Česká hospodářská recese
V letech 1993 - 1995 prožívala česká ekonomika období expanze. Růst HDP se zrychloval z 0,6 % v roce 1993 až na 6,4 % v roce 1995. Růst ekonomiky byl podněcován hlavně vysokou mírou investic.
Od roku 1996 se však růst začal zpomalovat - ekonomika se dostala do fáze recese. V roce 1998 již došlo k poklesu HDP o 2,7%, ekonomika byla v depresi.
Průběh tohoto hospodářského cyklu byl ovlivněn chováním naší centrální banky. Ta v roce 1996 zvýšila bankám povinnou míru rezerv a zpomalila růst peněžní zásoby. V roce 1997 centrální banka zvýšila své úrokové míry a dále zpomalila růst peněžní zásoby. Je pravděpodobné, že kdyby se centrální banka takto nechovala a kdyby zajistila rovnoměrný růst peněžní zásoby, průběh hospodářského cyklu by byl mnohem mírnější a možná by ekonomika v roce 1998 nezačala klesat.
24.4
FINANČNÍ KRIZE
Investiční cykly bývají umocněny chováním lidí (včetně spekulantů) na trzích aktiv. Jak jste viděli, expanze zatíná poklesem úrokové míry. Jak bylo vysvětleno v kapitole „Investiční rozhodování a podnikání", pokles úrokové míry zvyšuje cenu
aktiv - rostou ceny akcií, dluhopisů, pozemků, nemovitostí.
„Spekulační bublina"
Představte si ekonomiku, kde začíná klesat úroková míra. Investice a spotřeba rostou a s nimi rostou také příjmy firem a důchody domácností. Pan Novák, jehož restaurace má nyní vyšší příjmy, začíná přemýšlet, do čeho by investoval.
Klesající úroková míra a celkový investiční optimismus mají za následek, že ceny cenných papírů, nemovitostí a dalších aktiv rostou. Ale finanční experti přesto radí: kupujte dnes, zítra budou ceny aktiv ještě vyšší. Pan Novák proto neváhá, nakoupí nějaké akcie a uvažuje i o přikoupení nějakých pozemků.
Pan Fiala je burzovní spekulant. Vidí, že začínající hospodářská expanze zvyšuje příjmy firem a očekává proto, že ceny akcií v nejbližší budoucnosti ještě porostou. Proto je dnes nakupuje, aby je mohl později podávat za vyšší ceny.
Tak jako pan Novák se chová mnoho dalších investorů. A tak jako pan Fiala se chová většina ostatních spekulantů. Investoři a spekulanti očekávají růst cen aktiv, a proto je nakupují. Tyto spekulace na růst cen ovšem mají tu vlastnost, že „vyplňují samy sebe": protože lidé očekávají budoucí růst cen aktiv, nakupují. A protože všichni nakupují a málokdo prodává, ceny skutečně rostou. Růst cen utvrzuje
Finanční krize
investory a spekulanty v přesvědčení, že kalkulovali správně. Domnívají se, že ceny v budoucnu dále porostou, a proto ještě více nakupují. A ceny ještě více rostou. Začíná nákupní horečka na trhu aktiv. Jejím důsledkem je rychle se zvětšující „spekulační bublina" - protože všichni chtějí kupovat a nikdo nechce prodávat, ceny aktiv rostou do nerealistických výšek.
To pochopitelně nemůže pokračovat věčně. Jakmile se ekonomika dostane na vrchol a expanze začíná přecházet v recesi, objeví se první „špatné zprávy", první zklamaná očekávání. Pan Novák vidí, že mu rostou úrokové náklady a že zákazníci v jeho restauraci méně utrácejí. Vidí, že s jeho zisky to nebude tak slavné, jak si původně myslel. Když si ještě ke všemu přečte v novinách, že se růst cen akcií zastavil a možná začne pokles, rozhodne se rychle své akcie prodat. A tak jako on se budou chovat i ostatní investoři. Jejich optimismus se mění v pesimismus a všichni chtějí prodávat aktiva.
Ještě citlivější „nos na změnu větru" má spekulant Fiala. Uvědomí si, že ceny dále neporostou, že nejspíše začnou brzy klesat a že přišel čas prodávat. Tak jako on se zachovají i ostatní spekulanti. Prodávají a jejich prodeje tlačí ceny aktiv dolů. „Spekulační bublina" praská. Začíná prodejní panika - každý se snaží zbavovat cenných papírů, protože se obává jejich poklesu. A opět spekulace na pokles „vyplňují samy sebe": protože všichni prodávají a nikdo nekupuje, ceny klesají. Protože ceny klesají, všichni tím více prodávají a ceny aktiv se hroutí. Propuká finanční krize.
Příklad ukazuje, že hospodářská expanze může někdy vést ke vzniku „spe kulační bubliny" na trzích aktiv. To je velmi nebezpečný jev, protože taková „bublina" nakonec nevyhnutelně praskne a ceny aktiv se zhroutí. Tato finanční krize ovšem prohlubuje hospodářskou recesi. Když ceny aktiv tak prudce klesají, vede to k značnému růstu úrokové míry (znovu si připomeňme inverzní vztah mezi úrokovou mírou a cenami aktiv). Růst úrokové míry ovšem dále snižuje investice a spotřebu.
Teprve když už jsou ceny aktiv tak nízké, že nikdo neočekává jejich další pokles, dojde k obratu - spekulanti začnou očekávat budoucí růst cen aktiv a někteří začnou zase nakupovat. Nákupy zvyšují ceny aktiv a snižují úrokovou míru. Investiční aktivita opět ožívá, pesimismus se mění v optimismus a recese postupně přechází v novou expanzi.
Hospodářský cyklus
24.5