Náklady na výrobu prken

Sledujme měsíční náklady na produkci prken. Celkové fixní náklady se skláda­jí z nájemného za 5 cirkulárek, z implicitního nájemného za pozemek a z implicit­ní mzdy majitele pily. Dejme tomu, že fixní náklady jsou 80 000 Kč a nezávisí na počtu vyráběných prken.

Celkové variabilní náklady se skládají z mezd dělníků na pile a ze spotřeby dřeva. Předpokládáme, že měsíční mzda jednoho dělníka je 10 000 Kč a dřevo spo­třebované na jednu sadu prken stojí 500 Kč. Funkci celkových variabilních nákla­dů zachycuje tabulka.

 

Počet Počet Mzdové náklady Náklady na dřevo Celkové
sad dělníků (počet dělníků (počet sad x 500) variabilní
    x 10 000)   náklady
10 1 10 000 Kč 5 000 Kč 15 000 Kč
30 2 20 000 Kč 15 000 Kč 35 000 Kč
70 3 30 000 Kč 35 000 Kč 65 000 Kč
130 4 40 000 Kč 65 000 Kč 105 000 Kč
180 5 50 000 Kč 90 000 Kč 140 000 Kč
220 6 60 000 Kč 110 000 Kč 170 000 Kč
250 7 70 000 Kč 125 000 Kč 195 000 Kč
270 8 80 000 Kč 135 000 Kč 215 000 Kč
280 9 90 000 Kč 140 000 Kč 230 000 Kč

Křivku celkových nákladů vidíte na obrázku 3-2. Skládá se z celkových fixních nákladů a z celkových variabilních nákladů. Variabilní náklady se skládají z nákladů na dřevo (černé sloupky) a ze mzdových nákladů (červené sloupky). Náklady na dřevo rostou lineárně, avšak mzdové náklady nikoli - jejich růst se zpočátku zpomaluje a od určitého rozsahu produkce se zrychluje. To je právě způsobeno klesajícími výnosy z práce, jak jste je viděli na produkční funkci.

 

Chování výrobce: náklady a nabídka


Obr. 3-2 Celkové náklady se skládají z celkových fixních nákladů (šedý obdélník), variabilních nákladů na dřevo, které rostou lineárně (černé sloupky), a variabilních mzdových nákladů, jejichž růst je ovlivněn klesajícími výnosy z práce (červené sloupky).

Z funkce celkových nákladů můžeme odvodit funkci průměrných nákladů a funk­ ci mezních nákladů.

Průměrné náklady (též jednotkové náklady) jsou náklady na jednotku produk­ce. Zjistíme je, když celkové náklady vydělíme objemem produkce. Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů, vyvolaný zvýšením produkce o jednotku.

Obrázek 3-3 nám ukazuje, jak odvodíme křivku průměrných nákladů a křivku mezních nákladů z křivky celkových nákladů. Podívejme se například na bod A na křivce celkových nákladů (horní graf). Jaké jsou průměrné náklady na produkci Q1? Zjistíme je, když dělí­me celkové náklady objemem produkce. Celkové náklady jsou vynášeny na svislé ose, takže jejich velikost na produkci Q1 je dána úsečkou AQ1. Velikost produkce je dána úseč­kou OQ1. Podíl celkových nákladů a produkce je tedy podílem úseček AQ1 a OQ1, což, jak z grafu vidíme, je podíl protilehlé a přilehlé odvěsny pravoúhlého trojúhelníku OAQ1. Prů­ měrné náklady na produkci Q1 jsou dány sklonem úsečky OA.4

Neboli tangentou úhlu, který tato úsečka svírá s vodorovnou osou.

Produkční funkce a nákladová funkce firmy

Jaké jsou mezní náklady při produkci Q1? Mezní náklady jsou (uvažujeme-li malé změny produkce) derivací celkových nákladů. Jejich velikost při produkci Q1 je tedy dána sklonem tečny a dotýkající se funkce celkových nákladů v bodě A.

Přenesme nyní velikost těchto průměrných nákladů a mezních nákladů na spodní graf. Vidíme, že při produkci Q1 jsou mezní náklady menší než průměrné náklady, pro­tože sklon tečny a je menší než sklon úsečky OA.

Obr. 3-3 V horní části obrázku je křivka celkových nákladů TC. Z ní jsou na spodním grafu odvozeny křiv­ky průměrných nákladů AC a mezních nákladů MC.

Chování výrobce: náklady a nabídka

Na nákladové funkci jsou pro nás zajímavé dva body: bod M a bod E. Až do bodu M mezní náklady klesají a poté rostou. Proto, jak je vidět na spodním grafu, až do pro­dukce Q2 je křivka mezních nákladů MC klesající, poté se stává rostoucí.

Ještě důležitějším bodem bude pro nás bod E. Až do tohoto bodu jsou průměrné náklady klesající, poté začínají růst. Zároveň vidíme, že v bodě E jsou průměrné nákla­dy stejné jako mezní náklady, protože úsečka OE je totožná s tečnou v bodě E. Na spod­ním grafu proto vidíme, že křivka průměrných nákladů AC a křivka mezních nákla­ dů MC se protínají v bodě minima křivky průměrných nákladů.

Nakonec si ještě rozlišíme průměrné fixní náklady a průměrné variabilní náklady. Průměrné fixní náklady jsou fixní náklady na jednotku produkce. Zjistíme je jako podíl celkových fixních nákladů a produkce. Průměrné variabilní náklady jsou varia­bilní náklady na jednotku produkce. Obrázek 3-4 ukazuje všechny tři křivky průměr­ných nákladů. Funkce průměrných fixních nákladů je klesající (je to hyperbola), proto­že celkové fixní náklady jsou konstantní, a dělíme-li je rostoucí produkcí, budou jednotkové fixní náklady klesat. Funkci průměrných variabilních nákladů můžeme zjis­tit tak, že od průměrných nákladů odečteme průměrné fixní náklady.

Obr. 3-4 Průměrné náklady - Křivka průměrných fixních nákladů AFC je hyperbola. Křivku průměrných variabilních nákladů AVC získáme jako rozdíl průměrných nákladů AC a průměrných fixních nákladů AFC.

Optimální objem produkce (rovnováha firmy)

3.8 ____________