„Balíčky" české vlády v roce 1997
Na jaře roku 1997 došlo k velkému výpadku daňových příjmů do našeho státního rozpočtu. Příčinou bylo zastavení hospodářského růstu, finanční problémy podniků a pokles spotřebitelské poptávky. Vláda premiéra Klause se tehdy odhodlala k radikálnímu kroku - v rámci „balíčků úsporných opatření" snížila výdaje státního rozpočtu o přibližně 42 mld. Kč, což bylo téměř 8 % (bez starobních důchodů 12 %) rozpočtových výdajů na rok 1997 (a asi 2,5 % HDP). Tak velké jednorázové snížení státních výdajů je v dnešní době v Evropě něčím zcela ojedinělým. Byl to politicky odvážný krok, protože byl velmi nepopulární.
Vláda ale zároveň nepodložila tento krok potřebnými reformami státního sektoru, které by zajistily trvalost tohoto snížení státních výdajů. Vládní „balíčky" měly charakter pouhých „mimořádných úsporných opatření". Rozklížená vládní koalice tehdy již neměla dost sil podložit „balíčky úsporných opatření" solidními základy - reformou státního sektoru. Na podzim téhož roku Klausova vláda padla. Vláda sociální demokracie, která vzešla z voleb roku 1998, pak sestavila státní rozpočet s výdaji o 125 miliard vyššími, než byly v roce 1997, a s 31 miliardovým schodkem.
29.3
PŘEROZDĚLOVÁNÍ
„Dej člověku rybu a dáš mu jídlo na jeden den. Nauč ho lovit ryby a dáš mu obživu na celý život."
čínské přísloví
Veřejné rozpočty a daně
Státní rozpočet je mocným nástrojem přerozdělování. K přerozdělování dochází hlavně dvěma kanály: prostřednictvím státních výdajů a prostřednictvím daňové soustavy.
Podívejte se nejprve na přerozdělování prostřednictvím státních výdajů. Z tabulky 29 - 3, která ukazuje státní rozpočet na rok 2001, jste viděli, že transfery (B4) představují celkem 324,0 mld. Kč. Je to 49,8 % výdajů státního rozpočtu a přibližně 15 % HDP. Tyto transfery lze zhruba rozdělit na transfery obyvatelstvu a transfery podnikatelským subjektům (včetně státních podniků, jako jsou České dráhy). Transfery obyvatelstvu zachycuje tabulka 29 - 4.
Transfery obyvatelstvu pro rok 1999 (mld. Kč)
| důchody (starobní, invalidní aj.) | 176,0 |
| nemocenské dávky | 20,7 |
| státní sociální podpora | 32,0 |
| ostatní sociální dávky | 4,2 |
| podpory v nezaměstnanosti | 6,0 |
| dotace obcím na sociální péči | 6,9 |
| ostatní | 1,5 |
| celkem | 247,3 |
Tabulka 29-4 Pramen: MF ČR
Největší položkou transferů obyvatelstvu jsou starobní důchody. Ty však nelze považovat za přerozdělování v pravém slova smyslu. Důchodci, kteří je pobírají, si je totiž „předplatili" tím, že po celé výdělečné období svého života odváděli státu pojistné na důchodové zabezpečení. Rovněž nemocenské dávky nejsou čistým přerozdělováním, ale spíše pojištěním. Čisté přerozdělování nalezneme především v systémech tzv. státní sociální podpory a sociální péče.
Dalším kanálem přerozdělování jsou daně. Naše daňová soustava je progresivní, což znamená, že lidé s vyššími příjmy platí vyšší daňové sazby než lidé s nízkými příjmy.
Porovnejme důchody tří českých občanů před zdaněním a po zdanění (podle daňových sazeb pro r. 1998). Jejich důchody před zdaněním jsou dost rozdílné. Po zaplacení povinného sociálního a zdravotního pojistného a po zaplacení daní (předpokládáme, že každý z nich má dvě děti) jsou však již rozdíly menší.
Přerozdělování
Zatímco měsíční důchod pana Růžičky byl před zdaněním čtyřikrát vyšší než důchod pana Olivy, po zdanění je již jen 3,4-krát vyšší.
Jsou však u nás i další kanály přerozdělování. Například bezplatné vysokoškolské studium fakticky znamená přerozdělování ve prospěch rodin se studujícími dětmi a na úkor rodin, jejichž děti nestudují. Regulace nájemného, která udržuje uměle nízké nájemné, znamená přerozdělování ve prospěch lidí žijících v nájemních bytech a na úkor lidí žijících ve vlastních bytech. Ačkoli je přerozdělování obvykle označováno jako sociální, v mnoha případech nejde o přerozdělování od bohatých k chudým. Například rodiny s malými dětmi nemusí být vždy chudé a bezdětné rodiny nemusí být bohaté. Rodiny se studujícími dětmi mohou být bohatší než rodiny, jejichž děti nestudují. Lidé žijící v nájemních bytech nemusí být chudí a lidé žijící ve vlastních bytech nemusí být bohatí.
Ale položme si typicky ekonomickou otázku. Jak působí přerozdělování na eko nomickou výkonnost? Přečtěte si nejdřív následující příklady.