Náklady na studium
Absolvent gymnázia se rozhoduje, zda má jít studovat vysokou školu. Chce si spočítat náklady spojené s tímto studiem. Které náklady má vzít v úvahu? Nejprve vyloučí utopené náklady, jako jsou například náklady na jídlo. Jíst musí, ať studuje na vysoké škole nebo ne. Vezme tedy v úvahu pouze ty náklady, které bude
Chování výrobce: náklady a nabídka
mít jen při vysokoškolském studiu (a které by mu nevznikly, kdyby studovat nešel). Budou to náklady na učebnice, náklady na bydlení na koleji (kdyby nestudoval, bydlel by zadarmo u rodičů) a náklady na dopravu, když jednou za dva týdny jezdí domů. Vychází mu, že náklady na studium jsou 12 000 Kč ročně, tj. 60 000 Kč za pět let. To je poměrně málo, a proto se bez rozmýšlení rozhodne pro studium. Je jeho výpočet nákladů správný?
Není. Nevzal v úvahu všechny náklady na studium. Kdyby nešel na vysokou školu, mohl by rovnou vydělávat. Předpokládejme, že s maturitou by mohl najít zaměstnání s čistým platem 8 000 Kč měsíčně. Pokud studium na vysoké škole trvá pět let, přijde o 480 000 Kč na ušlé mzdě. Tato částka je jeho nákladem -je příležitostí, kterou obětuje, rozhodne-li se dále studovat. Jeho celkové náklady na studium tedy nebudou 60 000 Kč nýbrž 540 000 Kč. To je ovšem podstatný rozdíl. Jak vidíme, je studium na vysoké škole pro studenta ve skutečnosti velmi drahou záležitostí.
Chce-li se správně rozhodnout, musí do svých nákladů zahrnout všechny své obětované příležitosti. Tyto náklady pak porovná s užitkem z vysokoškolského studia.
Uvedené dva příklady nám ukazují, jaká je podstata nákladů. Podstatou nákladů je obětovaná příležitost. Nákladem je obětovaný výnos nebo obětovaný užitek, který bychom mohli získat v jiné příležitosti.
Ale v jaké příležitosti? Člověk má obvykle více příležitostí, jak využít své výrobní faktory. Kterou z nich má vzít v úvahu, když kalkuluje náklady? Náklady příležitosti jsou vždy náklady druhé nejlepší příležitosti.
3.3 |
______________________________ 3.3 _______________