Nájemní smlouva
Pan Novák pronajal panu Hromádkovi na dva roky část domu. Pan Hromádka si tam chce zřídit opravárenskou dílnu. Uzavřeli nájemní smlouvu, v níž stanovili nájemné 100 tis. Kč ročně. Ale krátce po uzavření smlouvy se objevila inflace v roční míře 10 %. Důchod pana Hromádky roste o 10 %, ale nájem, který panu Novákovi platí, zůstává stejný. Panu Novákovi se zvyšují náklady jeho restaurace o 10 %, o 10 % se zvyšují i ceny spotřebních statků, které kupuje, ale nájemné, které dostává od pana Hromádky, je pořád (tedy po dva roky) stejné.
Po uplynutí dvou let uzavřou sice pánové nájemní smlouvu na vyšší nájemné. Jenže po dobu oněch dvou let pan Novák na nájemném prodělával a pan Hromádka na něm vydělával.
Mzdová dohoda
Firma Chemicals uzavřela se svými zaměstnanci kolektivní mzdovou dohodu s platností na 3 roky. V této dohodě je stanoven roční růst mezd o 4 %, protože inflace činí 4 % a obě strany předpokládaly, že taková inflace bude pokračovat.
Jenže poté se inflace neočekávaně zvýší na 8 %. Ceny spotřebního zboží, nájmy, elektřina, to vše zdražuje v průměru o 8 % ročně, ale mzdy zaměstnanců Chemicals se (díky mzdové dohodě) po celé tři roky zvyšují jen o 4 % ročně. Zaměstnanci jsou nespokojeni a žádají zvýšení mezd. Vedení firmy se ale odvolává na platnou dohodu. Odbory požadují změnu dohody a hrozí stávkou. Napětí ve firmě narůstá.
Po vypršení mzdové dohody uzavře firma se svými zaměstnanci novou dohodu. Tentokrát všichni počítají s 8% inflací a tak je v dohodě stanoven minimální růst mezd 8 % ročně. Jenže poté inflace neočekávaně klesne na 4 %. Ceny výrobků firmy Chemicals se zvyšují jen o 4 %, a firma proto není schopna zvyšovat mzdy o 8 %. Ale zaměstnanci trvají na plnění dohody. Vedení firmy musí v důsledku toho omezovat produkci a chystá se propouštět. Odbory protestují proti propouštění a hrozí stávkou. Napětí ve firmě opět narůstá.
Příklady nám ilustrují, jaké přerozdělování inflace vyvolává. Na neočekávaném zvýšení inflace vydělávají dlužníci na úkor věřitelů, vlastníci firem na úkor zaměstnanců, nájemci na úkor pronajímatelů. Při neočekávaném snížení inflace je tomu naopak.
Všimněte si, že všechny tyto příklady mají něco společného. Inflace přerozděluje bohatství ve prospěch těch, kteří „platí", a na úkor těch, kterým , je placeno". Pochopitelně, protože inflace znehodnocuje peníze.
Takové přerozdělování bohatství je však velice nebezpečným jevem. Inflace tím vnáší do ekonomiky a společnosti riziko podobající se hazardní hře. Mohu přijít o peníze nebo naopak přijít k penězům zcela náhodně, podle toho, jestli jsem zrovna dlužníkem nebo věřitelem, zaměstnancem nebo akcionářem, nájemcem nebo pronají-
Zamlžení cenových informací
matelem, a podle toho, jestli se inflace zrovna sníží nebo zvýší. Jenže většina lidí nemá povahu hazardních hráčů a dává přednost tomu, aby byl jejich osud v jejich rukou, nikoli „v rukou" rozmarů inflace. Inflace proto vyvolává mezi lidmi rozladění, nespoko jenost a napětí.
Ale jak jste mohli z příkladů pochopit, inflace přerozděluje bohatství jen tehdy, když jsou smlouvy dlouhodobé a když je změna inflace neočekávaná. Kdyby smlouvy nebyly dlouhodobé, strany by ihned vyjednaly nové podmínky a inflaci by hned promítly do cen, mezd a úroků, takže by k žádnému přerozdělování nedocházelo. A kdyby inflace byla očekávaná, byla by při uzavření smluv již předem zakalkulována do sjednaných cen, mezd a úroků, takže by rovněž k žádnému přerozdělování nedocházelo.
Z toho je jasné, že inflace vyvolává tendenci k uzavírání krátkodobých smluv nebo tendenci k zakalkulování očekávané inflace do dlouhodobých smluv. Například nájemní smlouvy bývají „pro jistotu" uzavírány na kratší dobu, nejsou-li si strany jisté, jaká bude inflace. U úvěrových smluv se zas projevuje snaha zakalkulovat očekávanou inflaci do výše úroků. Očekávaná inflace tak „vstupuje" do úrokové míry. Mzdové dohody zas obsahují tzv. indexování mezd - dohodnutý růst mezd je navýšen o očekávanou inflaci.
Oba jevy však nejsou ekonomicky příliš žádoucí. Krátkodobé smlouvy poskytují účastníkům menší jistotu. Kdyby pan Novák pronajal panu Hromádkovi část domu na půl roku (místo na dva roky), pan Hromádka by nevěděl, jestli bude nájemní smlouva za půl roku vůbec obnovena a jestli se nebude muset stěhovat. Pro jistotu nebude do své dílny příliš investovat, aby v případě neobnovení smlouvy neměl velké náklady na její rušení a stěhování.
Zakalkulování očekávané inflace do dlouhodobých smluv zase předpokládá schopnost budoucí inflaci správně odhadnout. Jenže to není tak snadné. Ono se řekne „očekávaná inflace", ale kdo může na několik let dopředu spolehlivě odhadnout, jaká ta inflace doopravdy bude? Riziko, že budoucí inflace nebude odhadnuta správně, je velké. A podívejte se znovu na příklad mzdové dohody firmy Chemicals s jejími zaměstnanci. Špatně odhadnutá inflace, zakalkulovaná do dlouhodobé mzdové dohody, způsobuje problémy buď firmě, nebo jejím zaměstnancům. Oč snazší by to obě strany měly, kdyby žádnou dlouhodobou dohodu neuzavíraly a přizpůsobovaly růst mezd růstu cen průběžně. A oč snazší by to měly, kdyby žádná inflace nebyla.
_____________________ 26.3_____________
ZAMLŽENÍ CENOVÝCH INFORMACÍ
Cena přenáší informace o výši nákladů a o výši poptávky. Ale odráží peněžní cena opravdu pouze poptávku po zboží a náklady na něj? Pokud probíhá inflace, tak bohužel ne.
Inflace