Počátky hospodářského růstu
Dříve měly země málo kapitálu. Vybavenost práce kapitálem byla nízká - zemědělské a řemeslnické pracovní techniky využívaly jen jednoduchých nástrojů. Nízká byla i vybavenost práce lidským kapitálem (vzděláním). Přírodní zdroje byly hojné, ale lidé je byli schopni čerpat jen v malé míře.
Nízká vybavenost kapitálem znamenala také nízký produkt na pracovníka (nízkou produktivitu práce). Lidé měli důchody, které stačily sotva na skromné živobytí, a nebyli schopni spořit. Jen úzká vrstva obchodníků dokázala nahromadit větší kapitál.
S pomocí těchto prvních kapitálů začaly později vznikat manufaktury - v nich se kapitál, mající podobu výrobního zařízení, spojoval s prací a zvyšoval její produktivitu (i když ještě na bázi rukodělných a řemeslných technik). Vybavenost práce kapitálem rostla a s ní rostl i produkt na pracovníka. Ale práce byla stále ještě hojná a kapitál stále ještě vzácný - proto byly mzdy nízké a zisky z kapitálu vysoké. Toto manufakturní stádium kapitalismu bylo „přípravnou etapou". Během ní
Hospodářský růst
uzrávaly podmínky pro etapu další, kterou americký ekonom Walt Rostow nazval „startem" (take off) hospodářského růstu.
Vysoké zisky obchodníků a majitelů manufaktur lákaly na trh nové podnikatele. Podnikatelská aktivita vytvářela poptávku po kapitálu a zvyšovala úrokovou míru. Reakcí na to byl vznik bank, které sehrály v procesu akumulace kapitálu klíčovou roli - koncentrovaly rozptýlené úspory a malé kapitály a byly schopné poskytovat novým podnikatelům velké úvěry. Vznik velkých kapitálů umožnil investování do kapitálově náročných projektů, jako byly železnice, loděnice, doly, průplavy apod. Manufaktury začaly ustupovat továrnám, vznikal těžký průmysl. Akumulace kapitálu zvyšovala produkt, rostly důchody. Z vyšších důchodů mohli lidé spořit a jejich úspory se měnily v nový kapitál. Hospodářský růst odstartoval - ekonomiky se „odlepily od země", k níž je dosud poutal nedostatek kapitálu, a začaly nepřetržitě růst.
Posléze se však začaly projevovat klesající výnosy z kapitálu. Čím vyšší byla nasycenost ekonomiky kapitálem, čím vyšší byla vybavenost práce stroji a výrobním zařízením, tím menší byly přírůstky produkce, docilované z dalšího kapitálu. Výrobci proto hledali nové výrobní postupy, nové technologie. Rostla poptávka po vyšší kvalifikaci a po inovacích náročných na vědecký výzkum. Kapitál začal být investován do vysokoškolského vzdělání a do vědeckého výzkumu. Hospodářský růst tím získával další mocné impulzy.
Hospodářský růst je nastartován a nesen akumulací kapitálu do staveb, strojů, komunikací. S tím, jak roste nasycenost ekonomiky tímto kapitálem, přírůstek kapitálu vyvolává přírůstky produktu, ty jsou však stále nižší. Akumulace kapitálu je pak stále více směrována do vzdělání a výzkumu. I v nejvyspělejších zemích světa je stále obrovský prostor pro investice do lidského kapitálu a vědeckého výzkumu.