Nákladová inflace
Nákladová inflace se liší od poptávkové inflace tím, že jejími impulzy jsou nákladové „šoky". Impulzem této inflace je zvýšení nákladů. Obvykle se jedná o zvýšení mzdových nákladů nebo o zvýšení ceny některé základní suroviny - například ropy. Podívejte se, jak působí mzdově nákladový impulz, čili tzv. mzdový „šok".
Zvýšení mezd na železnici
Navažme na dříve uvedený příklad zvýšení mezd na železnici. Pokud tomuto zvýšení mezd neodpovídá růst produktivity práce, pak to pro železnici znamená růst mzdových nákladů. Železnice musí tento růst nákladů přenést do svých cen, jinak by byla ztrátová. Zvýšení cen v nákladní železniční dopravě však znamená, že rostou náklady firem, které přepravují své zboží po železnici. Tyto firmy musí
Inflace
pak rovněž přenést zvýšené náklady do svých cen. Zvýší se například ceny uhlí, cihel atd. Když se zvýší ceny uhlí, musí se zvýšit ceny oceli, a když se zvýší ceny cihel, musí se zvýšit ceny staveb. Takto se ekonomikou šíří růst cen, vyvolaný nákladovým „šokem" - zvýšením mezd železničářů.
To ale není všechno. Když odborové svazy v jiných odvětvích vidí, že se zvýšily mzdy železničářů, přicházejí také s požadavky na zvýšení mezd. Nechtějí se smířit s tím, že by železničáři měli vyšší mzdy než například zaměstnanci automobilového průmyslu nebo stavební dělníci. Začíná se Šířit „mzdová nákaza"; zvýšení mezd v jedněch odvětvích vyvolává obdobné mzdové požadavky v dalších odvětvích. Firmy, kde roste produktivita práce, mohou zvýšení mezd „unést" -nezvyšuje jim mzdové náklady. Ale firmy, kde produktivita práce roste pomaleji, než mzdové požadavky, pociťují růst mzdových nákladů a musí zvyšovat ceny. Takto se inflační impulz dále šíří celou ekonomikou.
Podobně působí například zvýšení ceny ropy. Takový nepříznivý ropný „šok" vyvolává (větší či menší) růst nákladů ve všech odvětvích.
Ale ani nákladový „šok" sám o sobě ještě není schopen vyvolat inflaci. Růst nákladů vede ke snižování produkce a zaměstnanosti. Objevuje se nedobrovolná nezaměstnanost. Nedobrovolná nezaměstnanost však postupně „přesvědčuje" zaměstnance a jejich odbory, aby revidovali své mzdové požadavky. Jakmile se tak stane a mzdy klesnou, klesnou také náklady a ceny.
Obr. 26-4 Neakomodovaný mzdový „šok" - Růst mzdových nákladů se projeví v posunu křivky krátkodobé AS nahoru do polohy AS' a ekonomika se dostává z rovnováhy A do bodu B. Cenová hladina se zvýšila z Po na P1 a reálný HDPp klesl na HDP1*. Vznik nedobrovolné nezaměstnanosti však nakonec povede ke snížení mezd a křivka AS' se vrací do původní polohy AS.
Nákladová inflace
Obrázek 26-4 ukazuje neakomodovaný mzdový „šok". Růst mezd zvýšil náklady, a proto se krátkodobá křivka agregátní nabídky AS posunula nahoru. Ekonomika se dostává z bodu A do bodu B. Cenová hladina roste z P0 na P1 a HDP klesá. Pak ovšem vzniká nedobrovolná nezaměstnanost, která nakonec vede k poklesu mezd. Křivka AS se posouvá zpět do původní polohy. HDP se vrací na úroveň potenciálního produktu a cenová hladina klesá na původní úroveň. Je po inflaci.
Jenže mzdový „šok" může mít i jiné pokračování - takové, že se jej centrální banka rozhodne akomodovat zvýšením peněžní zásoby. A teprve pak se rozběhne inflace.