Změna cenové hladiny - česká auta a německé jogurty
Co se stane s naší bilancí zboží a služeb, když dojde ke zvýšení naší cenové hladiny o 10 %, zatímco cenová hladina v Německu se nezmění?
Podívejme se nejprve na vývoz našich aut do Německa. Zvýšení naší domácí cenové hladiny nemůže ponechat cenu aut beze změny. Zvýšily se ceny plechů, laků, pneumatik a dalších materiálů a subdodávek, ze kterých české automobilky vyrábějí svá auta. Zvýšily se mzdy, nájemné, ceny elektřiny a tepla - to vše vchází do nákladů českých automobilek. Cena aut se proto zvýší také o 10 %, takže auto zdraží z 360 000 ko-
Bilance zboží a služeb
run na 396 tisíc korun. Při daném kurzu 20 Kč za marku se cena českých aut na německém trhu zvýší z původních 18 000 marek na 19 800 tisíc marek. To snižuje konkurenční schopnost českých aut na německém trhu a jejich vývoz klesá.
Nyní se podívejme na náš dovoz německých jogurtů. Cena německého jogurtu je stále stejná, 20 Kč, zato cena českých jogurtů se zvyšuje zhruba o 10 %, Někteří čeští spotřebitelé začínají proto substituovat české jogurty německými a dovoz německých jogurtů roste.
Dochází tedy k poklesu vývozu a k růstu dovozu. Naše bilance zboží a služeb se zhoršuje.
Příklad ukazuje, že bilance zboží a služeb závisí nejen na měnovém kurzu, ale také na cenových hladinách doma a v zahraničí. Spojením obou těchto vlivů docházíme k závěru, že bilance zboží a služeb závisí na reálném měnovém kurzu.
Měnový kurz, o kterém jsme až dosud mluvili, budeme od tohoto okamžiku nazývat nominálním měnovým kurzem. Reálný měnový kurz je nominální měnový kurz násobený poměrem zahraniční a domácí cenové hladiny. Platí:
kde RE je reálný měnový kurz koruny vůči německé marce, E je nominální měnový kurz, PDM je (marková) cenová hladina v Německu a PCZK je (korunová) cenová hladina v ČR.
Kdyby byl nominální kurz například 20 Kč za marku a kdyby byla (marková) cenová hladina v Německu patnáctkrát nižší než (korunová) cenová hladina v ČR, znamenalo by to, že reálný kurz koruny vůči marce je 1,34 (20 x 1/15 = 1,34). To by znamenalo, že české zboží na německém trhu je v průměru zhruba l,34krát levnější (tj. asi o 34 % levnější) než německé zboží. Takový reálný kurz by činil naše zboží konkurenceschopnějším než německé zboží a naše bilance zboží a služeb s Německem by se zlepšovala (samozřejmě za předpokladu, že srovnávaná zboží mají stejnou kvalitu).
Dospěli jsme k závažnému poznatku: bilance zboží a služeb nezávisí na nominálním kurzu nýbrž na reálném kurzu.