Ukazatele a výhled ve vybraných zemích

Дата: 2025-05-21; Просмотры: 5

Оценка:

0.00 из 5.00 — оценок

Скачиваний: 0

Скачать

Tabulka 28-3 Pramen: J. P. Morgan 10/98, Ročenka Hospodářských novin 1999

Na všech těchto příkladech jsme si ukázali, na čem závisí bilance zboží a služeb. Bilan­ ce zboží a služeb závisí jednak na reálném měnovém kurzu a jednak na růstu domácího reálného HDP v poměru k růstu zahraničního reálného HDP.

Platební bilance a zahraniční dluh

28.5

NEROVNOVÁHA BILANCE ZBOŽÍ A SLUŽEB

Poznali jste důvody, které mohou vést k nerovnováze bilance zboží a služeb. Ale může se nerovnováha této bilance dlouhodobě udržet? Vždyť bilance zboží a služeb je sou­částí platební bilance - a platební bilance je uváděna do rovnováhy pohybem měnového kurzu.

Má-li se udržet nerovnováha bilance zboží a služeb, musí být opačná nerovnová­ha na finančním účtu platební bilance. Dejme tomu, že bilance zboží a služeb (běžný účet) má schodek 50 mld. Kč a zároveň finanční účet má přebytek 50 mld. Kč. V tako­vém případě je platební bilance v rovnováze, měnový kurz se nemění. Schodek bilance zboží a služeb bude přetrvávat, dokud bude na finančním účtu odpovídající přebytek. Obdobně se bude udržovat bilance zboží a služeb v přebytku, je-li na finančním účtu odpovídající schodek.

Příklady nám ukáží, jak k tomu může dojít.

Růst investic v zemi Alfa

Země Alfa měla původně bilanci zboží a služeb v rovnováze a finanční účet rov­něž v rovnováze. Pak se ale v zemi objevily nové investiční příležitosti a začaly růst investice.

Růst investic se na trhu zapůjčitelných fondů projevil ve zvýšení úrokové míry. V důsledku toho začal do země proudit kapitál ze zahraničí. Finanční účet země Alfa se dostal do přebytku.

Když na finančním účtu vznikne přebytek, dostane se celá platební bilance do pře­bytku. To ovšem má dopad na měnový kurz. Poptávka po domácí měně na měnovém trhu je vyšší než její nabídka a domácí měna apreciuje.

Apreciace domácí měny zvyšuje dovoz a snižuje vývoz, takže vzniká schodek bilance zboží a služeb. Jakmile je schodek této bilance stejný jako přebytek finanční­ho účtu, je platební bilance v rovnováze a domácí měna přestane apreciovat. Schodek bilance zboží a služeb bude přetrvávat, neboť je vyvažován přebytkem na finančním účtu.

Příklad naznačuje, jak růst investic může vést k dlouhodobé nerovnováze bilance zboží a služeb. Růst investic zvyšuje úrokovou míru, což vyvolává přebytek na finančním účtu platební bilance. V důsledku toho domácí měna apreciuje, což vyvolává schodek bilance zboží a služeb.

Další příklad nám ukazuje, jaký vliv na bilanci zboží a služeb mají úspory.

Nerovnováha bilance zboží a služeb

Růst úspor v zemi Beta

Země Beta měla původně bilanci zboží a služeb v rovnováze a finanční účet rovněž v rovnováze. Pak se zvýšily úspory domácností. Růst úspor se na trhu zapůjčitelných fondů projevuje poklesem úrokové míry. V důsledku toho domácí kapitál odplývá do zahraničí za vyšší úrokovou mírou a finanční účet platební bilance se dostává do schodku.

Tím vznikne schodek celé platební bilance. Schodek platební bilance však zna­mená, že je nabídka domácí měny na měnovém trhu vyšší než poptávka po ní, takže domácí měna depreciuje. Depreciace domácí měny zvyšuje vývoz a snižuje dovoz - vzniká přebytek bilance zboží a služeb. Jakmile se přebytek bilance zboží a služeb vyrovná schodku finančního účtu, domácí měna přestane depreciovat.

Příklady ukazují, že růst investic zlepšuje finanční účet a zhoršuje bilanci zboží a služeb. Naopak růst úspor zhoršuje finanční účet a zlepšuje bilanci zboží a služeb.

Nyní sledujme dvě země, které se liší investičními příležitostmi a spořivostí.

Země Beta investuje v zemi Alfa

Země Alfa má mnoho investičních příležitostí, ale nedokáže vytvořit velké domá­cí úspory. Proto je úroková míra v zemi Alfa vysoká. Naopak země Beta nemá tolik investičních příležitostí, ale zato má velkou míru úspor. Proto je úroková míra v zemi Beta nízká.

