KLÍČOVÉ POJMY
Platební bilance • běžný účet platební bilance • finanční účet platební bilance • bilance zboží a služeb • účetní vyrovnanost platební bilance • rovnováha platební bilance • nominální měnový kurz • reálný měnový kurz • nerovnováha bilance zboží a služeb • zahraniční investice • zahraniční dluh.
OTÁZKY
Otázka 1.
Centrální banka zvýšila peněžní zásobu. Měnový kurz je volně pohyblivý.
a) Jaký to bude mít důsledek na bilanci zboží a služeb v krátkém období?
b) Jaký to bude mít vliv na tuto bilanci v dlouhém období?
Otázka 2.
Má příchod ukrajinských dělníků do českého stavebnictví nějaký účinek na naši platební bilanci?
Otázka 3.
Jaký vliv by mělo zvýšení ceny ropy na světovém trhu:
a) na náš dovoz ropy ve fyzických jednotkách?
b) na naši bilanci zboží a služeb?
c) 
na kurz koruny?
Platební bilance a zahraniční dluh
Otázka 4.
Jaký vliv by měla depreciace koruny na náš dovoz pomerančů v krátkém a v dlouhém období? (Předpokládejme, že poptávka po pomerančích je v krátkém období neelastická a v dlouhém období elastická.)
Otázka 5.
Jistá mezinárodní organizace se rozhodne pomoci záchraně krkonošských lesů a poskytne nám větší dolarovou částku jako dar.
a) Jaký to bude mít vliv na kurz koruny? Popište, jak se tento vliv bude prosazovat.
b) Jaký to bude mít vliv na běžný účet platební bilance?
Otázka 6.
Jistá německá firma koupí český podnik za 2 miliardy korun. Jaký to bude mít vliv na naši platební bilanci a na naši bilanci zboží a služeb?
Otázka 7.
Někdy slyšíte tvrzení, že zvýšení vývozu zvyšuje agregátní poptávku v zemi. Je to pravda v systému volně pohyblivého měnového kurzu?
Otázka 8.
Když v polovině 90. let začal hrozivě narůstat schodek naší bilance zboží a služeb, mnoho ekonomů varovalo, že to snižuje agregátní poptávku na našem trhu, což by mohlo vyvolat hospodářskou depresi. Byly tyto obavy oprávněné? Využijte ke své odpovědi tabulku z textu, která ukazuje vývoj bilance zboží a služeb, investic a úspor.
Otázka 9.
V roce 1997 byl zahraniční dluh ČR v přepočtu na jednoho obyvatele poměrně vysoký, jak vidíte z tabulky:
Hrubý zahraniční dluh na jednoho obyvatele v r. 1997 (USD)
| ČR | 1 980 |
| Polsko | 1 110 |
| Maďarsko | 2718 |
| Slovensko | 1 175 |
Pramen: V. Tomšík - Transformace ekonomik zemí střední a východní Evropy, Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 5/1998
a) Lze z těchto údajů vyvodit, že jsme zadluženější než Polsko?
b) Lze z, těchto údajů vyvodit, že má každý z nás, včetně kojenců, dluh 1 980 amerických dolarů čili
téměř 70 tisíc korun?
Otázka 10.
Jak byste zhodnotili následující tvrzení: „Česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou s inten-
zívním zahraničním obchodem. Proto zvýšení peněžní zásoby nepovede k růstu inflace, nýbrž ke zvý-
šení schodku bilance zboží a služeb." Je to pravda?
Otázky
Otázka 11.
Jistý český politik, který obhajoval omezení dovozu zahraničních automobilů, použil tento argument: „Ochrana domácího trhu automobilů před zahraniční konkurencí je ochranou domácích pracovních míst. Náš dovoz německých, amerických a japonských automobilů zaměstnává německé, americké a japonské dělníky, zatímco české dělníky vyhazuje z práce." Je to skutečně tak?
Otázka 12.
Když se na sklonku 90. let začalo uvažovat o našem vstupu do Evropské unie, mnozí ekonomové vyslovovali obavy, zda budeme dost konkurenceschopní, abychom vydrželi konkurenci výrobců vyspělých zemí EU. Němečtí, francouzští, belgičtí a jiní výrobci mají přece mnohem vyšší úroveň produktivity práce a kvality zboží než čeští výrobci a mohli by české firmy vytlačit z trhů.
a) Jsou tyto obavy odůvodněné v režimu volně pohyblivého kurzu koruny?
b) Jsou tyto obavy odůvodněné v případě, že bychom se připojili také k měnové unii a začali místo
koruny používat euro?
Otázka 13.
Někteří naši ekonomové vyčítali vládě, že připustila nereciproční liberalizaci zahraničního obchodu: snížila česká dovozní cla na nižší úroveň, než jakou vůči nám uplatňovaly jiné země (včetně Evropské unie). Taková nereciproční liberalizace obchodu podle nich vedla ke chronickým schodkům naší bilance zboží a služeb, k vytlačování našich výrobců z trhů a k růstu nezaměstnanosti. Souhlasíte? Může mít nereciproční liberalizace skutečně takové důsledky?