Reálné zhodnocování koruny v letech 1991 - 1996
Graf na obrázku 28-2 ukazuje vývoj nominálního a reálného kurzu koruny (vůči „koši" USD a DEM) v letech 1990 - 1995. Na svislé ose je procentní depreciace, resp. apreciace koruny. Za výchozí základnu kurzu je zvolen počátek roku 1990. V tomto roce došlo k velké nominální depreciaci koruny. Od roku 1991
Platební bilance a zahraniční dluh
následuje několikaleté období stabilního nominálního kurzu, kdy centrální banka udržuje korunu v poměrně úzkém kurzovém pásmu. Ale protože byla míra inflace u nás vyšší než v Německu a USA, dochází k reálné apreciaci koruny až téměř o 30 % oproti reálnému kurzu roku 1990.
V tomto období se také naše bilance zboží a služeb neustále zhoršovala. K nárůstu schodku této bilance nepochybně přispěla i reálná apreciace koruny, která zdražovala české zboží v porovnání se zahraničním zbožím.
Obr. 28-2 Graf ukazuje reálnou apreciaci české koruny v období 1991 - 1995 při stabilním nominálním kurzu.
Pramen: V. Klaus - Ekonomická teorie a realita transformačních procesů, Management Press, Praha 1995
Bilance zboží a služeb závisí také na růstu reálného HDP doma a v zahraničí. Ukažme si to opět na příkladech.
Růst domácího reálného HDP a naše bilance zboží a služeb
Představme si, že se reálný HDP v ČR zvýšil. Rostoucí produkce vyžaduje více surovin, energie, polotovarů, z nichž mnohé lze získat jen na zahraničních trzích. Vzroste proto dovoz například arabské ropy nebo ruské bavlny.
Růst HDP znamená, že se zvyšuje také spotřeba. Lidé nakupují více spotřební
ho zboží, z nichž mnohá jsou z dovozu. Roste proto například dovoz španělských
pomerančů, norských ryb nebo amerických cigaret. Vyšší důchody lidí jim umož-
ňují kupovat více zahraničních zájezdů k moři (což není nic jiného než dovoz
zahraničních služeb).
Rostoucí dovoz zhoršuje naši bilanci zboží a služeb.
Bilance zboží a služeb