MĚŘENÍ INFLACE
26
Inflace
Inflace je růst cen neboli zmenšování kupní síly peněz. A mějme přitom na paměti: inflace je zmenšování kupní síly peněz, nikoliv kupní síly lidí. Inflace zmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za peněžní jednotku (za korunu). Ale nezmenšuje množství zboží a služeb, které si můžeme koupit za náš důchod.
Inflace totiž zvyšuje nejen ceny zboží a služeb, ale všechny ceny - tedy také mzdy, nájemné, úroky a ceny ostatních výrobních faktorů.
Představte si, že by se začal zmenšovat metr, jímž měříme vzdálenosti. Řekli byste pak, že se zvětšují vzdálenosti nebo že se zmenšuje metr? Asi byste trvali na tom, že vzdálenost z Prahy do Berouna nebo z jednoho rohu vaší zahrady do druhého se nemění - že se mění jen ten zpropadený metr. S inflací je to zrovna tak. Inflace je zmenšování délky metru, který používáme k měření ekonomických veličin. Samy ekonomické veličiny reálně nejsou inflací měněny. Jediné, co se inflací mění, je kupní síla peněžní jednotky - a peníze jsou právě oním „metrem", který používáme k měření ekonomických veličin.
Opakem inflace je deflace čili snižování cen. S tou už se dnes setkáme jen velmi vzácně, obvykle v době hluboké deprese. Největší deflace probíhala ve 30. letech za hospodářské deprese. Pokud probíhá inflace, ale její míra se snižuje, mluvíme o desinflaci.
26.1
MĚŘENÍ INFLACE
Na inflaci můžeme pohlížet buď jako na růst cenové hladiny, nebo jako na pokles kupní síly peněžní jednotky. Tyto dva pohledy dávají pochopitelně stejný výsledek. Ukazuje to obrázek 26 - 1. Na levé svislé ose měříme cenovou hladinu (pomocí cenového indexu) a na pravé svislé ose měříme kupní sílu peněžní jednotky. Posuny agregátní poptávky a agregátní nabídky vzhůru zvyšují cenovou hladinu, neboli snižují kupní sílu peněžní jednotky. Když se cenová hladina zdvojnásobí, znamená to, že kupní síla peněžní jednotky klesla na polovinu.
Měření inflace |
Obr. 26-1 Inflace - Na levé svislé ose vynášíme růst cenové hladiny (měřený cenovým indexem) a na pravé svislé ose vynášíme pokles kupní síly peněz. Zdvojnásobení cenové hladiny znamená pokles kupní síly peněžní jednotky na polovinu. Pokles cenové hladiny na polovinu by znamenal zdvojnásobení kupní síly peněžní jednotky.
Pro měření inflace používáme cenové indexy. Nejpoužívanějšími cenovými indexy jsou deflátor HDP, index spotřebitelských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI).
V kapitole „Domácí produkt" byl uveden příklad, který ukazoval výpočet nominálního HDP a reálného HDP. Vraťme se k tomuto příkladu a využijme jej k výpočtu deflátoru.
Deflátor HDP
Pro jednoduchost si představme, že je HDP tvořen pouze skříněmi a chlebem. Předpokládejme, že oproti roku 1999 je v roce 2000 cena skříně o 5 % vyšší a cena chleba o 10 % vyšší.
Oceníme-li produkci skříní a chleba roku 2000 cenami roku 2000 (viz předposlední sloupec tabulky), pak domácí produkt roku 2000 bude odrážet jak zvýšení produkce, tak i zvýšení cen. Avšak oceníme-li produkci skříní a chleba roku 2000 cenami roku 1999 (viz poslední sloupec tabulky), zjistíme, jak se domácí produkt zvýšil oproti roku 1999 reálně, tj. bez vlivu inflace.
Tabulka nám ukazuje výpočet domácího produktu roku 2000 v cenách r. 2000 i v cenách r. 1999:
Inflace
 |
| Statek | Množství r. 2000 (1) | Cena r. 2000 (2) | Cena r. 1999 (3) | Množství (1) x (2) | x Cena (1) x (3) |
| skříně chléb | 208 000 ks 770 000 000 kg | 1 050 Kč 11 Kč | 1 000 Kč 10 Kč | 218,4 mil. Kč 8 470 mil. Kč | 208 mil. Kč 7 700 mil. Kč |
| domácí produkt v cenách r. 2000 domácí produkt v cenách r. 1999 | 8 688,4 mil. Kč | 7 908 mil. Kč | |||
Deflátor HDP je 8 688,4 : 7908 = 1,0987. Tento cenový index nám říká, že se cenová hladina mezi rokem 1999 a rokem 2000 zvýšila o 9,87 %, jinak řečeno, že roční míra inflace byla 9,87 %.
Deflátor HDP zjistíme takto: hrubý domácí produkt běžného roku oceníme nejprve v cenách běžného roku a poté v cenách minulého roku. Když pak HDP v cenách běžného roku dělíme HDP v cenách minulého roku, dostaneme deflátor HDP. Ten nám vyjadřuje, jak se zvýšila cenová hladina oproti minulému roku.
Obecně můžeme zapsat výpočet deflátoru HDP mezi rokem t a (t - 1) takto:
Deflátor = (Qat x Pat + Qbt x Pbt +... Qzt x Pzt): (Qat x Pa(t-1) + Qbt x Pb(t-1) +... Qzt x Pz(t-1))
kde Qat, Qbt... Qzt jsou množství statků a, b,... z (z nichž se skládá HDP) vyrobená v roce t, Pat, Pbt... Pzt jsou ceny těchto statků v témže roce t a Pa(t-1), Pb(t-1)...Pz(t-1) jsou ceny statků v minulém roce.
Deflátor je nejkomplexnější ukazatel inflace, protože obsahuje ceny všech statků, z nich je složen HDP. Pro některé účely je však ukazatelem až příliš komplexním. Když chceme posoudit, jaký vliv má inflace na spotřebitele, nepotřebujeme znát růst cen traktorů nebo lokomotiv. Potřebujeme znát jen růst spotřebitelských cen. Proto se zjišťuje index spotřebitelských cen (CPI). Za tím účelem statistika konstruuje tzv. spotřební koš, který udává strukturu spotřeby průměrné domácnosti.