Co se stane, jestliže kapitál může bez zábran proudit mezi zeměmi Alfa a Beta? Investoři země Beta zjišťují, že je výhodnější převést kapitál do země Alfa, neboť tam vynáší vyšší úrokovou míru. Kapitál tedy proudí ze země Beta do země Alfa. Na finančním účtu země Alfa vzniká přebytek a na finančním účtu země Beta vzni­ká schodek.

Tyto zahraniční investice mají dopad na bilance zboží a služeb obou zemí. Podí­vejme se nejprve na zemi Alfa. Přebytek na jejím finančním účtu zvýší poptávku po její měně a ta apreciuje. Apreciace zhorší její bilanci zboží a služeb, která se dostává do schodku.

Nyní se podívejme do země Beta. Odliv kapitálu do zahraničí vyvolá schodek na jejím finančním účtu. To zvyšuje nabídku její měny na měnovém trhu a ta depreciuje. Depreciace domácí měny zlepšuje bilanci zboží a služeb, která se dostává do přebytku.

Tento příklad ukazuje, jak zahraniční investice vyvolávají nerovnováhu bilancí zboží a služeb. V zemi, která dováží kapitál (je příjemcem zahraničních investic), vzniká schodek bilance zboží a služeb. V zemi, která vyváží kapitál (investuje v zahrani­ čí), naopak vzniká přebytek bilance zboží a služeb.

Podívejte se na obrázek 28-3. Jsou na něm trhy zapůjčitelných fondů zemí Alfa a Beta v době, kdy mezi těmito zeměmi ještě nemohl volně proudit kapitál. V té době byla úroková míra v zemi Alfa vysoká a úroková míra v zemi Beta nízká. Protože ale

Platební bilance a zahraniční dluh

mezi nimi nemohl volně proudit kapitál, každá z obou zemí měla svůj finanční účet v rovnováze. Také jejich bilance zboží a služeb byly v rovnováze.

Obr. 28-3 Trh zapůjčitelných fondů - Na levém grafu je trh zapůjčitelných fondů země Alfa. Ta má hodně investičních příležitostí (křivka I je hodně vpravo) a málo domácích úspor (křivka S je hodně vlevo). Proto má vysokou úrokovou míru. Na pravém grafu je trh zapůjčitelných fondů země Beta. Ta má málo investičních příležitostí (křivka I je hodně vlevo) a hodně domácích úspor (křivka S je hodně vpravo). Proto má nízkou úrokovou míru.

Co se stane, jakmile může mezi oběma zeměmi volně proudit kapitál? Investoři země Beta začnou investovat v zemi Alfa. Vývoz kapitálu z Beta do Alfa roste, což sníží úroko­vou míru v zemi Alfa a zvýší ji v zemi Beta. Jakmile se úrokové míry obou zemí vyrovna­jí, tok kapitálu z Beta do Alfa se ustálí na úrovni, jakou ukazuje obrázek 28 - 4.

Obr. 28-4 Zahraniční investice - Možnost volných toků kapitálu mezi zeměmi povede k vývozu kapitálu z Beta do Alfa. To sníží úrokovou míru v zemi Alfa z r_A na r_E a zvýší úrokovou míru v zemi Beta z r_B na r_A. Tok kapitálu z Beta do Alfa v objemu znázorněném červenou úsečkou bude udr­žovat úrokové míry obou zemí na r_E.

Nerovnováha bilance zboží a služeb

Alfa je příjemcem zahraničních investic z Beta v rozsahu I_A - S_A a Beta usku­tečňuje zahraniční investice do Alfa v rozsahu S_B - I_B. Je pochopitelné, že I_A - S_A = S_B - I_B

Země Alfa, dovážející kapitál, bude mít přebytek finančního účtu v rozsahu I_A - S_A. Kurz její měny bude v důsledku toho apreciovat, dokud se nevytvoří stejně velký scho­dek bilance zboží a služeb.

Im - Ex = I_A - S_A

kde levá strana rovnice je rozdíl mezi dovozem (Im) a vývozem (Ex), neboli scho­dek bilance zboží a služeb a pravá strana rovnice udává rozdíl mezi investicemi a domá­cími úsporami, který je „vyplňován" dovozem kapitálu (zahraničními investicemi).

Země Beta, vyvážející kapitál, bude mít schodek finančního účtu v rozsahu S_B - I_B. Kurz její měny bude proto depreciovat, dokud nevznikne stejně velký přebytek její bilance zboží a služeb.

Ex - Im = S_B - I_B

kde levá strana rovnice udává rozdíl mezi vývozem a dovozem, neboli přebytek bilance zboží a služeb a pravá strana rovnice udává rozdíl mezi domácími úsporami a investicemi, který je „vyplňován" vývozem kapitálu (investicemi do zahraničí).