRMY V KRÁTKÉM OBDOBÍ
Nabídka je funkce, která ukazuje závislost nabízeného množství statku na jeho ceně. Víme již, jak firma nalezne svůj optimální (nejvíce ziskový) objem produkce. To nám umožňuje odvodit její nabídkovou funkci. Přitom však musíme odlišit krátké období a dlouhé období.
Krátké období je období, kdy firma ještě neuvažuje o odchodu z trhu. Je dokonce ochotna nést krátkodobě určitou ztrátu. To znamená, že v krátkém období se nemě ní počet firem na trhu daného statku. Firmy z trhu neodcházejí a nové firmy na něj nevstupují.
Nyní si ukažme, jak se formuje nabídka firmy v krátkém období.
Chování výrobce: náklady a nabídka