Bankovní panika

Finanční krize jsou někdy doprovázeny bankovními panikami.

Bankovní panika

Když narůstala „spekulační bublina", mnoho investorů a spekulantů si na své nákupy aktiv vypůjčovalo u bank. Banka REX byla jednou z těch bank, které nebyly dost opatrné a poskytly mnoho půjček na takové spekulace. Když propukla finan­ční krize, její dlužníci prodělali, přišli o všechno a nebyli schopni bance své půjč­ky splácet. Banka REX proto zkrachovala. Nebyla jediná - více bank se dostalo do potíží ze stejných důvodů.

Když lidé viděli krachovat první banky, dostali strach o své vklady. Co kdyby zkrachovala i ta „jejich" banka? Ti nejvystrašenější si začali raději své vklady vybírat.

Ne všechny banky však byly ve svých půjčkách tak lehkomyslné jako banka REX. Mnohé poskytovaly půjčky na dobré investiční projekty. První průmyslová banka je jednou z nich. Ale hospodářská deprese přece jen dolehla i na některé její dlužníky, kteří se díky poklesu poptávky dostali do odbytových potíží a nebyli schopni včas splácet své dluhy. Když na veřejnost „prosákly" zprávy, že má První průmyslová banka potíže s některými dlužníky, její vkladatelé, vystrašení z krachů jiných bank, začali hromadně vybírat své vklady. První průmyslová banka ovšem nemůže vyhovět tak velkému množství vkladatelů, kteří si přicházejí pro peníze. Je (tak jako všechny banky) „bankou s částečnými rezervami". Má v hotovosti jen 10 % hodnoty vkladů (udržuje 10% rezervy), zbytek vkladů půjčila různým fir­mám. Tyto půjčky mají určitou dobu splatnosti a banka je nemůže okamžitě získat zpět. A protože není schopna vyhovět návalu svých vkladatelů, kteří si všichni najednou přišli vybrat své vklady, První průmyslová banka - přestože je zdravou bankou - zkrachuje. Příčinou jejího krachu je pouze panika jejích vkladatelů.

Bankovnictví je křehké odvětví, protože stojí a padá s důvěrou vkladatelů. Dokud důvěra trvá, banky jsou pevné, když důvěra mizí, banky se hroutí. Podlehnou-li vkladate­lé panice, že by mohli přijít o své vklady, začne „run" na banky - hromadné vybírání

vkladů. Protože však mají banky pouze částečné rezervy, nejsou schopny v tak velkém objemu vklady vyplácet. Takový hromadný „nájezd" vkladatelů pak může způsobit krachy i zdravých bank.

Situaci může zachránit centrální banka. Centrální banka může zachránit mnoho bank před krachem, jestliže v takové situaci splní svou roli „věřitele v poslední instanci" a začne bankám poskytovat diskontní půjčky. Finanční krize a bankovní paniky bývají velmi nebezpečným vyústěním hospodář­ské recese a představují pro ekonomiku vážné nebezpečí. Ekonomika se z nich sice

Klíčové pojmy

dokáže dostat sama, ale za cenu velkých obětí - může zkrachovat mnoho firem a bank a může vzniknout velká nezaměstnanost.

Je však třeba říci, že hospodářské cykly mají na ekonomiku také pozitivní dopady. Recese a deprese působí i jako ozdravný proces - slabé a nevýkonné firmy kra­chují, zatímco silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a zůstávají. Joseph A. Schumpeter výstižně nazval tento ozdravný proces tvořivou destrukcí.

SHRNUTÍ

Hospodářský cyklus je střídání expanze a recese. Expanze znamená zvýšení
růstu reálného HDP, recese je zpomalení tohoto růstu nebo dokonce pokles.

□ Monetární teorie cyklu spatřují příčinu cyklů ve změnách peněžní zásoby,
reálné teorie cyklu spatřují příčiny ve střídavých vlnách investičního optimismu
a pesimismu nebo v inovačních vlnách.

□ Změny peněžní zásoby mohou vyvolat poptávkové „šoky", které způsobují
dočasné výchylky úrokové míry. Růst peněžní zásoby přechodně sníží úrokovou
míru, což je pro podnikatele falešný signál, aby zvyšovali investice. Když později
vzroste cenová hladina a s ní i úroková míra, firmy zjistí, že jejich investice jsou
„špatnými investicemi". Snaží se je odbourávat, což vyvolá pokles produkce a růst
nezaměstnanosti.

□ Investiční cykly bývají umocněny spekulativním chováním na trzích aktiv,
které někdy vyústí ve finanční krizi. Ta je charakterizována „spekulační bublinou"
na trzích aktiv. Když „bublina praskne", ceny aktiv se zhroutí.

□ Hospodářská deprese bývá doprovázena vlnou bankrotů, které mohou vyvo­-
lat bankovní paniky. Ty mohou zapříčinit krachy i zdravých bank, jejichž vklada­-
telé podlehnou panice a hromadně si vybírají vklady.

□ Recese a deprese působí na ekonomiku i jako ozdravný proces - slabé a nevý­-
konné firmy krachují, zatímco silné a efektivní firmy tuto „zkoušku" vydrží a zůstá­-
vají. Joseph A. Schumpeter nazval tento ozdravný proces tvořivou destrukcí.