Minerální prameny
Představme si, že pan Oliva a pan Růžička jsou majitelé minerálních pramenů. Voda z pramene prýští bez jakýchkoli nákladů a pan Oliva i pan Růžička nedělají nic, jen užívají důchod plynoucí jim z jejich přírodního bohatství.
Minerální pramen pana Olivy je ovšem méně vydatný než pramen pana Růžičky. Vynáší mu jen 10 000 Kč měsíčně, zatímco panu Růžičkovi jeho pramen vynáší 40 000 Kč měsíčně.
Chudý pan Oliva dostává od státu příspěvky. Také platí nízké daně, zatímco pan Růžička platí daně vysoké. Dochází tedy k přerozdělování od pana Růžičky k panu Olivoví, které zmenšuje rozdíl mezi jejich důchody.
Jaký dopad má toto přerozdělování na ekonomickou výkonnost obou pánů? Žádný. Oba totiž nic nedělají. Voda z jejich minerálních pramenů bude nadále prýštit stejnými proudy bez ohledu na to, jak se sníží důchod pana Růžičky a jak se zvýší důchod pana Olivy.
Motivace k výkonům
Pan Růžička je bankovní úředník s hrubým měsíčním platem 40 000 Kč. Je pracovně dost vytížen, ale když mu jeho přítel z vysoké školy nabídne, aby tam externě na poloviční úvazek vyučoval bankovnictví, nabídka ho zaujme. Vždycky si přál učit a na bankovnictví je opravdový odborník.
Pak ale začne počítat. Nabídka školy zni na 5 000 Kč měsíčně. Po zaplacení povinného sociálního a zdravotního pojistného 625 Kč a po zaplacení daní 1400 Kč by mu zbylo jen 2 975 Kč. Z dodatečného příjmu 5 000 Kč by mu tedy zůstalo jen 60%.
Veřejné rozpočty a daně
Pan Růžička začne srovnávat těchto 2 975 Kč s obětovaným časem, stráveným výukou na škole a přípravou na ni. Tento čas by mohl věnovat rodině a svým zálibám. Jeho práce v bance je náročná a další večery strávené prací znamenají pro něho značnou zátěž. Snad by nabídku přijal, kdyby mu vynášela alespoň 4 000 Kč čistého. Ale takhle - odmítne.
Teď se podívejme na pana Olivu. V zaměstnání dostane nabídku náročnější a kvalifikovanější práce, která by jeho plat zvýšila o 5 000 Kč měsíčně. Musel by ovšem absolvovat kvalifikační kurz. Také by musel počítat s tím, že nová práce bude odpovědnější a bude muset v práci strávit více času.
Pan Oliva začne počítat. Z dodatečných 5 000 Kč zaplatí 625 Kč pojistného a 660 Kč na daních. Ale zvýšením jeho příjmu rodina Olivova zároveň přijde o část přídavků na děti, a sice o 580 Kč. Olivovo zvýšení platu tedy přinese rodině jen 3 135 Kč. To je jen 63 % z 5 000 Kč.
Pan Oliva porovnává tuto částku s náročností nové práce i s časovou zátěží kvalifikačního kurzu. Snad by nabídku přijal, kdyby mu vynesla alespoň 4 000 Kč měsíčně. Ale takhle - odmítne.
Nejsme společností minerálních pramenů. Jsme společností, jejíž bohatství závisí v rozhodující míře na motivacích lidí k výkonům. Jestliže vám z dodatečného příjmu stát 40 % vezme a 60 % ponechá, vaše motivace k dodatečným výkonům bude slabá. Možná že by mnozí lidé přijali nabídku, kterou dostal pan Růžička nebo pan Oliva. Ale mnozí ji, tak jako pan Růžička a pan Oliva, odmítnou. Pokud je přerozdělování intenzívní, může značně oslabit motivace k pracovním výkonům a tím růst celé ekonomiky.