Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz. To
pochopitelně za předpokladu, že je měnový kurz volně pohyblivý (centrální banka neintervenuje na měnovém trhu). Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý a centrální banka jej udržuje na úrovni, která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak může nerovnováha platební bilance přetrvávat delší dobu. Tato nerovnováha je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv.
Běžný účet, finanční účet a platební bilance České republiky (mld. Kč)
| Rok | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 |
| běžný účet finanční účet opomenutí a kurzové rozdíly změna devizových rezerv | -36,1 218,3 15,7 -197,9 | -116,5 116,6 -22,6 22,5 | -101,6 34,3 11,3 56,0 | -33,8 84,9 11,4 -62,5 | -35,6 86,4 6,3 -57,1 |
Tabulka 28-2
Pramen: ČNB, Komerční banka
28.3
FINANČNÍ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE
Jak jste viděli, platební bilance tenduje k rovnováze, v níž je schodek běžného účtu kompenzován přebytkem finančního účtu nebo naopak přebytek běžného účtu je kompenzován schodkem finančního účtu. Ovšem běžný účet a finanční účet závisejí na zcela jiných faktorech.
Podívejme se proto nejprve, na čem závisí finanční účet platební bilance.
Změna úrokové míry
Předpokládejme, že německá úroková míra z bankovních vkladů je 6% a česká úroková míra je také 6%.
Nyní předpokládejme, že se česká úroková míra zvýší na 12 %. Očekávaná míra výnosu z českých vkladů tím převýší očekávanou míru výnosu z německých vkladů a investoři začnou přesouvat kapitál z německých do českých bank. To zvětší přebytek na finančním účtu české platební bilance.
Příklad ukazuje, že finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou a nás a v zahraničí. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraniční ho kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady. V tom případě roste přebytek na našem finančním účtu (popř. se zmenšuje jeho schodek).
Bilance zboží a služeb
28.4
BILANCE ZBOŽÍ A SLUŽEB
Když se mluví o zahraničním obchodě, lidé mají obvykle na mysli vývoz a dovoz zboží. Také často užívaný pojem obchodní bilance se vztahuje pouze ke zboží - k „hmotným" výrobkům, jako jsou auta nebo jogurty. Jenže zahraničním obchodem neprocházejí jen „hmotné" výrobky, ale také „nehmotné" služby, jako je například železniční doprava nebo hotelové služby. Vývozu a dovozu služeb se také někdy říká neviditelný vývoz a dovoz. Ten má z ekonomického hlediska úplně stejný význam jako „viditelný" vývoz a dovoz.
Co je a co není vidět
Pan Dušek jde se svojí vnučkou kolem tříhvězdičkového hotelu v jednom horském středisku. „Vidíš?" říká, „dříve sem jezdili naši lidé a dnes je hotel plný německých turistů. Tak jsme dopadli. A pro uklidnění si zapálí kubánský doutník. Neuvědomuje si, že němečtí turisté platí českým hotelům za jejich služby zahraniční měnou, za kterou se k nám dovážejí například právě ty kubánské doutníky.
Lidé obvykle chápou význam „viditelného" vývozu, jako jsou třeba turbíny nebo pivo. Ale uniká jim význam „neviditelného" vývozu služeb.
Bilance zboží a služeb je rozdíl mezi hodnotou vývozu a hodnotou dovozu zboží a služeb. Používáme pro ni také označení čistý vývoz. Jelikož je bilance zboží a služeb dominantní položkou běžného účtu platební bilance, v dalším výkladu pro zjednodušení ztotožníme běžný účet s bilancí zboží a služeb. Na čem závisí bilance zboží a služeb?