Chování výrobce: náklady a nabídka

3

Chování výrobce: náklady a nabídka

3.1

UTOPENÉ NÁKLADY

Když se člověk rozhoduje mezi různými možnostmi, porovnává jejich náklady. Ale má brát v úvahu všechny náklady? Jsou všechny náklady směrodatné pro jeho rozho­dování? Ukážeme si, že ne všechny náklady jsou pro něho směrodatné. Některé z nich by brát v úvahu neměl.

Vila pana Růžičky

Pan Růžička postavil vilu za 5 milionů korun. Bydlel v ní spokojeně tři roky, ale pak mu před jeho vilou, takřka pod okny, postavili dálnici. Bydlení ve vile se rodině Růžičkově stalo téměř nesnesitelným, protože pro hluk a výfukové zplo­diny z automobilů nemohli ani otevřít okna. Nakonec se rozhodli, že vilu proda­jí a přestěhují se jinam. Ale nejlepší kupec, kterého našli, jim za vilu nabídl jen 3 miliony korun.

Pan Růžička přemýšlí, zda má vilu prodat za cenu, která ani zdaleka nedosahu­je nákladů na její postavení. Nebyla by to hloupost, prodat ji „pod náklady"?

Stojí před rozhodnutím, zda nadále bydlet ve vile a trpět hlukem a zplodinami, nebo zda vilu prodat a obstarat si jiné, třeba méně luxusní, ale zato klidnější by­dlení. S čím má porovnat nabízenou cenu 3 miliony korun? S náklady, které vyna­ložil na postavení vily? Nebo s užitkem, který mu dnes bydlení v této vile přináší?

Jahody paní Hromádkové

Paní Hromádková má stánek s ovocem a zeleninou. Ve středu nakoupila jahody po 30 Kč za kilogram a prodává je po 40 Kč. Domnívala se, že jahody do konce týdne prodá, ale v sobotu ráno má ještě jahod velkou zásobu. Paní Hromádková tuší, že je do večera po 40 Kč neprodá a že budou jahody v pondělí shnilé. Proto sníží cenu na 20 Kč.

Chování výrobce: náklady a nabídka

Proč se paní Hromádková rozhodla prodávat jahody „pod náklady"? Není to od ní hloupost? Neměla by raději trvat alespoň na ceně, za kterou jahody nakou­pila?

Pojištění automobilu

Je pojištění automobilu nákladem, který má člověk brát v úvahu při svém roz­hodování? Jak kdy. Když se pan Novák rozhoduje, jestli má jet na dovolenou do Itálie autem nebo vlakem, porovnává náklady obou dopravních prostředků - lístek na vlak a náklady na benzín. Ale pojištění, které platí za auto, v úvahu nebere. Proč ne? Protože jej platí v každém případě, ať jede do Itálie autem, nebo vlakem.

Ale když se rozhoduje, jestli má mít nebo nemít auto, musí vzít pojištění auta v úvahu. Mít auto znamená platit pojištění, nemít auto znamená tento náklad ušetřit.

Tyto příklady nám ukazují, že člověk při svém rozhodování některé náklady nemá brát v úvahu. To proto, že tyto náklady nese v každém případě, ať se rozhodne pro tu či onu alternativu. Tyto náklady se nazývají utopené náklady. Už jejich název nám napo­vídá něco o jejich povaze.

Pan Růžička by udělal chybu, kdyby se pň svém rozhodování, zda vilu prodat nebo neprodat, ohlížel na náklady její stavby. Tyto náklady už vynaložil a nemůže je ušetřit, ať už se rozhodne prodat nebo neprodat. Jsou to pro něj utopené náklady. Neměl by porovnávat nabízenou cenu s utopenými náklady, vynaloženými na stavbu vily, nýbrž měl by porovnávat nabízenou cenu s užitkem, který mu přináší bydlení v jeho vile u dálnice. Pokud je tento užitek menší než nabízené 3 miliony, měl by prodat.

Také paní Hromádková by se ve své situaci neměla ohlížet na cenu, za kterou jaho­dy koupila. Tyto náklady jsou utopené. Nese je, ať už se rozhodne v sobotu prodávat jahody za jakoukoli cenu.

Příklad s pojištěním auta nám ukazuje, že určitá nákladová položka může být a nemusí být utopeným nákladem. Záleží na tom, o jaké rozhodování se jedná. Pojiště­ní auta je utopeným nákladem, když se pan Novák rozhoduje, má-li jet do Itálie autem nebo vlakem. Ale není utopeným nákladem, když se rozhoduje, zda mít nebo nemít auto.