Zavěšení rakouského šilinku na marku
Rakouská ekonomika je jak zahraničním obchodem, tak kapitálovými toky intenzivně spojena s německou ekonomikou. Kdyby Rakousko nechalo svůj šilink napospas živelnosti měnového trhu, docházelo by k častým změnám kurzu šilinku k marce. Zahraniční obchod mezi oběma státy by ztratil část své stability a jistoty. Stálý kurz šilinku k marce byl výhodným nástrojem ke stabilizaci rakouské ekonomiky.
Německá marka je velmi pevná měna. Proto Rakousko „zavěsilo" svůj šilink na marku a rakouská centrální banka deklarovala, že bude na měnovém trhu intervenovat, kdykoli by se šilink chtěl odchýlit od vyhlášeného kurzu k marce.
„Zavěšení" rakouského šilinku na marku bylo úspěšné. Obě země mají totiž obdobnou ekonomickou strukturu, jsou stejně hospodářsky vyspělé, prožívají obdobný růst ekonomiky, technického pokroku a produktivity práce. Obchod mezi oběma zeměmi je intenzívní a stabilní, jejich míry inflace se neliší. Rozhodnost, s jakou rakouská centrální banka udržovala šilink „zavěšen" na marku, přesvědčila investory o tom, že se kurz šilinku vůči marce nezmění. Tento kurz se posléze natolik „zabudoval" do očekávaní investorů, že začali považovat obě měny za pevně svázané a podle toho s nimi na měnovém trhu obchodovali.
V některých případech se však „zavěšení" měny neosvědčilo. Například zavěšení thajské měny na americký dolar bylo jednou z hlavních příčin thajské měnové krize. Když dolar v roce 1997 posiloval vůči německé marce a dalším světovým měnám, thaj-
Měnový kurz
ský baht, zavěšený na dolar, posiloval vůči jiným měnám také, ačkoli tomu situace thajské ekonomiky vůbec neodpovídala. Investoři na měnovém trhu poznali, že je thajská měna nadhodnocena, podlehli depreciačním očekáváním a začali se jí zbavovat. Thajská centrální banka brzy neměla dost rezerv, aby mohla intervenovat na udržení kurzu. Nakonec došlo k mnohem hlubšímu pádu thajské měny, než kdyby byl její kurz býval volně pohyblivý.
SHRNUTÍ