JE AKTIVNÍ BILANCE ZBOŽÍ A SLUŽEB „DOBRÁ VĚC"?
Mnozí politikové i ekonomové jsou stále ještě přesvědčeni, že aktivní bilance zboží a služeb je pro ekonomiku příznivá. Věří, že přispívá k ekonomickému růstu. Hovoří o „růstu taženém exportem". Závidí zemím, které mají přebytky této bilance, a litují země, které mají schodky této bilance. Pasivní bilance je považována za příznak ekonomické nerovnováhy, za něco nezdravého.
Kdyby tomu tak bylo, byly by USA, které mají chronické schodky bilance zboží a služeb, nezdravou a skomírající ekonomikou. Opak je pravdou - USA patří v posledních desetiletích k nejzdravějším a nejúspěšnějším ekonomikám na světě. Japonsko má chronické přebytky bilance zboží a služeb ne proto, že by prožívalo „růst tažený exportem", nýbrž proto, že ohromná spořivost Japonců převyšuje investiční příležitosti japonské ekonomiky. Ovšem ani permanentní přebytky bilance zboží a služeb neuchránily Japonsko před hospodářskou depresí na sklonku 90. let.
Ale podívejme se, k čemu by vedlo úsilí mít aktivní bilanci zboží a služeb.
Politika aktivní bilance zboží a služeb
Představme si, že by naše vláda byla posedlá myšlenkou, že aktivní bilance zboží a služeb je „dobrá věc". Aby omezila dovoz, začne provádět politiku obchodního ochranářství. Aby podpořila vývoz, vyčlení velké částky ze státního rozpočtu na vývozní subvence, garantování vývozních úvěrů apod. Tímto soustředěným úsilím nakonec dosáhne svého cíle - přebytku bilance zboží a služeb. (Předpokládejme přitom, že by naši obchodní partneři na takovou politiku nereagovali žádnými odvetnými akcemi, i když je to předpoklad málo realistický.) Udrželi bychom přebytek bilance zboží a služeb?
Přebytek bilance zboží a služeb znamená, že naši vývozci utrží ze zahraničí více peněz, než kolik jich naši dovozci zaplatí do zahraničí. Vývozci utržené zahraniční měny směňují na měnovém trhu za koruny. Roste nabídka zahraničních měn a poptávka po korunách. V důsledku toho koruna apreciuje. Ale jak víme, apreciace snižuje konkurenční schopnost našeho zboží na trzích. Náš vývoz klesá a dovoz roste, dokud přebytek bilance zboží a služeb nezmizí. Tehdy se na měnovém trhu vyrovná nabídka korun s poptávkou po nich a koruna přestane apreciovat.
Možná, že politikové budou na neúspěšný pokus o dosažení aktivní bilance reagovat dalšími vývozními subvencemi a dalšími dovozními překážkami. Marně, protože situace se bude opakovat. Pouze budeme nějaký čas zahraničním odběratelům subvencovat naše vývozy z peněz našich daňových poplatníků.
Ale předpokládejme, že naše centrální banka bude intervenovat na měnovém trhu a nedovolí apreciaci koruny. Ani v tom případě neudržíme přebytek bilance
Zahraniční dluh
zboží a služeb. Tlaku na apreciaci koruny bude centrální banka bránit prodejem korun na měnovém trhu. Tím se ovšem do oběhu bude dostávat více korun -poroste peněžní zásoba a s ní poroste agregátní poptávka. Jak bude růst domácí agregátní poptávky narážet na domácí potenciální produkt, začne se agregátní poptávka „přelévat" do dovozu a bilance zboží a služeb se začne zhoršovat.
Je zřejmé, že stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní bilance nakonec vede jen k tomu, že obchodní partneři sáhnou k odvetným opatřením. Výsledkem je potlačování svobodného obchodu a deformování komparativních výhod v mezinárodním obchodě.
28.7