Zahraniční dluh a obchodní bilance
Česká firma MILKON má dobré investiční příležitosti slibující vysoké zisky. Získá proto půjčku od německého investora, který jí rád půjčí, protože mu MILKON nabídne vyšší úrokovou míru, než jakou by dostal v německých bankách.
Novákovi mají rádi pomeranče a paní Nováková jich každý den kupuje kilo po 30 Kč.
Dotýká se půjčka německého investora české firmě MILKON nějak Novákových? Budou z ní Novákovi něco mít? A budou se Novákovi nějak podílet na jejím pozdějším splácení? Na první pohled se zdá že ne. Ale pokračujme dále.
Je-li mnoho českých firem, které budou (podobně jako MILKON) získávat půjčky od zahraničních investorů, dostane se finanční účet české platební bilance do přebytku. To povede k apreciaci koruny. Dejme tomu, že koruna apreciuje o 10 %. V tom případě už nebudou stát španělské pomeranče na našem trhu 30 Kč/kg ale 27 Kč/kg. Novákovi si mohou „povolit opasek" a kupovat více pomerančů.
Dokud k nám budou plynout zahraniční půjčky, koruna bude silná a naše bilance zboží a služeb bude ve schodku. To představuje „povolení opasku" nejen Novákových, kteří mohou díky silné koruně jíst více pomerančů, ale celé ekonomiky, která může díky schodku bilance zboží a služeb spotřebovávat a investovat více, než kolik vyrobí. Zahraniční dluh ovšem roste (hladina ve „vaně" zahraničního dluhu stoupá).
Po určité době jsou však staré zahraniční půjčky splatné. MILKON splácí půjčku a úroky německému investorovi, od kterého si vypůjčil. Totéž dělá mnoho dalších firem. Jakmile začnou splátky starých zahraničních půjček a úroků převyšovat nové zahraniční půjčky, zvýší se na měnovém trhu nabídka korun a poptávka po zahraničních měnách. Koruna depreciuje dejme tomu o 15 %.
Když koruna depreciuje o 15 %, zdraží na českém trhu španělské pomeranče z 27 Kč/kg na 31 Kč/kg. Novákovi si musí „utáhnout opasek" a jíst méně pomerančů.
Když koruna depreciuje, schodek bilance zboží a služeb se změní v přebytek. Nejen Novákovi, ale celá ekonomika si „utáhne opasek", protože přebytek bilance zboží a služeb neznamená nic jiného, než že ekonomika vyrábí více, než kolik sama spotřebuje a investuje. Zahraniční dluh klesá (hladina dluhu ve „vaně" se snižuje).
Platební bilance a zahraniční dluh
Jak vidíte, zahraniční dluh není něčím, kvůli čemu bychom neměli spát. Nebudeme jej muset splácet z vlastních úspor. Je ovšem pravda, že jeho splácení se nás dotkne. Pokud jsme si v dobách růstu zahraničního dluhu zvykli na poměrně levné zahraniční zboží, pak v dobách snižování zahraničního dluhu si musíme zvykat na jeho zdražení. Jakmile totiž koruna (v důsledku splácení zahraničního dluhu) depreciuje, zdraží se nám španělské mandarinky, benzín z ruské ropy i zájezdy k Jadranu.
Ekonomové někdy varují před nadměrným zahraničním zadlužováním a stanovují různé „magické hranice", které by zahraniční dluh neměl překročit. Ale komu je vlastně určeno takové varování? Je určeno státu a má znamenat: „zahraniční dluh země překročil nebezpečnou hranici, státe, sáhni k hospodářské politice snižování zahraničního dluhu"? Nebo je určeno zahraničním investorům a má znamenat: „zahraniční dluh země překročil nebezpečnou hranici, investoři, dejte si pozor, dojde pravděpodobně k depreciaci"? Odpověď na tuto otázku do značné míry závisí na tom, jaký je v zemi kurzový režim. V režimu stabil ního měnového kurzu, kde centrální banka nechce dovolit depreciaci, je růst zahraničního dluhu varováním pro ni. Ale v režimu volně pohyblivého kurzu je růst zahraničního dluhu varováním pouze pro zahraniční investory.
SHRNUTI
□ 
Platební bilance porovnává platby ze zahraničí a platby do zahraničí. Tvoří
ji běžný účet, finanční účet a změna devizových rezerv centrální banky.
□ Běžný účet platební bilance tvoří platby za vývoz a dovoz zboží a služeb,
důchody (mzdy, zisky, úroky) placené ze zahraničí a do zahraničí a jednostranné
převody. Rozhodujícími položkami běžného účtu jsou platby za vývoz a dovoz
zboží a služeb.
□ Finanční účet platební bilance tvoří dovoz a vývoz kapitálu.
□ Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Schodek běžného účtu je pokryt
přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přeby-
tek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devi-
zových rezerv.
□ Platební bilance je v rovnováze, když je schodek běžného účtu plně pokryt přebytkem finančního účtu nebo když je schodek finančního účtu plně pokryt přebytkem běžného účtu. Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz.
□ Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý, může nerovnováha platební bilan-
ce přetrvávat. Je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv.
□ Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, zvýší se příliv zahraničního kapitálu. Pokud se naopak úrokový diferenciál sníží, příliv zahraničního kapitálu se sníží (popř. se změní v odliv).
Otázky
□ 
Bilance zboží a služeb (čistý vývoz) je rozdíl mezi hodnotou vývozu a hod
notou dovozu zboží a služeb. Závisí na reálném měnovém kurzu a na růstu domá-
cího reálného HDP v poměru k růstu zahraničního reálného HDP.
□ Reálný měnový kurz je nominální měnový kurz násobený poměrem zahra-
niční a domácí cenové hladiny.
□ Růst investic zhoršuje bilanci zboží a služeb a zároveň zlepšuje finanční účet. Naopak růst úspor zlepšuje tuto bilanci a zároveň zhoršuje finanční účet.
□ Příčinou přetrvávajícího schodku bilance zboží a služeb je dovoz kapitálu, který zaplňuje mezeru mezi vyššími domácími investicemi a nižšími domácími úsporami. Naopak příčinou přetrvávajícího přebytku této bilance je vývoz kapitálu, který vyplňuje mezeru mezi vyššími domácími úsporami a nižšími domácími investicemi.
□ Stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní
bilance zboží a služeb vede jen k potlačování svobodného obchodu a deformování
komparativních výhod v mezinárodním obchodě.
□ Zahraniční dluh roste, když nové zahraniční půjčky převyšují splátky starých půjček a úroků. Růst zahraničního dluhu se projevuje apreciací měny a schodkem obchodní bilance. Když zahraniční dluh klesá (splátky starých půjček a úroků jsou vyšší než nové půjčky), dochází k depreciaci měny a obchodní bilance je v přebytku.