Platební bilance země Beta
Země Beta má přebytek běžného účtu 50 mld. plynoucí z toho, že je její vývoz zboží a služeb o 50 mld. vyšší než její dovoz zboží a služeb. Zároveň má schodek finančního účtu 40 mld. Schodek finančního účtu je pokryt částí přebytku běžného účtu (40 mld.). Zbytek přebytku běžného účtu (10 mld.) jde na zvýšení devizových rezerv (to je označováno znaménkem minus). Tím je platební bilance v daném roce vyrovnaná.
| Platby ze zahraničí | Platby do zahraničí | Bilance | |
| vývoz zboží a služeb | + 300 mld. | ||
| dovoz zboží a služeb | - 230 mld. | ||
| bilance běžného účtu | + 70 mld. | ||
| vývoz kapitálu | - 160 mld. | ||
| dovoz kapitálu | + 100 mld. | ||
| bilance finanč. účtu | - 60 mld. | ||
| změna deviz. rezerv | -10 mld. | ||
| platební bilance | 0 |
Jak příklady ukazují, platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv.
Platební bilance a zahraniční dluh
Platební bilance země je založena na úplně stejném principu jako „platební bilance" jednotlivce.
Alešova „platební bilance"
Aleš vydělá za rok (po zdanění) 200 tis. Kč, ale jeho výdaje jsou 280 tis. Kč. Těchto 80 tisíc musí z něčeho pokrýt. Možnosti jsou v zásadě dvě: buď si od někoho vypůjčí, nebo čerpá své úspory.
Aleš si 60 tisíc vypůjčí od své tety Beáty a 20 tisíc vybere ze svého bankovního vkladu (kde má peníze naspořené z minulých let). Tím jsou jeho výdaje v daném roce pokryty.
Alešova „platební bilance" se podobá platební bilanci země Alfa. Jeho příjmy 200 tisíc jsou platby, které mu jeho zaměstnavatel vyplatí za jeho služby v daném roce (podobně jako země Alfa inkasovala platby za svůj vývoz zboží a služeb do zahraničí). Alešovy výdaje 280 tisíc jsou platby za zboží a služby (podobně jako země Alfa zaplatila za dovoz zboží a služeb z jiných zemí). Půjčka od tety Beáty se podobá půjčce země Alfa ze zahraničí. A když Aleš čerpá své úspory, je to totéž, jako když země Alfa čerpá své devizové rezervy.
Beátina „platební bilance"
Teta Beáta má roční důchod 300 tis. Kč, ale její výdaje jsou jen 230 tis. Kč. Ze 70 tisíc, které neutratí, půjči 60 tisíc Alešovi a 10 tisíc uloží na svůj bankovní vklad.
Beátina „platební bilance" je obdobou platební bilance země Beta. Půjčka Alešovi je v zásadě totéž, jako když země Beta vyváží kapitál do země Alfa. A zvýšení jejího bankovního vkladu je totéž, jako když země Beta zvýší své devizové rezervy.
Člověk nemůže utratit za zboží a služby víc, než kolik vydělá, kolik je si schopen vypůjčit a kolik může čerpat ze svých úspor. Stejně tak země nemůže utratit za zahraniční zboží a služby víc, než kolik do zahraničí vyveze, kolik je schopna si ze zahraničí vypůjčit a kolik může čerpat ze svých devizových rezerv.
Tabulka ukazuje naší platební bilanci v roce 1999. Struktura je poněkud zjednodušená a upravená pro studijní účely.
Platební bilance