Snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru
Dejme tomu, že přirozená míra nezaměstnanosti v určité ekonomice je 7 %. Předpokládejme, že nezaměstnanost je na přirozené míře 7 % a inflace je nulová. Politikové však považují takovou nezaměstnanost za příliš vysokou a chtěli by ji snížit na 4 %. Lze toho dosáhnout zvýšením agregátní poptávky - vláda proto zvýší vládní výdaje a centrální banka je bude akomodovat růstem peněžní zásoby. Růst poptávky zvýší nominální mzdy a ceny, lidé a firmy podlehnou peněžní iluzi a pod jejím vlivem zvyšují nabídku práce a produkci. Nezaměstnanost klesá ze 7 % na 4 %.
Zvýšení poptávky však představuje též inflační impulz, a tak se inflace zvýší z nuly na 3 %. Ekonomika se posunula na vyšší bod Phillipsovy křivky. Vláda je spokojena, protože považuje 3% míru inflace za přijatelnou „cenu" za dosažení 4% míry nezaměstnanosti.
Jenže peněžní iluze postupně vyprchává, lidé a firmy si začínají uvědomovat, že se pro ně reálně nic nezměnilo. Proto lidé opět snižují nabídku práce a firmy opět snižují produkci. Nezaměstnanost roste a přibližně do roka se vrací na svou přirozenou míru 7 %.
Ale inflace se zpět na nulu nevrátí a setrvá na 3 %. Když totiž inflace po celý rok přetrvávala, lidé a firmy ji začaly očekávat i v budoucnu. Svá inflační očekávání „zabudovali" do svých cen a do dlouhodobých smluv. Očekávaná inflace se stala součástí indexování mezd, důchodů, sociálních příspěvků státu atd. Stala se z ní setrvačná inflace, která zapustila kořeny a od té doby se bude udržovat.
Tak se ekonomika dostala mimo Phillipsovu křivku - nezaměstnanost 7 % je nyní spojena s 3% inflací.
Obrázek 26 - 10 ilustruje tento příklad. Ekonomika byla původně v bodě A, na přirozené míře nezaměstnanosti a nulové inflaci. Když politikové stimulovali agregátní poptávku, ekonomika se posunula po Phillipsově křivce nahoru do bodu B. Jenže pod přirozenou mírou nezaměstnanosti může setrvat jen krátce (zhruba do jednoho roku). Po vyprchání peněžních iluzí se nezaměstnanost vrací na svou přirozenou míru, avšak dosažená inflace se stala součástí inflačních očekávání a setrvává. V dlouhém období se tedy ekonomika dostává do bodu C.
|
|
| Akcelerující inflace |
Obr. 26 - 10 Posun Phillipsovy křivky - Původní Phillipsova křivka PC procházela přirozenou mírou nezaměstnanosti 7 %. Zvýšením agregátní poptávky se ekonomika posunula do bodu B. Po vyprchání peněžních iluzí se však vrací na přirozenou míru nezaměstnanosti. Inflace 3 % se však již zabudovala do inflačních očekávání, a proto se ekonomika dostává do bodu C. Phillipsova křivka se mění na PC a ztělesňuje 3% inflační očekávání.
Nové situaci ovšem odpovídá nová Phillipsova křivka. Protože se 3% inflace „zabudovala" do očekávání a stala se setrvačnou, každá míra nezaměstnanosti bude nyní spojena s inflací o 3 % vyšší než dříve. Ekonomika se nyní může pohybovat již nikoli po původní křivce PC, nýbrž po nové křivce PC, která v sobě „ztělesňuje" 3% inflační očekávání.
26.10