MĚNOVÝ KURZ A ÚROKOVÁ PARITA
V malé a otevřené ekonomice (jakou je česká ekonomika) s volně obchodovatelnou měnou je měnový kurz určen především chováním investorů. Ti jsou dnes největšími „hráči" na měnovém trhu. Investoři drží finanční aktiva (cenné papíry a bankovní vklady) v různých měnách. Rozhodují se mezi dolarovými, eurovými, jenovými, korunovými a jinými aktivy. Tito investoři svými nákupy a prodeji aktiv silně ovlivňují kurzy měn, se kterými se na měnovém trhu volně obchoduje.
Následující příklad ukazuje, jak se tito investoři rozhodují a jaký to má vliv na měnový kurz. Pro jednoduchost jako aktiva uvažujeme bankovní vklady.
Rozhodování mezi dolary a jeny
Předpokládejme, že kurz jenu k americkému dolaru je 100 jenů za dolar. Dále předpokládejme, že je úroková míra z amerických bankovních vkladů 6 % a úroková míra z japonských bankovních vkladů je jen 3 %. V tom případě je výhodnější uložit peníze v amerických bankách než v japonských bankách. Investoři budou proto nakupovat dolary a prodávat jeny. Na měnovém trhu vznikne nerovnováha - poroste nabídka jenů a poptávka po dolarech. To bude mít za následek depreciaci jenu vůči dolaru. Kurz už nebude 100 jenů za dolar ale více a více jenů za dolar. Kam až bude jen vůči dolaru depreciovat?
Musíme se podívat na trh zapůjčitelných fondů v USA a v Japonsku. Když budou investoři převádět peníze z japonských bank do amerických bank, poroste na americkém trhu nabídka zapůjčitelných fondů, což bude snižovat úrokovou míru z amerických bankovních vkladů. Naopak v Japonsku bude nabídka zapůjčitelných fondů klesat, což bude zvyšovat úrokovou míru z japonských bankovních vkladů. Úrokové míry z amerických a japonských vkladů se budou sbližovat. Jakmile budou tyto úrokové míry stejné, přestanou investoři převádět svůj kapitál z japonských bank do amerických.
Pak zavládne rovnováha také na měnovém trhu, kde přestane růst poptávka po dolarech a nabídka jenů. Kurz jenu k dolaru se tedy ustálí na takové úrovni, při které jsou úrokové míry z dolarových a jenových vkladů stejné. Dejme tomu, že to bude při 5% úrokové míře a při kurzu 120 jenů za dolar.
Příklad ukazuje, že měnový kurz musí splňovat podmínku úrokové parity - měno
vý kurz se ustálí na takové úrovni, při které jsou očekávané míry výnosu z aktiv
v obou zemích stejné. Například kurz japonského jenu k americkému dolaru se ustálí
na takové úrovni, při které jsou úrokové míry z amerických bankovních vkladů stejné
jako z japonských bankovních vkladů.
Teorie parity kupní síly - absolutní verze
Kurz eura
Na počátku roku 1999 začalo vytrvale depreciovat euro vůči dolaru. Podle ekonomických odborníků na tom měl vinu tehdejší německý ministr financí Oskar Lafontaine, který prosazoval snížení úrokových měr v Evropě. Lafontaine byl přesvědčen, že evropská ekonomika potřebuje růstový impulz v podobě snížení úrokových měr.
Očekávání poklesu úrokových měr v Evropě přimělo řadu investorů k tomu, aby nečekali a raději převáděli své peníze do dolarových aktiv. Proto euro vůči dolaru depreciovalo.
V březnu téhož roku se Lafontaine, po sporech s kancléřem Schröderem, vzdal funkce ministra financí. Po oznámení jeho rezignace euro okamžitě posílilo.