Centrální banka snížila úrokové sazby
„Bankovní rada České národní banky včera snížila své klíčové úrokové sazby. Přestože mnozí experti snížení úrokové sazby o půl procenta očekávali, na devizovém trhu nastala doslova panika. Koruna reagovala okamžitým propadem o 30 haléřů na 38,06 Kč za euro. Ještě hůř se vedlo koruně vůči dolaru, když se v průběhu dne propadla až o 60 haléřů a končila obchodování na 35,15 Kč za dolar, což je letošní minimum."
(Lidové noviny, 12. 3. 1999)
27.3
TEORIE PARITY KUPNÍ SÍLY - ABSOLUTNÍ VERZE
Podmínka úrokové parity nám objasňuje, proč a v jakém rozsahu dochází ke změnám měnových kurzů. Ale neobjasňuje výši měnových kurzů. Proč se kurz japonského jenu k americkému dolaru pohybuje kolem 120 jenů za dolar a ne třeba 12 jenů za dolar? Nebo proč se kurz české koruny k dolaru pohybuje kolem 35 Kč za dolar a ne třeba 10 Kč za dolar? Odpověď na tuto otázku dává teorie parity kupní síly, jejímž autorem je švédský ekonom Gustav Cassel (Teorie společenské ekonomie, 1919). Teorie parity kupní síly existuje ve dvou verzích - absolutní a relativní.
Absolutní verze teorie parity kupní síly se snaží vysvětlit výši měnových kurzů. Teorie vychází z působení zákona jediné ceny, se kterým jste se setkali již v kapitole „Tržní rovnováha a efektivnost". Připomeňme si, co tento zákon říká. Jestliže se nějaké zboží prodává na dvou trzích za odlišné ceny, bude docházet k arbitrážím: obchodníci budou nakupovat zboží na levnějším trhu a prodávat je na dražším trhu.
Měnový kurz
V důsledku toho poroste poptávka i cena na levnějším trhu a zároveň bude růst nabídka a klesat cena na dražším trhu. Tím dojde k vyrovnání cen tohoto zboží na obou trzích.
Teorie parity kupní síly se ovšem netýká ceny jednoho zboží, ale týká se cenových hladin ve dvou zemích. Ukažme si logiku této teorie na příkladu.