□ Cenovými indexy pro měření inflace jsou deflátor HDP, index spotřebitel ských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI).
□ Inflace přerozděluje bohatství ve prospěch těch, kteří „platí", a na úkor těch,
kterým „je placeno". Tím vnáší do společnosti nespokojenost a napětí.
□ Inflace přerozděluje bohatství jen tehdy, když jsou smlouvy dlouhodobé
a když inflace není očekávaná. Proto inflace vyvolává tendenci k uzavírání krát-
kodobých smluv nebo k zakalkulování očekávané inflace do smluv. Příkladem
je indexování mezd v mzdových dohodách.
□ Inflace způsobuje, že ceny ztrácejí svou informační kvalitu. Jsou zkresleny
„inflačním šumem", který zamlžuje jejich vypovídací schopnost. Lidé se pak dopou-
štějí chyb a jejich ekonomické chování ztrácí racionalitu.
D Rozlišujeme inflaci poptávkovou (poptávkou taženou) a inflaci nákladovou (náklady tlačenou). Poptávkový inflační impulz vychází ze zvýšení některé složky agregátních výdajů. Impulzem nákladové inflace je zvýšení nákladů.
□ Inflační impulzy samy k inflaci nestačí. Aby vyústily v inflaci, musí je cen
trální banka akomodovat růstem peněžní zásoby. Proto je inflace ve své podstatě
peněžním jevem.
□ Mzdové „šoky" jsou zvlášť nebezpečné, protože mohou přerůst v nekoneč-
nou inflační spirálu.
□ Protože lidé očekávají inflaci, zvyšují své ceny a očekávaná inflace se mění
ve skutečnou inflaci. Inflace se tím stává setrvačnou inflací.
□ Phillipsova křivka ukazuje inverzní vztah mezi inflací a nezaměstnaností.
Vyvolává tím dojem, že existuje volba mezi inflací a nezaměstnaností, že neza-
městnanost lze snížit „za cenu" zvýšení inflace a naopak. Stát by pak mohl volit
určitý bod na této křivce jako politický cíl a zvolenou kombinaci inflace a neza-
městnanosti docílí určitým „nastavením ventilu" agregátní poptávky.
□ Volba mezi inflací a nezaměstnaností existuje jen v krátkém období. V dlouhém období existuje jen přirozená míra nezaměstnanosti.
□ Chtějí-li politikové ovlivňováním agregátní poptávky udržovat nezaměstna-
nost dlouhodobě pod přirozenou mírou, bude to vykoupeno nikoli vyšší inflací,
nýbrž akcelerující inflací.
□ Snížení přirozené míry nezaměstnanosti by vyžadovalo snížit podpory v neza-
městnanosti a další sociální příspěvky a zpřísnit podmínky jejich poskytování, pro-
tože tím by se snížila dobrovolná nezaměstnanost.
Otázky a příklady
□ Pokud inflace akceleruje, naznačuje to, že je nezaměstnanost pod svojí přirozenou mírou. Pokud inflace deceleruje, je míra nezaměstnanosti nad svou přirozenou mírou. Když je míra inflace stálá, je míra nezaměstnanosti na své přirozené míře.