Minerální prameny

Představme si, že pan Oliva a pan Růžička jsou majitelé minerálních pramenů. Voda z pramene prýští bez jakýchkoli nákladů a pan Oliva i pan Růžička nedělají nic, jen užívají důchod plynoucí jim z jejich přírodního bohatství.

Minerální pramen pana Olivy je ovšem méně vydatný než pramen pana Růžič­ky. Vynáší mu jen 10 000 Kč měsíčně, zatímco panu Růžičkovi jeho pramen vyná­ší 40 000 Kč měsíčně.

Chudý pan Oliva dostává od státu příspěvky. Také platí nízké daně, zatímco pan Růžička platí daně vysoké. Dochází tedy k přerozdělování od pana Růžičky k panu Olivoví, které zmenšuje rozdíl mezi jejich důchody.

Jaký dopad má toto přerozdělování na ekonomickou výkonnost obou pánů? Žádný. Oba totiž nic nedělají. Voda z jejich minerálních pramenů bude nadále prý­štit stejnými proudy bez ohledu na to, jak se sníží důchod pana Růžičky a jak se zvýší důchod pana Olivy.

Motivace k výkonům

Pan Růžička je bankovní úředník s hrubým měsíčním platem 40 000 Kč. Je pra­covně dost vytížen, ale když mu jeho přítel z vysoké školy nabídne, aby tam exter­ně na poloviční úvazek vyučoval bankovnictví, nabídka ho zaujme. Vždycky si přál učit a na bankovnictví je opravdový odborník.

Pak ale začne počítat. Nabídka školy zni na 5 000 Kč měsíčně. Po zaplacení povinného sociálního a zdravotního pojistného 625 Kč a po zaplacení daní 1400 Kč by mu zbylo jen 2 975 Kč. Z dodatečného příjmu 5 000 Kč by mu tedy zůstalo jen 60%.

Veřejné rozpočty a daně

Pan Růžička začne srovnávat těchto 2 975 Kč s obětovaným časem, stráveným výukou na škole a přípravou na ni. Tento čas by mohl věnovat rodině a svým záli­bám. Jeho práce v bance je náročná a další večery strávené prací znamenají pro něho značnou zátěž. Snad by nabídku přijal, kdyby mu vynášela alespoň 4 000 Kč čistého. Ale takhle - odmítne.

Teď se podívejme na pana Olivu. V zaměstnání dostane nabídku náročnější a kvalifikovanější práce, která by jeho plat zvýšila o 5 000 Kč měsíčně. Musel by ovšem absolvovat kvalifikační kurz. Také by musel počítat s tím, že nová práce bude odpovědnější a bude muset v práci strávit více času.

Pan Oliva začne počítat. Z dodatečných 5 000 Kč zaplatí 625 Kč pojistného a 660 Kč na daních. Ale zvýšením jeho příjmu rodina Olivova zároveň přijde o část přídavků na děti, a sice o 580 Kč. Olivovo zvýšení platu tedy přinese rodině jen 3 135 Kč. To je jen 63 % z 5 000 Kč.

Pan Oliva porovnává tuto částku s náročností nové práce i s časovou zátěží kva­lifikačního kurzu. Snad by nabídku přijal, kdyby mu vynesla alespoň 4 000 Kč měsíčně. Ale takhle - odmítne.

Nejsme společností minerálních pramenů. Jsme společností, jejíž bohatství závisí v rozhodující míře na motivacích lidí k výkonům. Jestliže vám z dodateč­ného příjmu stát 40 % vezme a 60 % ponechá, vaše motivace k dodatečným výko­nům bude slabá. Možná že by mnozí lidé přijali nabídku, kterou dostal pan Růžička nebo pan Oliva. Ale mnozí ji, tak jako pan Růžička a pan Oliva, odmítnou. Pokud je přerozdělování intenzívní, může značně oslabit motivace k pracovním výko­nům a tím růst celé ekonomiky.