Zastavení Činnosti
Nyní se budeme zabývat rozhodováním výrobce, zda zastavit činnost. Zastavení činnosti ještě neznamená rozpuštění firmy a přechod do jiné příležitosti. Výrobce pouze přeruší činnost (výrobu) a vyčkává, kdy se situace na trhu zlepší tak, aby činnost opět obnovil.
Pan Souček zastavuje výrobu
Vraťme se k našemu příkladu výrobce prken. Může se stát, že jeho příjem poklesne pod ekonomické náklady, protože se snížila poptávka po jeho prknech. Co pan Souček v takovém případě udělá? Může si myslet, že pokles poptávky je pouze přechodný, že se situace na trhu prken brzy zlepší. Proto bude ochoten po nějaký čas nést ztrátu, jen když má naději, že jeho pila v blízké budoucnosti začne opět prosperovat.
Ale poklesne-li příjem pod určitou kritickou hranici, přistoupí pan Souček k závažnému rozhodnutí - k zastavení činnosti. Zastavení činnosti ještě neznamená, že odchází z trhu. Nebude hned rušit svou firmu, vypovídat nájem pil, pronajímat svůj pozemek jiným a hledat si jiné zaměstnání. To by udělal jen tehdy, kdyby považoval pokles příjmů za dlouhodobý a v dohledné době nezvratný. Pokládá-li jej však za krátkodobý, firmu zachová. Pouze přeruší příjem dalších objednávek a zastaví výrobu. Na vrata vyvěsí ceduli „z důvodu rekonstrukce zavřeno" a své zaměstnance propustí, nebo je pošle na nucenou dovolenou.
Zastavení činnosti
Kdy pan Souček přistoupí k zastavení činnosti? Podívejme se na jeho tabulku nákladů. Předpokládejme nejprve, že celkový příjem poklesl právě na úroveň ekonomických nákladů 7,2 mil. Kč, čili že je ekonomický zisk nulový.
| Ekonomické náklady (mil. Kč) | Příjem (mil. Kč) | Ekonomický zisk |
| celkem 7,2 | 7,2 | 0 |
| z toho: implicitní 1,2 nájem za pily 1 materiál a mzdy 5 |
Bude-li příjem dále klesat, ekonomický zisk se stane záporným, neboli změní se v ekonomickou ztrátu. Předpokládejme, že příjem klesl na 6 mil. Kč. Panu Součkovi vzniká ekonomická ztráta 1,2 mil. Kč. Považuje-li to za krátkodobou situaci, bude ochoten tuto ztrátu nést nejprve na úkor implicitních nákladů (tj. zapomene na své obětované příležitosti).
Co když celkový příjem poklesne pod 6 mil. Kč, dejme tomu na 5,5 mil. Kč? Pak pan Souček začne hradit část nájemného za pily z nějaké své finanční rezervy. Nezastaví ještě výrobu, protože zastavením výroby by nájemné za pily neušetřil.
Co když jeho příjem poklesne na takovou úroveň, že mu už nepokrývá materiál nebo mzdy? V takovém případě už pan Souček výrobu zastaví.
Proč zastavil výrobu, až když příjem nepokrýval materiál a mzdy? Proč ji nezastavil už v okamžiku, kdy mu příjem nepokrýval nájemné za pily? Protože pouhým zastavením výroby neušetří nájemné za pily, ušetří však náklady na materiál a mzdy.
Z příkladu vidíme, že některé náklady vznikají, až když se vyrábí, a lze je proto ušetřit, když se výroba zastaví. V našem příkladě to byly mzdy a materiál. Jiné náklady existují i tehdy, když se nevyrábí - nájemné za pily, implicitní nájemné za pozemek a implicitní mzda majitele pily. První typ nákladů nazýváme variabilní náklady. Jsou to náklady, které se mění s rozsahem činnosti. Pokud výroba roste, rostou i variabilní náklady pokud výroba klesá, klesají také. A když výroba klesne na nulu, klesnou na nulu i variabilní náklady. Typickým příkladem variabilních nákladů je spotřeba materiálu vcházejícího do výrobku a mzdy dělníků bezprostředně vyrábějících výrobek.
Druhý typ nákladů nazýváme fixní náklady. Jsou to náklady, které nezávisí na rozsahu činnosti a které vznikají, i když se nevyrábí. Typickým příkladem fixního nákladu je nájemné (za pozemek, budovy, stroje, auta apod.), úroky z půjček na nemovitosti a zařízení, ale také například mzdy manažerů firmy nebo uklízeček kanceláří.
Proč jsou některé náklady variabilní a jiné fixní? Jak víme, náklady jsou platby za používání výrobních faktorů. Kdyby byly všechny výrobní faktory dělitelné jako písek, byly
Chování výrobce: náklady a nabídka
by všechny variabilní a také všechny náklady by byly variabilní. Jenže některé faktory jsou nedělitelné nebo obtížně dělitelné - nelze je zmenšovat nebo zvětšovat se snižováním, nebo zvyšováním výroby. Pozemky, budovy, výrobní linky, řídící pracovníci - to vše musí firma mít, ať vyrábí hodně nebo málo. Nemůže je zmenšovat, když výroba klesá, ani zvětšovat, když výroba roste. Tyto výrobní faktory jsou fixními výrobními faktory a náklady spojené s jejich používáním jsou fixní náklady. Jiné výrobní faktory jsou naopak dobře dělitelné. Lze je zmenšovat nebo zvětšovat při snižování, nebo zvyšování výroby. To jsou va riabilní výrobní faktory a náklady na jejich používání jsou variabilní náklady.
Z výše uvedeného příkladu jsme pochopili, že majitel pily zastaví činnost tehdy, když příjem nepokrývá variabilní náklady. Fixní náklady neovlivňují jeho rozhodnutí o zastavení činnosti, protože je tím nemůže ušetřit.2 Z toho vyplývá, že výrobce je krátkodobě ochoten nést ekonomickou ztrátu pouze do výše fixních nákladů.
3.6
ODCHOD Z TRHU
Na rozdíl od zastavení činnosti je odchod z trhu závažnějším rozhodnutím. Znamená totiž nejen dočasné, nýbrž definitivní zastavení výroby, opuštění trhu daného statku a přechod do jiné příležitosti.